Článek
Indický premiér Nárendra Módí má před sebou velmi těžkou zkoušku. Vztahy se Spojenými státy nejsou na nejlepší úrovni a výhrůžky Donalda Trumpa vůči ekonomicky a vojensky sílící Indii rozhodně nepadly na úrodnou půdu. Trump s Indy nejedná s úctou a premiér Módí na tlak reagoval diplomatickou cestou - navštívil po boku Kim Čong-una, Si Ťin-pchinga a Vladimira Putina Peking, kde oslavil po boku nejnebezpečnějších diktátorů současného světa konec druhé světové války, kde Indové stáli po boku Britů na straně spojenců a utrpěli těžké ztráty. Premiér Indie se ale neúčastnil vojenské přehlídky, čímž dal najevo jistý diplomatický odstup.
Tento diplomatický políček Donaldu Trumpovi nestačil. Prezident USA následně zavedl sankce proti Indii ve výši 50 % za odběr ruské ropy a následné sekundární sankce proti firmám Lukoil a Rosněfť vztahy dále neposílily, ale z pohledu Evropy a Ukrajiny šlo o výjimečně razantní opatření proti ruské válečné mašinérii.
Indie se dnes již nenachází v roli druhořadé kolonie a země s populací 1,3 miliardy osob je nastupující ekonomickou, ale i vojenskou velmocí v regionu, kterému dnes dominuje zejména Čína. Indie je historickým spojencem Evropy i Spojených států a země je součástí obranné aliance QUAD, kterou tvoří Japonsko, Austrálie, Indie a Spojené státy. Historicky se bezpečnost země opírá o západní svět a také tomu odpovídá zbrojní vybavení, které Indové odebírají zejména od evropských států a USA.
Do této rozbouřené doby nyní vstoupil Vladimir Putin, který Indii svádí nabídkou, která se zdánlivě nedá odmítnout.
Kontrakt snů od Rusů v době, kdy je Indie na rozcestí
Z pohledů Indů je válka na Ukrajině daleko a navíc konflikt nabídl mimořádně výhodné dovozy paliv z Ruské federace, což Indie obratem využila. Země na levné a krvavé energii od Rusů postavila ideální podmínky pro průmysl a HDP setrvale roste, což umožňuje vládě Nárendry Módího budovat rozsáhlé sociální programy pro ekonomicky slabé a posilovat sociální stát i vzdělávací systém. Výsledky indické vlády jsou obdivuhodné, negramotnost zmizela, minimální mzda roste a infrastruktura je dnes dostupná i v odlehlých regionech, které ještě před 10 lety připomínaly země třetího světa.
Indové na nefinanční cenu ruské energie nehledí, sami Evropanům vyčítají staletí vykořisťování po dobu vlády Východoindické společnosti a posléze i britské koruny. Válku v Evropě vnímají jako problém Evropanů, kvůli kterému odmítají činit jakékoli ústupky na své straně, ale Indie se zároveň ani přímo nepostavila na stranu Ruské federace a odmítá obchodování s ruskými bankovními domy a tím odpírá Rusům přístup k potřebným devizám. Indové využívají Putina podobně jako Číňané, ale na rozdíl od Číny neposkytují Ruské federaci - alespoň oficiálně - podporu satelitů, zboží dvojího využití a dolary či eura, které Rusové potřebují pro další obcházení sankcí. Na druhé straně ale země nakupuje mimo cenový strop určený státy G7 a zpracovává při obchodech s Ruskou federací transakce v rupiích, rublech a jüanech skrze banky, které nejsou exponovány vůči státům kolektivního Západu. Pragmatická neutralita, tak by se dal popsat přístup Indie vůči ruské agresi a evropským i americkým sankcím. Země z války objektivně těží, ale zároveň se všemi dostupnými prostředky snaží svůj vliv omezit na obchodní styk, nikoli však přímou podporu agresora v podobě Ruské federace a jejího bankovního domu, tedy Číny.
Premiér Nárendra Módí ale kličkoval mezi dvěma znesvářenými stranami tak dlouho, až dospěl do bodu, kdy se bude muset rozhodnout a přímo projevit svou náklonnost bloku Číny a Ruska, nebo Evropě, USA a jejich spojencům. Indie totiž dostala od Vladimira Putina nabídku, která se neodmítá. Rusové Indům nabídli plnou produkční autonomii a licenční technologický transfer výroby stíhaček Su-57, tedy domnělého letounu 5. generace, který ale dosud na Ukrajině nebyl hojně využíván.
Letouny Su-57 začali Rusové vyrábět již v roce 2016, kdy bylo ukončeno testování prvních 11 manuálně sestavených prototypů. Do ostré výroby se ale stroje dostaly až za 7 let, tedy v roce 2023, kdy firma UAC a její závod knAAZ vyrobily 11 letounů. Produkční kapacity měly být násobně robustnější - původní tisková zpráva agentury TASS z roku 2018 hovoří až o 100 strojích ročně - ale od spuštění výroby provází Su-57 nepěkné produkční komplikace. Také z tohoto důvodu nejistoty dodávek zatím existuje pouze jediný kupec - Alžírsko - který by byl ochoten exportní verzi strojů Su-57E odebrat a provozovat. Nabídku Ruské federace tak nelze vnímat pouze optikou posílení vzájemných vztahů s Indií, ale Vladimir Putin také hodlá využít kompetentnější indický průmysl k řešení vlastních produkčních nedostatků.
Skrze partnerství by Indie získala přístup k výrobě ruských letounů a měla následně možnost tyto stroje vyrábět na vlastním území s využitím vlastních produkčních kapacit. Zní to jako sen? Ano, ale tento sen se může velmi rychle i pro Indii proměnit v noční můru kvůli několika podstatným detailům.
Ruské stíhačky? Indie může na západní systémy zapomenout, stejně jako Turci
Bezpečnostní architektura Indie počítá s dvěma největšími hrozbami pro národní bezpečnost. Tou první je Čína, hegemon regionu, a druhým protivníkem je odvěký rival v podobě Pákistánu, se kterým Indie letos krátce válčila a zjistila, že její armáda není v tak dominantním postavení, jak vláda i armádní představitelé předpokládali.
Indie se stále i navzdory členství v alianci QUAD opírá primárně o ruské, ale také o evropské stíhačky. Migy, Suchoje a francouzské Dassault Rafale doprovází na zemi protiletadlové baterie S-400 pořízené z Ruské federace. Právě kombinace ruské protivzdušné obrany a evropských stíhaček narazila poněkud překvapivě na starší čínské letouny J-10, které úspěšně vyřadily několik evropských a ruských stíhaček, ale co je pro Indii nejdůležitější, zasáhly také nejmodernější ruské PVO S-400.
Indové sice zprávy o zničení systému S-400 zastaralými stíhačkami J-10 popřeli, ale později indická média dohledala nekrolog posádky jedné ruské baterie, čímž se událost v minimálně jednom případě potvrdila. Rychlé příměří mezi Indií a Pákistánem signalizovalo, že papírově silnější Indie narazila na úskalí vlastního vybavení a při střetu s Pákistánem nebyla schopná dosáhnout dominance ve vzdušném prostoru. Ruské vybavení se tak ukázalo jako přeceňované, ostatně, Iránci by mohli vyprávět. Pro Indii je ale varovným signálem také příklad Turecka, které již zažilo úskalí odběru ruských zbraní na vlastní kůži. Jakmile si Turecko, členská země NATO, pořídilo ruský systém S-400, okamžitě přišly sankce v podobě ukončení smlouvy na pořízení nejmodernějších stíhaček F-35 a dalších pokročilých západních technologií z důvodu možné špionáže. Systémy PVO totiž monitorují a vyhodnocují letové vlastnosti západních strojů a jakákoli přítomnost systému je riziková kvůli následnému odbourání momentu překvapení. Opět, příklad Íránu a totální vzdušné dominance Izraelských F-35 Adir tento důležitý detail potvrzuje. Neznalost schopností protivníka je ve válce zcela klíčová a jakýkoli stát si dvakrát rozmyslí dodání pokročilých zbraní Indii v době, kdy stát vlastní ruské systémy PVO a dokonce i letouny protivníka s ruským softwarem.
Premiér Módí tak vyhodnocuje na oko výhodný kontrakt, který posílí indický průmysl a může také armádě zprostředkovat nové schopnosti. Síla Su-57 na bojišti ale nebyla k dnešnímu dni stále plně otestována a premiér Indie si jistě klade otázku, zda deklarované stroje 5. generace stojí za úplné odstřižení od technologií NATO a dodávek západních zemí. Takový vývoj je totiž v případě schválení spolupráce s Ruskou federací nevyhnutelný a Módí si je této skutečnosti jistě vědom.
Si Ťin-pchingova past. Indie se bez USA a Evropy stane čínskou gubernií
Evropská unie a Spojené státy jsou největšími obchodními partnery Indie, která na trhy EU a USA exportuje 60 % svého zboží a služeb. Tento podíl je stále obdobný a hodnota obchodu s Evropskou unií naopak o 6,6 % meziročně vzrostla v letech 2024 a 2025. Indové na těchto vazbách vydělávají, ale také posílili své vztahy s Ruskou federací, odkud odebrali ropu a zemní plyn v hodnotě 64 miliard dolarů, což je dvanáctinásobný růst proti roku 2019. Na druhé straně ale Rusové nejsou schopní pojmout indický export kvůli vlastnímu úpadku kupní síly. Import v hodnotě 64 miliard dolarů do Indie je vyvážen exportem v hodnotě pouhých 4,4 miliard dolarů - zboží z Indie putuje hlavně do Evropy, USA, Austrálie, Japonska a Spojených arabských emirátů.
Ve vztahu ke stíhačkám Su-57 musí Nárendra Módí zhodnotit i vliv podpisu kontraktu na vztahy se svými dosavadními spojenci, kteří by jistě neprojevovali nadšení a podporu. Posledním, ale z mého pohledu nejdůležitějším aspektem kontraktu je jeho čínská stopa, respektive expanze čínsko-ruského bloku do Indo-pacifického regionu. Číňané dodávají Pákistánu zbraně, finanční pomoc a pokročilé technologie v podobě stíhacích letounů J-20, starších J-10, ale i tanků, systémů PVO. Aby toho nebylo málo, Číňané také přímo zasahují do sporů Indů s Pákistánci tím, že na území Tibetu staví přehrady na nejdůležitějších řekách, čímž kopírují stejný postup Indie, která zablokovala Pákistánu hlavní vodní toky přehrazením a četnými rameny odvádí vodu na své území, místo aby proudila v přirozených korytech. V těchto sporech o vodu mají Číňané navrch, největší řeka Indus pramení v Tibetu a Číňané již oznámili konstrukci obří vysokohorské přehrady na řece, čímž by mohli Indii ohrozit strategickou bezpečnost.
Již delší dobu platí, že Ruské federace je stále více pouhou prodlouženou rukou Si Ťin-pchinga, který Vladimira Putina zneužívá, vykořisťuje a vydělává na jeho potřebě přeorientovat tok ruských paliv na východ, samozřejmě s tučnou slevou pro čínské odběratele. Nabídka ruských technologií pro Indii, která se zemí dlouhodobě spolupracuje, s sebou ale nese také čínskou pachuť, protože to již není Vladimir Putin, kdo udává priority a směr ruské ekonomiky. Vliv Pekingu je dnes v Kremlu zásadní a bez podpory Číny by ruská ekonomika zkolabovala, jak dokládá i současná snaha Rusů vydávat vládní dluh v jüanech kvůli rublu, který u zahraničních kupců nevzbuzuje důvěru a Rusové musí dluh v rublech úročit až 16 % ročně.
Nárendra Módí tak stojí na rozcestí. Podpis dohody o partnerství s Rusy nabízí krátkodobou vzpruhu a možná i posílení kapacit indické armády, ale tímto signálem si Módí také vybere stranu, čemuž se dlouhodobě vyhýbal. Indové jsou hrdí a Trumpovy urážky snáší neochotně, ale Donald Trump bude - snad - reprezentovat Spojené státy už jen několik let. Příklon k rusko-čínskému bloku by Indii přepsal bezpečnostní architekturu a uvedl jí do stavu závislosti na nevypočitatelných mocnostech, zatímco její partneři v podobě Evropské unie a USA mohou hledat potřebné obchodní partnery jinde - například v Indonésii, na Filipínách nebo v Jižní Americe a Mexiku.
Výsledek ukáží až následující dny a týdny, protože k setkání Vladimira Putina s indickým premiérem dojde již tento čtvrtek. Stále ale věřím Módího racionalitě více než demonstrativním diplomatických políčkům Západu, které Indové udělili tento rok již několikrát. Bilancování mezi Spojenými státy a Ruskou federací s Čínou v zádech je přesně tím momentem, kde se spolupráce s Evropskou unií může projevit jako kompromisní a racionální volba. Nebylo by tak překvapením, kdyby se Indové namísto k Rusům či Američanům přiklonili k licenční spolupráci s některým ze států Evropské unie, například s Francií nebo britsko-švédským konsorciem BAE Systems odpovědným za vývoj letounu Tempest a dalších pokročilých zbrojních systémů.
Dovětek autora
Kvalitní texty nevznikají ze vzduchu. Pokud rádi čtete nejen mé, ale i jiné texty rozličných autorů, podpořte je pochvalou, sdílením či přímo i finančně stejně, jako byste ocenili dobré jídlo nebo inspirativní knihu. Rychlá doba sociálních sítí vede často ke zkratkám a zjednodušování, které křiví společenskou inteligenci i kritické myšlení. Protiváhou zkratek je kvalita a opakem ignorace je zájem. Jen skrze zájem o kvalitu lze v případě obsahu vyvážit dnešní informační přebytek doby a to, jaké texty budou tvořeny, určují svým zájmem výhradně a pouze čtenáři.
