Článek
Dle současné legislativy USA musí každou obchodní dohodu potvrdit kongres USA. Stejná pravidla platí u celních přirážek a daňové politiky - prezident USA nemůže jednostranně nastavit přirážku pro Kanadu ve výši 200 % v případě, že její premiér urazí nevhodně zvolenou barvou obleku. Takové pojistky v legislativě USA byly zavedené již před nástupem Donalda Trumpa.
Jenže v USA zákonodárci zjistili, že zvolený prezident nemusí nutně respektovat ani zákony, natož ústavu USA. Donald Trump se zejména vyžívá v uplatňování zákonů z 18. století a v případě obchodních dohod také vždy jednostranně oznámí svůj záměr a pak nechá zákonodárce, aby si s jeho nařízeními nějak poradili. Federální soud ale v dnešním výroku označil cla za nelegální a zpětně je zrušil.
Tento výrok je přelomový a může politiku prezidenta USA zablokovat na dlouhé měsíce, ne-li navždy.
Národní ohrožení - Trumpova oblíbená výmluva
Prezident USA dnes využívá ústavní kličky vzniklé za válečného stavu nebo kvůli ochraně národa v případě konfliktu na jeho území. Takovou kličku využil Donald Trump nejen v případě celní politiky, ale také pro často nezákonné vysídlení občanů jiných států a jejich okamžité deportace bez soudů. Argumentace národní bezpečnostní v případě celní politiky je absurdní od samého počátku, ale naštěstí pro svět, americké soudy fungují rychleji než ty české.
Soudci explicitně zdůraznili ilegálnost samotného zavedení celních přirážek, nikoli jejich účelnosti - pokud Trumpova cla potvrdí sněmovna reprezentantů a senát Kongresu, nabydou cla opět účinku a svět bude dále čelit izolacionismu USA. Dnešní výrok vydal Federální soud pro mezinárodní obchod v New Yorku jednohlasným rozhodnutím.
Podobně již soudy odsoudily využití zákona o nepřátelských vetřelcích z 18. století v případě migrace. Republikány jmenovaný Nejvyšší soud USA ale Donalda Trumpa podržel a zrušil využití tohoto zákona, dosud realizované deportace ale potvrdil.
Lze očekávat pokračující izolaci USA a každodenní tržní výkyvy? Těžko, kongres je daleko méně pružný než prezident a potvrdit nová cla zvládne nejdříve za tři měsíce od jejich oznámení.
Současná cla zavedená Donaldem Trumpem byla okamžikem výroku zrušena. Zůstává pouze celní přirážka na čínské zboží ve výši 20 % - ta byla již v minulosti kongresem schválena.
Dobrá zpráva pro zahraniční partnery, rozpočtová katastrofa pro USA
Nejde o tak dobrou zprávu, jak by se na první pohled mohlo zdát. Bobtnající dluhy USA a rozpočtová neukázněnost podpořená daňovými škrty včetně dalšího navýšení schodků Spojených států může mít dopady i na Evropu a celý svět.
Škrty ve státní správě skončily za očekáváním a z proklamovaných dvou bilionů dolarů oznámených Elonem Muskem zatím ušetřily Spojené státy jen 160 miliard dolarů, navíc v období čtyř let. Celní přirážky měly rozpočtu pomoci a zajistit nové zdroje financování bobtnajících výdajů i obsluhy státního dluhu. Zrušení cel tak nepřinese jen úlevu zahraničním partnerům, ale také přidělává vrásky na čele držitelům amerických dluhopisů, z nichž největší podíl zaujímá Japonsko.
Firmy si oddechnou, banky ale zbystřely. Donald Trump a jeho vláda budou muset rychle vymyslet nové zdroje příjmů a schodek rozpočtu USA ukočírovat, jinak se vymkne z kontroly do tří až čtyř let, kdy pouze obsluha státního dluhu dosáhne více než 4 % amerického HDP.
Jedno je ale jisté - výrok soudu je osudovou prohrou prezidenta USA, která může jeho vládu a Trumpa samotného položit nejen v očích voličů, ale také jeho velmi dobře zajištěných partnerů. Ti přišli o výhody díky celním přirážkám a prezidentovy sliby tak vyšly opět naprázdno. Díky uvaleným clům na zahraniční zboží totiž domácí producenti získali tržní výhodu, šlo zejména o producenty fosilních paliv, zemědělce a strojírenské společnosti typu Boeingu.
Trumpova prohra je trpká. V kongresu si za několik měsíců vytvořil opozici
Jak se nyní zachová kongres USA a podpoří sněmovna reprezentantů i senát pokračování Trumpových cel? Těžko, prezident se totiž choval tak arogantně, že si i mezi vlastními straníky vybudoval poměrně mocnou opozici.
V senátu jde zejména o Mitta Romneyho, Pata Tonneyho a Bena Sasseho. K nim se ale přidávají další, kteří nesouhlasí se zahraničně-politickou orientací Trumpovy vlády, a tak se kruh republikánských kruhů rozšířil ještě o Lindseyho Grahama, Mitche McConnella a Susan Collinsovou. Se senátní většinou osmi hlasů to nevypadá pro prezidenta USA příliš dobře a obě komory Kongresu USA získávají výrokem soudu daleko větší vliv na prezidentova opatření než měly dosud.
Diplomacie s rozličnými zájmy není Trumpovou silnou stránkou a za několik měsíců stačil vlivné skupiny i firmy - například Walmart - rozlítit natolik, že lze očekávat v následujících měsících náležitou pomstu v minimálně v podobě průtahů a licitací.
Prezident USA bude v následujících měsících muset sjednotit kritiky i uvnitř strany republikánů a prosadit cla znovu - v současnosti není vůbec jisté, zda se mu to vůbec podaří. Jisté ale je, že Trumpova vláda dostala pomyslně přes prsty a soudy v USA jednoznačně odsoudily jednostranný výklad ústavních kliček a potvrdily názory právníků - právo si nelze vykládat tak, aby pasovalo na prezidentovu politiku a zásadní otázky vládních záměrů musí být projednány v obou komorách Kongresu USA.
