Rusko čelí obrovským schodkům. Ropa je příliš levná

Válečný rozpočet Ruské federace spoléhá na přijmy z prodejů ropy a zemního plynu. Dodávky plynu jsou paradoxně méně důležité, dvě třetiny produkce Putinova režimu se spotřebují v Rusku a ropa tak zůstává hlavním prodejním artiklem pro export.

Díky celní politice Donalda Trumpa ale došlo k poklesu cen ropy o 30 % a ruská ropa propadla ještě více. Dle odhadů samotných Rusů se deficit z prodeje promítne do rozpočtu více než 40 miliardovým schodkem (v dolarech) a zcela rozpustí likvidní zásoby ruských rozpočtových rezerv. Po dekádách si Putin bude muset půjčit a nepůjde o malé peníze. Současné likvidní rezervy ruského fondu národního bohatství již nestačí.

Nejprve je ale třeba dodat kontext ruského státního rozpočtu a vysvětlit, jakou mírou se na příjmech vlády podílí právě export fosilních paliv.

Pro níže uvedená data budu pro maximální objektivitu článku čerpat výhradně ze zdrojů mimo EU a USA - zdroje jsou ruské, indické a čínské.

Putinův rozpočet pro rok 2025 počítá s příjmy z prodeje ropy ve výši 235 miliard dolarů a modelovaná cena pro uralskou ropu je v rozpočtu uvedena na úrovni 69,7 dolarů za barel. Již v dubnu ale došlo k cenovému poklesu na úroveň 60 dolarů, Rusové tedy rozpočet upravili a nyní očekávají příjmy 200 miliard dolarů za celý rok.

Realita je ale daleko od obou projekcí. Uralská ropa se nyní dle ,,oficiálních“ čísel obchoduje za 47 dolarů a není tajemstvím, že čínští a indičtí klienti nakupují od Rusů zejména kvůli vysoké uplatňované slevě. Podle indických ekonomů se v uplynulém roce snížila Rusy uplatňovaná sleva z deseti dolarů na pouhých šest dolarů, tedy bychom mohli kalkulovat cenu ruského barelu na zhruba 40 až 41 dolarů za barel, který míří do Indie.

Samotní Rusové potom přiznávají, že cenový pokles na 47 dolarů při úrovni evropské ropy Brent na 65 dolarech skutečně nastal a uvádí, že úroveň slevy na ruskou ropu v dubajských přístavech nastavili na zhruba 7 dolarů, což by odpovídalo indickému odhadu.

Číňané nekupují ropu z Uralu, ale takzvané ESPO - východosibiřský mix - které Rusové za fixní cenu dodávají do čínských přístavů. Cena ESPO se pohybovala dle ruské agentury TASS dva dolary nad cenou ropy z uralu, zejména z důvodu vyšší kvality.

V květnu roku 2025 ale nastal další problém na straně Číny. Ta uzavřela obchodní dohodu o dodávkách ropy s Kanadou a Rusové zápolili s přebytky ropy v přístavech. Ty vedly k propadu cen a plně naložené tankery marně hledaly kupce. Tento incident také přiznávají samotní Rusové a indičtí ekonomové poukazují na slábnoucí poptávku z Číny. Nyní lze shrnout projekci ruského státního rozpočtu a zahrnout do ní aktuální dění. Pokud Rusové předpokládali cenu uralské ropy při stabilním odběru na úrovni 69,7 dolarů a následujících 8 měsíců budou inkasovat méně než 70 % ceny, dojde ke snížení příjmů státní pokladny o více než 50 % vzhledem k nákladům ruských producentů na úrovni 33 dolarů za barel - číslo opět uvádí samotní Rusové.

Putinovu režimu tak může v roce 2025 chybět až 100 miliard dolarů, ne-li více. Již dnes uvádí Rusové, že deficit 39 miliard dolarů plánují pokrýt novým dluhem a rozpuštěním likvidních rezerv národního fondu, ty ale dosahují pouhých 33 miliard dolarů.

Klesající cena ropy dělá jistě mnohým ruským ekonomům vrásky na čele, ale silný rubl je pro současný Putinův režim daleko větší problém. Rusko je závislé na exportu fosilních paliv a kvůli sankcím za agresivní válku na Ukrajině musel Putinův režim zajistit maximální soběstačnost v oblasti potravin, zbraní i komponentů. Importy do Ruské federace jsou na historickém minimu a tudíž silnější národní měna a levnější importy nejsou tak důležité, jako financování domácí válečné mašinérie. Ta se financuje převodem dolarů či jiných měn inkasovaných za ropu a plyn do rublů. Čím méně rublů dostane Putin za dolar, rupii nebo čínský jen, tím více naroste deficit a nutná půjčka.

Vůči dolaru, jenu i indické rupii vzrostl ruský rubl o více než 40 % od ledna 2025. Dříve by si Putin koupil za 47 inkasovaných dolarů 5600 rublů a mohl zaplatit polovinu průměrného důchodu. Dnes za 47 rublů získá pouze 3200 rublů. Tento stav je dobrý pro ruské oligarchy, nikoli ale pro vládu, která ztratila 30 % kupní síly na domácí půdě.

K chybějícím 100 miliardám dolarů je tak nutné přidat i 40 % nové kupní síly ruské měny, což ale v současnosti Ruské federaci opravdu nevyhovuje a silný rubl znatelně Putinovu válku prodražuje.

Vývoj globální ekonomiky eliminuje záchranu Ruské federace Čínou nebo Indií, obě země se potřebují přeorientovat na vyspělé trhy a posílit své vazby se státy G7, protože export do USA může kterýkoli den vyschnout díky nepředvídatelnosti Donalda Trumpa a jeho celní politiky. Jak lze pozorovat, Čína tak již činí a posiluje své vazby s EU, Británií i Kanadou právě na úkor Putinova Ruska.

Tamní režim tak paradoxně může zachránit jen Donald Trump tím, že donutí Ukrajinu ke kapitulaci a zruší sankční opatření uvalené na Rusko, čímž mu otevře další světové trhy nejen pro export, ale i investice domácích firem. Samotný Trump konstatoval, že Putin má v současnosti nepěkné ekonomické problémy a lze předpokládat, že klesající cena ropy a silný rubl nejsou jedinou starostí režimu potýkajícího se s nedostatkem pracovní síly a přehřátou ekonomikou.

Lze tedy očekávat maximální podlézání americkému prezidentovi ze strany Vladimira Putina a četné nabídky investic do ruské ekonomiky směřující k toleranci agresivní války a zrušení sankcí. Pokud ke zrušení amerických sankcí nedojde, bude ti Putin muset na provoz své vlády a válečné mašinerie půjčit - likvidní rezervy na úrovni 35 miliard dolarů zdaleka nebudou na vykrytí ruského deficitu roku 2025 stačit.

Ruská ekonomika zdaleka není tak silná, jak se množí snaží tvrdit a samotní Rusové přiznávají problémy. Pokud bude vývoj současných trendů pokračovat, lze na straně Rusů očekávat významné schodky a narozdíl od vyspělých ekonomik nemá Putin partnery, kteří by mu tak vysoké částky půjčili - jeho jediným esem v rukávu je Donald Trump a jeho vůle ignorovat agresivní válku na úkor výhodných dohod s ruským diktátorem.