Článek
Je to tu zas. Proběhly volby a nový ministr vnitra bude řešit znovu tu stejnou výzvu, které čelili již jeho předchůdci a předchůdci jejich předchůdců. Jak vyřešit problém jménem Česká pošta? Roky krachující podnik bez naděje na záchranu stále čeká na svého spasitele a v mezidobí politici pokaždé prezentují vzletná slova o restrukturalizaci, změně obchodního modelu, prodeji ziskových divizí a další ambiciózní plány. Tato nadějná prohlášení vystřídá každý květen či červen zmar a zkáza reality, tedy období zveřejnění výsledků hospodaření České pošty v uplynulém roce.
Pošta prodělala více než se čekalo. Pošta slibovala vyrovnané hospodaření, musí si ale půjčit další miliardy. A opět bych mohl pokračovat. V dnešním článku popíšu objektivní realitu hospodaření České pošty, která, bohužel, nenabízí budoucnost a z hospodářských výsledků uplynulých let je navíc zcela patrné, že stát uměle poště přihrává příjmy skrze exkluzivní - miliardové - zakázky, bez nichž by podnik již zcela jistě zanikl. Podívám se také na situaci Balíkovny, tedy podniku, jehož hospodaření mělo být podle Víta Rakušana ziskové a měl být cenným aktivem České pošty určeným k prodeji, což ale taktéž neodpovídá realitě.
Česká republika potřebuje ministra, který trápení zastaralého a nekonkurenceschopného státního podniku ukončí jednou provždy, což ale nemusí nutně znamenat zánik poptávaných služeb, jakými jsou výplaty důchodů a platební služby pro občany neochotné či neschopné pracovat s novodobými technologickými výdobytky.
Hospodaření pošty je v beznadějném stavu. Podnik prodělává dvě a více miliard ročně za masivní státní podpory
Pro úplnost, objektivitu a transparentnost prezentovaných čísel jsem se rozhodl je do článku nasdílet. Jde o dva výřezy z výroční zprávy České pošty za rok 2024, které jsou pro vyhodnocení nadějí a perspektivy podniku zcela zásadní. Prvním dokumentem je výkaz tržeb, nákladů a konsolidovaného provozního zisku, druhým dokumentem je pak seznam úvěrů České pošty včetně jejich překlenutí v roce 2025 do nového úvěru ve výši 5,2 miliard korun.
Jak si lze výše povšimnout, Česká pošta dosáha o 8 % nižších tržeb než za rok 2023 a v minulém roce tedy utržila 15,4 miliard korun. Její mzdové náklady a výkonová spotřeba ale dosahují vyšší částky, konkrétně jde o 17,6 miliard korun. Ztráta nedosáhla dvou miliard korun jen proto, že státní subvence a prodej majetku dosáhly 2,8 miliard, ale na úroky a jiné náklady zas pošta vynaložila 1,3 miliardy korun, čímž se uměle snížila ztráta.
Zde je první velké varování - tržby klesají, výkonová spotřeba klesá pomaleji než tržby a mzdové náklady neklesají skoro vůbec, respektive jsou nižší o zhruba procento. Ztráta by byla násobně, zhruba dvakrát vyšší, pokud by pošta neprodala svůj nemovitý majetek a neutržila za něj 915 milionů korun. Zároveň hospodaření sanují příjmy od státu, který poště zasílá každoročně 1,5 miliardy korun jako kompenzaci za ztrátové služby, což je ale zcela v pořádku a role pošty v tomto ohledu naopak dává smysl.
Co v pořádku není, jsou úvěry. Je patrné z komentáře výroční zprávy, že si Česká pošta půjčuje od bank, aby těm stejným bankám zaplatila úvěry, na které nemá peníze. Zajišťuje si od Raiffeisenbank překlenovací financování po mezidobí do vyjednání dalšího úvěru - zmíněného klubového financování - a z tohoto úvěru splatí jiné úvěry. Pošta si půjčuje, aby mohla splatit jiné půjčky. Zároveň hospodaří s ohromnou ztrátou, kterou kryje rozprodejem svého majetku a státním financováním, jinak by ztráta nedosáhla 1,3 miliardy, ale násobně vyšších čísel. Mzdové náklady neklesají, výkonová spotřeba neklesá, ale klesají tržby, a to zcela zásadně.
Výše je tak uveden nemocný, beznadějný a bankrotující podnik bez naděje na záchranu. Tak jednoduché to je. Kdyby byla pošta českou rodinou, tato rodina by byla tak zadlužená, že by prodávala domácí stříbrný servis jen, aby přečkala dalších několik měsíců a mohla si půjčit, aby zaplatila předešlé půjčky. Když takto nemohou žít občané, nemůže takto hospodařit státní podnik.
Balíkovna zaspala dobu. Podnik je v kontextu rostoucí konkurence bezcenný
Ministr vnitra Vít Rakušan ale říkal, že Balíkovna České pošty bude zlatým vejcem podniku a prodá se za vyšší jednotky miliard, co je na tom pravdy?
Nic. Příklad Balíkovny je příkladem milosrdné politické lži o něčem, co nikdy neexistovalo a ani existovat nebude. Jiným podobným příkladem je například české lithium, jehož těžba měla již od roku 2020 zajistit bohatství a průmyslovou revoluci, ale ani v roce 2025 se stále lithium netěží a možná ani nebude, protože ekonomická situace projektu zdaleka není jednoznačná a těžba může být i ztrátová. Ale o tom jsem již psal, nyní je čas na Českou poštu a její Balíkovnu, která je také takové lithium, akorát v poštovní verzi.
Prvně o Balíkovně Vít Rakušan mluvil v roce 2023 v kontextu představené transformační strategie České pošty, uvedl,
Několik let tady chyběla koncepce, co se má s Českou poštou stát. Chyběla strategie, jak by se Česká pošta měla stát do budoucna moderní institucí. Rozhodnutí ohledně České pošty se každý bál. Já jsem ale na ministerstvo přišel s tím, že transformace České pošty je jednou z mých priorit.
V roce 2026 by se pak měl podnik dostat do plusových čísel. Vést k tomu má plán, který počítá se ziskem přes 12 miliard korun, po očištění o náklady na implementaci opatření ve výši 1,4 miliardy korun by čistý zisk měl být 11 miliard. Jen převzetí části státní agendy by mělo podle odhadů z interního materiálu přinést v letech 2024 až 2026 výnosy ve výši 2,4 miliardy korun.
Jaká je realita? Balíkovna se skutečně vyčlenila do samostatného podniku, ale její tržby klesají stejně, jako tržní podíl. Čím to bude? Třeba tím, že balíková divize České pošty stále třídí zásilky manuálně a na rozdíl od konkurentů neimplementovala do provozu moderní technologie. To ostatně potvrzuje dva roky po zveřejnění transformační strategie ředitel pošty Miroslav Štěpán. Balíkovna je ztrátová a drtí ji konkurence. Ředitel státního podniku uvedl,
75 procent procesů v balíkových službách České pošty je řešeno lidskou silou. Ta je strašně drahá. Naši konkurenti mají procesy postavené tak, že lidské práce je tam 20 procent. Abychom se dostali na 20 procent lidské práce, tak je třeba do balíkových procesů zainvestovat. A zase se ptám, kdo má zainvestovat něco, co si dokáže řešit trh sám? To znamená, měl by investice financovat soukromý kapitál, nikoli daňový poplatník.
Jen výše uvedené vyjádření popírá dřívější tvrzení politiků i samotného Miroslava Štěpána. Realita je ale ještě horší, jak uvedl opět Miroslav Štěpán v dalším rozhovoru, tentokrát pro Seznam Zprávy z dubna roku 2025. Tam manažer tvrdí, že investice do automatizace služeb v Balíkovně dosáhnout dvou až tří miliard korun, aby se podnik stal pro kupce atraktivním. Klíčovou citaci reportáže cituji,
Aby balíková divize samostatně uspěla, bude muset investovat do automatizace a snížit náklady na lidskou práci. Náklady do automatizace Štěpán odhadl na 2-3 miliardy korun. Už loni tvrdil, že balíkový byznys prodá za částku do čtyř miliard korun.
Balíkovna je ztrátová a jen investice do automatizace dosáhnou dvou až tří miliard korun. Kolik stát investoval do rozvoje samotného ztrátového podniku dříve, to je těžké dovodit. Částky ale budou opět v miliardách, konečně tržby podniku mají dosahovat pěti až sedmi miliard korun. Ten je ale ztrátový, tudíž veškeré mzdy zaměstnanců a související náklady skončí opět v černé díře, protože předpokládaná částka za prodej nezaplatí ani vynaložené náklady a investice. To opět potvrzuje Miroslav Štěpán pro Aktuálně.cz, uvádí,
Můžeme se vší poctivostí říct, že balíkové služby jsou ztrátové. A tu ztrátu někdo musí financovat. Balíkové služby jsou služby, které nejsou definované legislativou. A jsou opravdu komerční. To znamená, že jsou poskytovány na základě tržních mechanismů. A ztrátu fakt někdo musí financovat. Česká pošta jako taková na financování té ztráty nemá.
Množství výše uvedených citací uvádím z toho důvodu, aby bylo zcela jasné, patrné a nezpochybnitelné, že Balíkovna není zlatým vejcem, ale naopak koulí na noze, která vyžaduje miliardové investice a zastarává každým měsícem před svou konkurencí. Vynaložit několik miliard korun se zdá být pro poštu záchranou, ale ve skutečnosti státní podnik do balíkového byznysu investoval násobně více, opět tedy prodělá miliardy korun.
A konečný verdikt? Hospodaření pošty nenabízí žádnou naději, tržby klesají, balíkový byznys ztrácí namísto aby posiloval a rozprodej majetku i potenciální prodej Balíkovny pouze zasanují ztrátu, která ale dosahuje při započtení úvěrů násobně vyšší částky než lze prodejem majetku získat.
Čistý řez, likvidace divizí a přiznání kruté reality
V tržním prostředí by Česká pošta nepřežila a jakýkoli manažer pověřený její záchranou by vyhodnotil pouze jednu jedinou možnost - plánované a koordinované ukončení činnosti při zachování pošty coby úřadu, nikoli poskytovatele tržních služeb.
Pokusy o tržní fungování a konkurenceschopnost v tržním prostředí selhávají. Veškeré divize, které konkurují soukromým poskytovatelům služeb je tak třeba zrušit a související majetek zlikvidovat - nikoli zničit, ale likvidace je myšlena ve firemním pojetí, tedy prodej a odpis ztráty. Divize pošty, jakými je rozvoz dopisů a poskytování úředního styku, je třeba izolovat. Pošta může nadále poskytovat občanům služby, ale výhradně ty, které nemohou zprostředkovat soukromí poskytovatelé. Je také nutné přestat podléhat iluzím o záchraně podniku, jehož záchrana není finančně proveditelná.
Zapomíná se, že velkou část příjmů České pošty tvoří státní subvence a státní zakázky. Pošta spravuje systém datových schránek, ale také je výhradním správcem rozhlasových poplatků, za což inkasuje vyšší desítky milionů korun. Veřejné instituce také poštu zásobují svými dopisy a podnik tak inkasuje další stovky milionů korun, ne-li miliardy. Stát také poště platí 2 miliardy ročně za kompenzaci nákladů a pokud by se pošta očistila o prodělečné tržní služby, může si zachovat příjmy na úrovni několika miliard korun a plnit pouze roli servisní organizace služeb pro stát, ostatně nápad Mariana Jurečky na využití pošty při zprostředkování dávek a sociální pomoci je v tomto případě překvapivě logickým a smysluplným krokem.
Prodej Balíkovny a dosažení zisku je iluzí. Podnik prodělává násobně více než utrží a investice jsou dalším házením peněz do černé díry. V úvahu připadá prodej klientského kmene, prodej výdejních míst nebo prodej celého podniku takzvaně za odvoz - čím dříve se pošta Balíkovny zbaví, tím méně peněz prodělá. Je tak otázkou, zda si nová vláda přizná krutou poštovní realitu a přijde se skutečným řešením, nikoli dalším plánem restrukturalizace, který znovu nevyjde.
Dovětek autora
Kvalitní texty nevznikají ze vzduchu. Pokud rádi čtete nejen mé, ale i jiné texty rozličných autorů, podpořte je pochvalou, sdílením či přímo i finančně stejně, jako byste ocenili dobré jídlo nebo inspirativní knihu. Rychlá doba sociálních sítí vede často ke zkratkám a zjednodušování, které křiví společenskou inteligenci i kritické myšlení. Protiváhou zkratek je kvalita a opakem ignorace je zájem. Jen skrze zájem o kvalitu lze v případě obsahu vyvážit dnešní informační přebytek doby a to, jaké texty budou tvořeny, určují výhradně a pouze čtenáři.
