Článek
Dne 4. září podala administrativa Donalda Trumpa dovolání k Nejvyššímu soudu Spojených států ve věci zavedení celních tarifů pod zákonem o mimořádných situacích. Americký zákon IEEPA byl zaveden zejména kvůli ropné krizi v 70. letech 20. století, kdy díky vzniku kartelu OPEC a následnému embargu vůči podporovatelům Izraele během Jomkippurské války čelily Spojené státy extrémním inflačním tlakům a pokud by administrativa nejednala rychle, hrozila skutečná krize.
Donald Trump ale tento zákon využívá k uplatnění celních přirážek vůči spojencům, jakými jsou Kanada, Japonsko, Evropská unie nebo Jižní Korea. Americká ústava nepředává pravomoci nad obchodními dohodami prezidentovi, ale Sněmovně reprezentantů a správně by cla vešla v platnost až po schválení obchodní dohody nebo jednorázového opatření oběma komorami parlamentu.
Americký prezident si podle tamní legislativy nemůže ráno rozmyslet, že tarifní přirážka Kanadě ve výši 30 % platí a večer jí opět zrušit. Donald Trump je ale zcela výjimečný úkaz a tak zavádí cla, která následně ruší zcela běžně. Rychlost a četnost jednotlivých exekutivních příkazů pak dává Donaldu Trumpovi náskok před justicí, která často o těch nejkontroverznějších krocích rozhoduje až s několikaměsíčním zpožděním, kdy jsou napadená opatření běžně již pozměněná, zatímco ta původní dávno neplatí.
Nejvyšší soud má špatnou a horší možnost. Verdikt potopí Trumpa nebo z USA udělá autoritářský režim jednoho muže
Nyní se ale kostrbatá, pomalá a na Trumpa nepřipravená justice rozhýbala. Na základě verdiktu Odvolacího soudu pro federální okruh ve Washingtonu D.C. musí pro jednou zápasit s časem Trumpova administrativa. Nejvyšší federální odvolací soud svým výrokem zrušil platnost celních opatření proti Kanadě, Mexiku a Číně a nechal prezidentovi čas k nápravě do 14. října roku 2025. Jak je již výše uvedeno, 4. září podali Trumpovi právníci dovolání k Nejvyššímu soudu, který ale o záležitosti rozhodne později, pravděpodobně koncem roku 2025 nebo na jaře 2026.
Spojené státy se tak dostávají do zcela bezprecedentní situace - 14. října přestanou cla platit a pokud bude Trump nadále trvat na jejich vymáhání, překročí své pravomoci a dopustí se pohrdání soudem. Federální úřady odpovědné za výběr celních přirážek by za takové situace způsobovaly škodu firmám i státům a ta by následně mohla být uplatněna u soudu. Kalifornie a Arizona již Trumpovu administrativu za škodu způsobenou překročením pravomocí žalují a verdikt Odvolacího soudu pro federální okruh v D.C. stanoviska států podporuje.
Nejvyšší soud USA ale ovládají republikánští nominanti v poměru 6:3, z toho tři soudce jmenoval přímo Donald Trump během jeho prvního mandátu. I republikánští soudci ale budou v téměř nemožné situaci. Pokud Trumpa podpoří a výrok odvolacího soudu zruší, poskytnou prezidentovi USA nové a nikým nekontrolovatelné pravomoci v obchodní politice a v souvislosti i v dalších záležitostech. Pokud výrok odvolacího soudu potvrdí, politiku Donalda Trumpa postavenou na celních přirážkách a nepředvídatelném chování potopí. Žaloby států, firem i jednotlivců by podle precedentu uspěly a federální vláda by pravděpodobně musela nahradit škodu i zahraničním společnostem v arbitrážích, což si prezident ani Spojené státy nemohou dovolit.
Žádné obchodní dohody neplatí, dokud neprojdou Sněmovnou reprezentantů. I republikáni už ztrácí trpělivost
Podle platných zákonů Spojených států musí obchodní dohody ratifikovat Sněmovna reprezentantů v dolní komoře i senátu. Bez souhlasu zákonodárců dohody neplatí a navzdory této zvyklosti neprošla v roce 2025 dosud žádná dohoda ani jednou z komor amerického parlamentu. Donald Trump je totiž dosud zákonodárcům nepředložil. Opatření vůči Číně, Velké Británií nebo i Evropské unii jsou tak dnes v právním vakuu a první dvě jmenované dohody zaniknou právě 14. října.
Proč Trump tolik váhá? Odpověď je jednoduchá - Kongres může dohody změnit a schválit četné pozměňovací návrhy zákonodárců, které by se posléze promítly do legislativy a nabouraly současnou zvyklost. I kvůli Trumpovu pohrdání zákonodárci dochází uvnitř republikánské strany stále častěji k rebeliím. Dne 30. dubna 2025 pohřbili tři republikánští zákonodárci Trumpova cla volbou v poměru 49-49, která byla čistě symbolická. Měla Trumpovi připomenout, že až Sněmovna reprezentantů je onou poslední instancí v právem rozhodnout. Donald Trump se ale nepoučil a zákonodárce ignoruje dodnes.
Následky pohrdání vlastními lidmi ale nyní mohou být pro Trumpa zvlášť nepříjemné. Osm republikánských senátorů již oznámilo svou vůli obchodní dohody změnit a Trumpovu verzi neprosadit. Republikáni přitom mají v horní komoře většinu pouhých čtyř hlasů při započítání viceprezidenta J. D. Vance a pokud tedy zákonodárci své hrozby splní, Trump obchodní dohody neprosadí tak, jak zamýšlel. Dřívější případ republikánské rebelie při schvalování Trumpova Velkého a krásného zákona - snížení daní a škrty ve zdravotnictví - ukázal nejednotu republikánů v senátu a sílící odpor proti Trumpově politice jednoho muže.
Postoj zákonodárců je pro budoucnost politiky prezidenta Spojených států zásadní. Pokud by došlo ke schválení do 14. října 2025 alespoň dodatečně, bylo by možné argument u soudu použít a poukázat na široký konsensus mezi zákonodárnou a exekutivní mocí. To se ale s pravděpodobností hraničící s jistotou nestane, každá obchodní dohoda by se totiž musela schvalovat jako jednotlivý zákon a času i ochoty k takovému řešení není mnoho.
Pokud nejvyšší soud zruší cla, dojde ke zničení Spojených států, reaguje Trump
Z vyjádření členů administrativy prezidenta Spojených států lze poprvé vyčíst kromě pohrdání zákonodáným i soudním systémem také strach. Všichni zúčastnění, tedy Donald Trump, Howard Lutnick, Scott Bessent a J. D. Vance upozorňují na nedozírné následky potenciálního potvrzení verdiktu odvolacího soudu.
Ministr financí Bessent zdůraznil své obavy z diplomatického trapasu před zahraničními partnery, zatímco Howard Lutnick za obchod a průmysl varoval před devastací Spojených států. Donald Trump pak kritizoval soudce a nepřímo vyvíjel tlak na Nejvyšší soud ve svém příspěvku na síti Truth Social. Soud nazval svým soudem (slovy „my supreme court“) a obvinil demokraty, že chtějí Spojené státy zničit.
Nikdo dnes neví, co se 14. října stane a kdy k verdiktu Nejvyššího soudu ve věci Trumpova odvolání dojde. Jisté ale je, že právě Nejvyšší soud nyní drží v rukou osud Spojených států, které se mohou stát autokratickou vládou jednoho muže, ale na druhé straně soudci Donalda Trumpa potopí, potvrdí-li verdikt a umožní opozici i firmám žádat kompenzace. Mezinárodní obraz Spojených států by v takovém případě utrpěl a slovo prezidenta by se v rámci jednání se zahraničními partnery stalo díky Donaldu Trumpovi nepodstatným.
Jelikož dění ve Spojených státech sleduji, neumím si funkčně představit ani jednu z uvedených možností, které po výroku Nejvyššího soudu nastanou. Potvrzení verdiktu znamená konec Donalda Trumpa, miliardové škody a mezinárodní ztrapnění USA nedozírných rozměrů. Pravděpodobnější ale je, že Nejvyšší soud Trumpa podrží, tím ale díky vzniklému precedentu umožní přesun dalších pravomocí zákonodárců do rukou prezidenta. Tím ale soudci umožní Trumpovi vládnout zcela autokraticky a je otázkou, kolik dalších ran ještě 240 let budovaná demokracie Spojených států vydrží.
Verdikt Nejvyššího soudu se tak stane možná tím dosud nejtěžším a zároveň nejdůležitějším testem demokracie v druhém mandátu Donalda Trumpa. Buď se Donald Trump stane nekorunovaným králem a zákonodárci marginální stafáží, nebo čeká Spojené státy mezinárodní potupa a ústavní krize.
Dodatečné placené zdroje:
- Reuters, More US Senate Republicans voice support for congressional oversight on tariffs
