Článek
Představte si, že jste mladý ruský pár a chcete si zakoupit 2+kk byt na okraji Moskvy v panelovém domě o výměře 60 m2. Pro příklad vyberu čtvrť Marijino, což je ekvivalent pražského Jižního města - akorát mnohem více ve stylu osmdesátých let, což jsem si ověřil i během své návštěvy Moskvy v roce 2013. Proklik na obrázek ukáže, že opravdu nejde o líbivou čtvrť a záměrně vybírám dostupnou moskevskou lokalitu.
Samotný byt stojí zhruba 18 000 000 rublů, což by podle oficiálního kurzu - kterému se ale nedá věřit - odpovídalo 4,5 milionům korun. Průměrná mzda v Moskevské oblasti je podle dat z roku 2024 na úrovni 98 800 rublů, tedy ekvivalentu 26 700 korun hrubého. Sazby pro hypotéky ale v Rusku banky nabízí daleko vyšší, pro příklad Sberbank nyní zavedla nové ceníky se sazbou 28 % ročně. A teď to podstatné - mladý ruský pár za splátky hypotéky ve výši 18 milionů rublů utratí 460 000 rublů měsíčně a celkově s úrokem 28 % zaplatí za byt 110 milionů rublů. Pro příklad využívám 20 leté období splatnosti.
Mzdu 460 000 rublů měsíčně ale v Rusku nemá téměř nikdo, natož aby měl více a kromě splátek hypotéky mohl také z něčeho žít. Jako mladé - nebo i starší - Rusy vás ale netrápí jen nedostupné hypotéky, ale také neustále zdražující základní potraviny, spotřební elektronika i další množství zboží. Vaše kupní síla se totiž za tři roky války na Ukrajině propadla o více než 40 %. Pokud nepracujete v armádě nebo zbrojním průmyslu, pravděpodobně ještě více, jak ukazuje příklad učitele níže v textu.
Pokud jste ruský důchodce, situace je ještě horší. Pobíráte v průměru penzi 20 800 rublů, která odpovídá 5 400 korunám. Za svou penzi si koupíte 5 kilogramů kávy a nebo dvě balení inzulinu. Ten je v zemi téměř nedostupný a chronicky nemocní diabetici si jej shání na černém trhu.
O ruské ekonomice mezitím řekl Filip Turek následující:
„Sankce na Rusko jsou nesmysl, protože oni stejně fungují dál a my si tady jen zvyšujeme náklady na živobytí.“ Turek následně dodal, že „Rusové opravdu nechudnou“
Kateřina Konečná si také přisadila, na plénu Evropského parlamentu pronesla:
„Sankce proti Rusku nefungují, jen nám tady zdražují energii a ničí naši ekonomiku. Rusko si najde cesty, jak je obejít, a my jsme ti, kdo trpí.“
Mají ale oba politici pravdu? Je opravdu ruská ekonomika tak odolná a jsou sankce neúčinné, jak tvrdí? Je třeba jít více do reality ruského života a kromě HDP a zvýšených mezd započítat i inflaci, devalvaci ruského rublu a další aspekty ovlivňující kupní sílu Rusů. Výsledkem je, že v období 2022 až 2025 ztratili Rusové mezi 35 až 50 % své kupní síly a stejně jako ztrácí kupní sílu běžní Rusové, ztrácí ji také státní aparát vedený Vladimirem Putinem.
Potraviny zdražily dvojnásobně, mzdy rostly o třetinu
Rusové si toho koupí méně nejen v poměru k zahraničním občanům, ale také ve vztahu k vlastní domácí produkci. Rusko je soběstačné ve výrobě masa, kuřecí a vepřové dokonce i vyváží například do Saúdské Arábie nebo do Íránu. I tak ale mezi roky 2021 a 2025 rostly ceny kuřecího, vepřového a hovězího o 91, 47 a 73 %. Také jiné běžné potraviny na ceně rostly, brambory, pečivo a vejce také zdražily o více než 60 %. Potraviny pocházející z EU a Rusku vzdálených zemí pocítily dopad sankcí nejvíce. Káva, olivový olej a čokoláda zdražily o více než 150 %.
Lepší to není ani s dovezeným zbožím, díky sankcím a propadu ruské měny stojí notebook čínské výroby střední třídy o 80 % více než před válkou, telefony Samsung zdražily o 60 % a dokonce i ruský automobil Lada Vesta narostl na ceně o 80 %. Dražší o 60 % je i oblečení, konkrétně džíny a dámská trička - Není tak důležité, odkud zboží pochází, dražší je vše.
Pokud byste měli zájem o náhled do nákupních košíků Rusů, online supermarket 5ka poslouží jako relevantní zdroj.
Mzdy rostly také, dostupná data ukazují nárůst mezd mezi lety 2021 až do konce roku 2024 z 65 000 rublů na 88 900 rublů, což odpovídá 38 % růstu. Ten je ale vyvážen daleko vyššími cenovými skoky u potravin, spotřebního zboží, oděvů i automobilů. Společně s nárůstem základní úrokové sazby o více než 13 % a 9 % inflací Rusům neuvěřitelným způsobem zdražují také hypotéky a dlouhodobé úvěry.
Obecné číslo růstu mezd ale táhnou zejména vojáci a čtyři miliony zaměstnanců ruského válečného průmyslu. Například učitelé už si tak dobře nevedou, jejich plat v roce 2021 činil zhruba 50 000 rublů (13 150 Kč) a narostl v letech 2021 až 2024 pouze na 60 000 rublů (15 780 Kč). Zaměstnanci mimo vojenský průmysl a armádu tak cítí dopady války na Ukrajině ještě daleko více.
Na hypotéku potřebnou pro 2+kk byt na moskevském sídlišti ale nedosáhne téměř nikdo. Více než 500 000 rublů vydělává měsíčně pouhé 1 % Rusů. Dvě třetiny Rusů naopak ještě v říjnu 2024 vydělávaly méně než 40 000 rublů měsíčně, tedy měli příjem nižší než ekvivalent českých 10 000 Kč.
Nejvíce tak na válku a související raketový růst cen v Rusku doplácejí běžní nízkopříjmoví Rusové mimo vojenský průmysl a velká města, kde příjmy nedosahují ani 10 000 Kč. Takoví ztratili kupní sílu ještě v daleko vyšší míře.
Sankce fungují, ruská letadla a auta jsou toho příkladem
Vladimir Putin v roce 2022 zadal svému ministru obchodu jasný úkol - musíme vyrobit 1 000 letadel během osmi let a nahradit západní stroje. Rusové zatím zvládli vyrobit letadel pouze sedm a to ještě z dílů, které měli před válkou. Žádný další stroj ruským aerolinkám k dnešnímu dni nepředali.
Také výroba automobilů poklesla o více než 80 %, ruské Lady jsou vyráběny v Číně a pouze se kompletují již hotové díly a ruský režim vytváří dojem, že jde o domácí produkci. Sankce ruský průmysl i ekonomiku citelně ochromily, výroba produktů s přidanou hodnotou se téměř zastavila, ekonomika se topí v nekonečné spirále vysokých úrokových sazeb, poklesu kupní síly a inflace, která v roce 2024 narostla na více než 10 %.
Slova o odolné ruské ekonomice jsou lichá, Rusové trpí Putinovým rozhodnutím rozpoutat agresivní válku daleko více než evropští spotřebitelé nebo Češi. Sankce vymazaly 40 % kupní síly Rusů, dokonce i více v profesích, které s válečným úsilím ruského diktátora nesouvisí. Nahradit evropské díly a dovoz se nepodařilo, přeorientovat ekonomiku na něco jiného než dodávky základních surovin se také nepodařilo a když mají Rusové vyrobit automobil nebo civilní letadlo, nezvládnou to. Výroba munice a tanků jede na plné obrátky zatímco učitel si za své jídlo připlatí více než polovinu proti období před válkou. Pokud by někdo ještě i dnes chtěl tvrdit, že sankce nefungují a Rusové nechudnou, bylo by nejprve vhodné si zjistit relevantní informace.
Rusové během války na Ukrajině ztratili 40 % své kupní síly a rozhodně se situace nezlepšuje, ba naopak.
