Článek
Umělá inteligence změní svět, naruší trh práce a rozličné obory podnikání, píší média po celém světě. Firmy se snaží urvat si z nového a perspektivního koláče maximum pro sebe a investoři nadšeně otevírají své peněženky rozličným startupům, čímž nové nadějné entity získávají bezprecedentně vysoké financování v rekordním čase. Na burzách panuje nebývalý optimismus a ocenění firem nebylo nikdy výše.
Příběhů o přehnaném optimismu nabízejí trhy mnoho i v historii. S rozmachem burzovního obchodování v 20. letech 20. století investoval ve Spojených státech každý a vzniklo památné příšloví „Když ti leštič bot začne radit s akciemi, je čas prodat a odejít“ připisované Johnu Kennedymu, otci budoucího prezidenta Spojených států. Na tento památný citát lze navázat i dalším pořekadlem Wall Street „Bublinu poznáš tak, že o ní nikdo nechce ani slyšet“ které může být relevantní i v dnešním případě.
Při pohledu na data, valuace a vyhlídky firem z americké burzy totiž nastává mrazení v zátylku z ohromných očekávání, skrze která investoři firmy naceňují. Na trhu rizikového kapitálu pak valuace přestaly dávat smysl úplně. Firmy bez produktů, bez příjmů a bez historie získávají jen díky angažmá zakladatelů ve výzkumu umělé inteligence miliardy dolarů. Je tak třeba se ptát - ovládla trhy chamtivost a neztratili investoři kontakt s realitou?
Návratnost 300 až 640 let přestává být problém
Než se vrhnu na příklady financování startupů rizikovým kapitálem, popíšu příklad jedné zavedené a známé firmy Palantir. Jde o technologickou společnost založenou dvěma zkušenými investory Peterem Thielem - podílel se i na rozjezdu Facebooku - a Alexem Karpem. Společnost Palantir poskytuje software k modelování, vyčítání a předvídání událostí skrze databáze, inteligentní algotitmy a právě i skrze velké jazykové modely (LLM), které lidově nazýváme umělou inteligencí. Palantir za druhé čtvrtletí roku 2025 vydělal jednu miliardu dolarů a vykázal zisk po zdanění na úrovni 260 milionů dolarů, což je úctyhodná marže. Tržby rostou firmě tempem zhruba 40 % ročně a přes 40 % příjmů pochází ze zakázek pro vládu USA. Firmě se daří, vedou jí kompetentní lidé a sektor, ve kterém působí, neočekává nic jiného než ohromný růst.
Nyní ale přichází data o hodnotě firmy a návratnosti investice do jedné akcie. Firma Palantir má hodnotu 400 miliard dolarů (!) a při zisku 13 centů na akcii by při nákupu za 120 dolarů došlo k návratu investice za 640 let (!). Při využití metriky forward P/E, která zahrnuje růst tržeb a příjmů, vychází návratnost lépe, momentálně na ,,pouhých“ 310 let. Tato metrika zahrnuje projektovaný růst firmy a počítá, že vše půjde podle plánu. Ještě před třemi až ctyřmi lety byla přitom považována metrika forward P/E za šílenou, překročila-li 30 let.
Dalším příkladem je firma C3AI, která na burzu vstoupila v roce 2021 a od té doby nikdy nevykázala ziskový rok. Její index P/E je dokonce negativní, návratnost investice momentálně činí -9,3 roku. Za tento čas tedy podle současné projekce investice zkrachuje, respektive firmě dojdou zásoby kapitálu. Nejde o izolované případy. Současná návratnost investice do největší firmy světa, společnosti Nvidia, je 71 let. Samostatným příběhem je společnost Tesla, která si drží i navzdory klesajícím prodejům úctyhodné ohodnocení a investorům se peníze na základě současných zisků firmy vrátí za 130 let.
Všechny firmy přitom mají jedno společné. Jejich zakladatelé a šéfové mluví o umělé inteligenci a spojují budoucnosti svých firem právě s tímto rozvíjejícím se oborem. Nvidia vyrábí pro AI čipy, Elon Musk umí prodávat budoucí vize autonomních robotických taxíků, Palantir AI přímo využívá a i další jmenované firmy nejsou výjimkou. Některé mají ,,AI“ dokonce i v názvu, což je dnes jedním z předpokladů burzovního úspěchu.
Pokud se vám dosud zdálo ohodnocení firem na americké burze šílené, pojďme si představit některé případy financování AI startupů z roku 2025, které zdravý rozum popírají úplně.
Strach z meškání a chamtivost. Vrtulníkové miliardy zasypávají AI startupy
Venture kapitál, tedy investice soukromníků často probíhající mimo burzu, je v AI sektoru taktéž velice aktivní. Jen dva poslední oznámené miliardové investice ale vyvolávají otázky, zda jde stále o racionální rozhodnutí, nebo o pouhý pokus svézt se na vlně popularity AI sektoru a ohodnotit často stále neexistující společnosti miliardovými valuacemi.
Příklady startupů Thinking Machines Lab a Safe Superintelligence jsou podivuhodné zejména tím, že obě firmy neexistují, respektive nemají produkt, tržby ani historii a jde jen o sestavené týmy technologických odborníků, kteří si za investory přišli pro financování. V obou případech jde o projekty bývalých pracovnic společnosti Open AI.
Mira Murati, bývalá technická šéfka Open AI vybrala na svůj startup Thinking Machines Lab od investorů dvě miliardy dolarů a tím ohodnotila svou dosud krátce existující firmu na 10 miliard dolarů. Podobně postupoval také bývalý vědecký šéf Open AI, Ilja Sutskever, který stejně jako Mira Murati získal dvě miliardy dolarů a ohodnocení dokonce 30 miliard dolarů (635 miliard korun). Oba projekty mají společné to, že jde o firmy s jednotkami zaměstnanců a produkt se tepre bude vyvíjet, protože zatím neexistuje. Neexistuje ani plán, což Mira Murati zcela veřejně přiznala.
Společnost Infinite Reality, zabývající se AI modely virtuálních světů pro herní průmysl a takzvaný metaverse, pak získala 3 miliardy dolarů a ohodnocení 15 miliard dolarů, aniž by opět vydělala jediný dolar nebo disponovala komerčně prodejným produktem.
I experti varují. Investoři upřednostňují trendy před daty a rozumem
Jeremy Grantham, šéf investičního fondu GMO a dekádami ostřílený investor je jedním z mnoha, kdo investice do AI již nevnímá jako racionální. Uvádí,
„Nekonečný humbuk kolem umělé inteligence na trhu je klasická bublina, která se řídí stejnou cestou jako jiné v historii.Když dojde k velkým objevům, krátkodobě se vždy přehánějí, střednědobě dojde ke krachu a nakonec z těch trosek dlouhodobě skutečně změní svět.“
Odborník na AI a ředitel firmy Oxylabs, Ari Andrei, s Granthamem souhlasí a popisuje situaci slovy,
„Příliv peněz do generativní AI bez jasné návratnosti investic nafoukl očekávání do neudržitelných rozměrů.“
Oba se shodují na důležitosti samotné technologie, která má skutečně potenciál mnoho oborů a sektorů podnikání změnit, upozorňují ale na přehnaná očekávání investorů a chamtivost. Stejně jako v případě rozmachu Internetu se množí hlasy o opakování takzvané Dot-com bubliny, která byla taktéž způsobená chamtivostí a vydržely jen ty společnosti, které disponovaly skutečným produktem a kompetentním vedením - například Google nebo Amazon. Firmy poháněné rizikovým kapitálem s nejasným modelem podnikání zanikly, protože došlo k přirozenému výběru a přežili jen ti nejsilnější.
