Článek
Jméno Erik Prince není veřejnosti příliš známé a existuje mnoho důvodů, proč se „americký Jevgenij Prigožin“ vyhýbá pozornosti médií. Do povědomí vstoupila Princova společnost Blackwater, která byla odpovědná za ochranu diplomatů v Iráku a později realizovala speciální operace, protože vláda USA nechtěla plýtvat životy vojáků pravidelné armády a smrt soukromých kontraktorů se nezapočítávala do oficiálních statistik. Známý je také masakr na Nisúrském náměstí, kde příslušníci soukromé armády Erika Prince zastřelili 17 civilistů a dalších 20 zranili. Podle zjištění soudu neměli k palbě do civilistů žádný důvod a masakr způsobil diplomatický incident, díky němuž musel Erik Prince svou soukromou armádu z Iráku stáhnout. To mu ale příliš nevadilo, přesunul se totiž do Afghánistánu, kde působil až do roku 2021 pod různými společnostmi.
Nasazení jednotek působících po boku pravidelné armády Spojených států je ale tím nejmenším, čeho je Erik Prince schopen. V roce 2011 si jej pozvali ruští generálové do Moskvy, aby pomohl vycvičit a vybudovat soukromé vojenské jednotky podobné těm pod společností Blackwater. Prince prý odmítl, později ale vznikla skupina Wagnerovci a i s nimi udržují společnosti amerického miliardáře čilé kontakty, zejména v Africe.
Jméno obávaného a nebezpečného Američana se také objevilo ve spojitosti s vlivem Rusů na Trumpovu administrativu. Erik Prince se roku 2017 sešel za přítomnosti zástupců Spojených arabských emirátů s Kirillem Dmitrijevem, šéfem ruského Národního investičního fondu na Seychellách. Ve zprávě bývalého šéfa FBI Robert Muellera je tato schůzka popsaná jako neoficiální jednání o oteplení vztahů Trumpovy administrativy s Ruskem po Obamově vyhoštění 35 diplomatů a uvalení sakcí kvůli napadení Krymu. Erik Prince sponzoroval Trumpovu kampaň a prezidenta podporuje dlouhodobě, jeho sestra Betsy DeVos se navíc po nástupu Trumpa stala ministryní školství.
Neobyčejně schopný, nebezpečný a tajemný miliardář ale zasahuje do politiky i dnes a to více než kdy dříve. Pro pochopení Princova vlivu je ale nejprve nutné zmapovat jeho aktivity, minulost a historické kontakty.
Cvičil americkou armádu, těžil v Jižním Súdánu. Prince jde i do míst, kam se jiní neodváží
Než se z Erika Prince stal jeden z nejobávanějších mužů v USA, studoval na vojenské akademii v New Yorku a roku 1993 se v 21 letech přihlásil jako dobrovolník s misí vyšetřit válečné zločiny v Nikaragui a pátral v zemi po masových hrobech prokazujících zločiny bývalého prezidenta Daniela Ortegy. Podle svých slov hroby našel a právě tato zkušenost mu změnila život. Po návratu do USA absolvoval trénink speciálních jednotek SEAL a působil na Blízkém východě, Haiti a na Balkáně během tamní občanské války.
Přelomový moment přichází roku 1995, kdy Princův otec a miliardář Edgar Prince umírá. Dědic miliardové impérium prodává a získává kapitál pro založení společnosti Blackwater, která se zprvu zabývá především výcvikem amerických speciálních jednotek a elitních policistů. Až později, roku 2001, začíná Blackwater rekrutovat válečné veterány a sestavuje vlastní jednotky, zprvu opět za účelem ochrany, nikoli přímého nasazení v boji. Princovi kontraktoři chrání diplomaty, podnikatele a doprovází vojenské konvoje s vysoce ceněnými cíly. Po vypuknutí války v Iráku ale Spojené státy válčí na dvou frontách a obětí z Iráku i Afgánistánu přibývá.
Zatímco na začátku obou válek v Iráku a Afghánistánu dosahoval poměr kontraktorů proti příslušníkům pravidelné armády zhruba 1:10, v některých případech 1:5, po roce 2003 začali soukromí vojáci svými počty převyšovat pravidelné armády v obou zemích. V roce 2007 bylo v Iráku i Afghánistánu nasazeno již 200 000 kontraktorů a 150 000 vojáků armády Spojených států, čímž se počty poprvé vychýlily. Erik prince byl mezi dodavateli kontraktorů dominantní a počty jeho mužů oscilovaly mezi 9 až 21 tisíci podle momentálních potřeb. Otevřel také dvě výcviková centra na americké Floridě a po roce 2010 a kontroverzích spojených s Nisúrským masakrem, kde jeho muži postříleli 17 civilistů a dalších 20 zranili, spouští Erik Prince riskantnější a výnosnější mise. Kontraktory, kteří se masakru účastnili a byli za své zločiny uvězněni, omilostnil Donald Trump v plném rozsahu roku 2020.
Právě Nisúrský masakr je pro Erika Prince přelomovým bodem kariéry. Související vyšetřování odhalilo enormí počet kontraktorů ve válkách USA a novináři začali pátrat, kde všude firma Blackwater působila. Jde o poměrně děsivý výčet. Majitel soukromé armády byl neobyčejně aktivní zejména v Africe, kde díky uzavřenému partnerství s čínskými těžebními firmami zajišťoval bezpečnost těžebním operacím v Jižním Súdánu, Etiopii, Mozambiku a v Demokratické republice Kongo. Erik Prince také osobně uzavřel smlouvy o těžebních právech v dotčených zemích, nespolupracoval tak jen jako ochránce čínských investic, ale investoval i vlastní kapitál. Dnes vlastní několik licencí na těžbu v Somálsku, Súdánu, Jižním Súdánu a v Demokratické republice Kongo, kde se o těžební práva dělí s příslušníky Wagnerovy skupiny založené již zesnulým Jevgenijem Prigožinem.
Jedna z nejšílenějších doložených událostí dokládající ambice, akceschopnost a moc, kterou Erik Prince disponuje, je zcela vážná debata Trumpovy administrativy nad napadnutím Venezuely a svržením tamního režimu Nicólase Madura.
Dejte mi miliardu a ovládnu Venezuelu
V očividně zmanipulovaných prezidentských volbách roku 2018 vyhrává ve Venezuele Nicólas Maduro. Opoziční kandidát Juan Guaidó výsledky rozporuje a v zemi dochází k masivním protestům. V tu samou dobu debatují špičky americké administrativy pod Donaldem Trumpem nad možností invaze. Tu má provést právě Erik Prince, jak odhalila rozsáhlá reportáž serveru Reuters.
Kvůli patovému stavu v zemi, kdy armáda Venezuely poněkud nejistě stála za prezidentem Madurem a Američané společně s 50 dalšími státy podporovali opozičního lídra Guaidóa, navrhoval Erik Prince vojenské řešení situace za využití 5 000 soukromých kontraktorů z Peru, Ekvádoru, Bolívie a Kolumbie. Přítomnost amerických jednotek by byla podle Prince vnímána negativně a španělsky mluvící kontraktory podle Prince dokáže jeho společnost zajistit do dvou měsíců. Za zorganizování převratu v zemi požadoval 40 milionů dolarů a zapůjčení nutného vybavení včetně následných licenčních garancí na privatizované venezuelské zdroje, zejména ropu.
Plán byl Trumpovou administrativou nakonec odmítnut, ale mluvčí Princeovy firmy Frontier Services Group (nástupce Blackwater), Lital Leshem, se vyjádřil velmi upřímně,
,,Pan Prince skutečně vymýšlí řešení pro Venezuelu, stejně jako má vymyšlené řešení pro mnoho dalších zemí,“
Výše uvedený výčet Princových aktivit je dostačující pro pochopení jeho vlivu, kontaktů a moci nejen ve Spojených státech, ale také v mnoha zemích Střední Ameriky či Afriky. S druhým mandátem prezidenta Donalda Trumpa ale opět začaly pro Erika Prince a mnoho jeho společností zlaté časy. Plány, které navrhuje Trumpově administrativě dnes, jsou často ještě šílenější než zosnování převratu ve Venezuele, protože mají probíhat na půdě Spojených států.
Dejte mi 600 miliard a migranti zmizí nadobro
S nástupem Donalda Trumpa přišla opět chvíle pro další nápad Erika Prince. Tentokrát je bývalý člen speciálních jednotek ochoten Spojené státy vyčistit od migrantů a to doslova. Podle americké CNN navrhl Prince Donaldu Trumpovi účinné a efektivní řešení migrace, opět po Princovsku poněkud radikálním způsobem.
Díky uzavření vládního kontraktu mezi Erikem Princem a Spojenými státy najmou společnosti Princova impéria až 10 000 příslušníků ,,soukromé protiimigrační jednotky“ a za doprovodu 120 zapůjčených letadel a logistické podpory Princeovy firmy Frontier Services Group budou schopni deportovat až 500 000 cizinců měsíčně (!). Plán bude fungovat pouze tehdy, pokud Donald Trump zajistí výjimku z práva habeas corpus a migranti nebudou mít před deportací právo na soudní slyšení, které by bylo nahrazeno soukromými rozhodci. Vzniknout mají tábory, kam budou migranti navážení až do počtu 10 000 osob a poté hromadně letecky deportováni.
Podle serveru Politico Donald Trump setkání s Erikem Princem potvrdil a spolupráci se soukromým sektorem nevyloučil.
Zlaté časy pod Donaldem Trumpem
Bývalému příslušníkovi amerických speciálních jednotek se nebývale daří a bude ještě lépe. Díky Donaldu Trumpovi uzavřel Erik Prince dohodu a bude vybírat daně v Demokratické republice Kongo pro místního prezidenta Félixe Thisekediho. V zemi byli přítomní i rumunští a ruští žoldáci, Prince se ale nakonec ukázal jako nejschopnější volba. Jeho muži budou odpovědní za navrácení těžebních lokalit pod kontrolu vlády a také budou od místních těžařů posléze i vybírat daně.
Společnost Frontier Services Group nyní působí také v Ekvádoru, kde na žádost tamního ministra vnitra navrhuje strategii v boji proti drogovým gangům, ačkoli Erik Prince přímo popřel nasazení vojenských jednotek a svou roli vnímá pouze jako poradenskou. Vojenský zásah ale Prince navrhoval Donaldu Trumpovi v Jemenu, kde slíbil zajistit arabské žoldáky a svrhnout jemenské Húsíje, kteří komplikují námořní dopravu a útočí na Izrael. Nejnovějším kontraktem je kontrakt s prezidentem Haiti, kde Frontier Service Group nasadila až 200 soukromých vojáků k likvidací místních drogových gangů a pomocí dronů, leteckých úderů a fyzických operací v zemi vedou příslušníci Princových jednotek plnohodnotnou pouliční válku. Podle zdrojů z oblasti již vyřadili přes 300 cílů.
Zatímco v Kongu, Ekvádoru a na Haiti již Prince dosáhl dohody, kontrakty na řešení migrace ve Spojených státech a vojenský zásah proti Húsíjům dosud podle dostupných zdrojů nebyly finalizovány. Erik Prince zůstává podporovatelem Donalda Trumpa a je jedním z nejbližších přátel Trumpova stratéga, Stevea Bannona. Svými konexemi na diktátory a zástupce čínských i ruských diplomatů lze očekávat, že Princova role v Trumpově administrativě, minimálně v zákulisních vyjednáváních, v druhém období Donalda Trumpa ještě poroste.