Článek
Dluh vlády Spojených států se v posledních měsících stává hlavním tématem veřejné debaty. To, jakým způsobem Donald Trump s deficitem hospodaří, se promítá do světové ekonomiky a očekávání budoucího vývoje - ten rozhodně po uplynulých měsících nevypadá dobře.
Jen za první čtyři měsíce roku 2025 zaplatily Spojené státy za úroky na svém vládním dluhu 576 miliard dolarů. Jde o nejvyšší částku v historii USA a očekává se, že náklady na obsluhu dluhu mohou přesáhnout až 1,4 bilionu dolarů, což je více než 3,5 % amerického hrubého domácího produktu.
Částka je naprosto ohromující, jen pro představu, Česká republika platí za obsluhu státního dluhu 4,6 % svého rozpočtu. USA letos hodlají za splátky dluhů vydat přes 20 % všech financí federální vlády. Letošní rozpočet plánuje Trumpova administrativa s deficitem 1,9 bilionu dolarů. Schodek tvoří z velké části právě náklady na úroky státního dluhu.
Jde o neudržitelnou situaci i z důvodu navyšujících se výnosů dluhopisů splácených vládou. V období let 2000 až 2020 nepřesáhl výnos amerického 10 letého dluhopisu 3 % a dnes atakuje hodnoty 4,8 %. Každé procento vyššího výnosu dluhopisů zvýší roční splátky dluhu o 400 miliard dolarů.
Ve zkratce - pokud jsou úroky vládního dluhu vyšší než růst HDP, dotčený stát má výrazný problém. Federální vláda navíc plánuje schodek 1,9 bilionu dolarů a přitom již v dubnu vyčerpala 70 % této částky.
Aby nebylo negativních zpráv málo, slábnoucí dolar je pro zahraniční investory neatraktivní a tak lze očekávat slábnoucí poptávku po americkém dluhu, kterou pozorujeme již dnes. Japonci nakupovat přestali, Číňané a Britové dokonce prodávají.
Situace nebyla dobrá již za vlády Joea Bidena, ale ekonomika USA vykazovala více než dvouprocentní růst a centrální banka plánovala v reakci na slábnoucí inflaci snížit úrokové sazby, čímž by vládě pomohla s financováním dluhu poklesem očekávaných výnosů dluhopisů.
A pak přišel Donald Trump. Celní válka a slábnoucí dolar jsou dokonalým proinflačním mixem a jeho útoky na hlavní aktéry globální ekonomiky zpomalily očekávaný světový růst. Dosud rostoucí americké HDP se propadlo a vykázalo pokles. Dolar oslabil o 10 % proti euru, japonskému jenu i libře a posledním hřebíkem do rakve americké ekonomiky je zákon o snížení daní vysokopříjmových osob, které dosud rozpočet USA financovaly.
Obrázek níže je více než vypovídající.
Ekonomika USA za vlády Joea Bidena a Donalda Trumpa. Biden neměl ideální výsledky, ale ekonomický růst umožnil financovat schodky. Trumpovi schodky rostou a HDP klesá.
Slabá měna, celní války a snížení daní - dokonalý mix ekonomické zkázy
USA jsou importní ekonomikou, jakékoli oslabení dolaru nebo zvýšení cel se dotkne peněženek Američanů a tamních firem, které skrze dodávky levnějších materiálů ze zahraničí kompletují zboží doma, případně jej dále exportují. Nevydělá nikdo kromě dodavatelů produktů vyrobených z komponent pocházejících výhradně z USA. Takové již ale téměř neexistují, ekonomika i dodavatelské řetězce jsou globalizované.
Nejvíce prodělají na Trumpových clech samotní Američané - nákupy jim zdraží a některé materiály, například spotřební elektronika nebo textil, se stanou nedostupnými. V USA se totiž již dávno nevyrábí. Zdraží i potraviny, Spojené státy jsou soběstačné pouze ze 70 %.
Zdraží ale hlavně peníze, což je pro americké občany i firmy problém. Celní přirážka 10 % a v některých případech i vyšší zhatila snahu centrální banky o zkrocení inflace, čímž musí zachovat sazby na úrovni 4,33 % a v souvislosti si Američané za hypotéky nebo úvěry připlatí - průměrná sazba hypotéky je v USA přes 7 % a ničí tamní trh s bydlením, stavitelů je méně a ceny rostou dosud nevídaným tempem i kvůli nedostupnosti materiálů ze zahraničí.
Jaké výnosy ale celní válka Donaldu Trumpovi a jeho vládě zajistila?
Výsledek překvapí, USA vybraly na celních přirážkách v období ledna až května 2025 46 miliard dolarů, což je dvojnásobek proti minulému roku. Cena za rozbití dodavatelských řetězců, nedostupnost zboží, inflaci a vysoké úroky je tedy 26 miliard dolarů pro federální vládu. Tato částka je pro provoz Spojených států zcela marginální a pod rozlišovací schopnost Ministerstva financí v širším kontextu obsluhy státního dluhu i ekonomického výkonu země.
Pro porovnání - meziroční nárůst ceny obsluhy státního dluhu je taktéž dvojnásobný. Spojené státy tak získaly 26 miliard dolarů z celních přirážek a mezitím zaplatily více než 270 miliard dolarů za úroky na státním dluhu ve srovnatelném období let 2024 a 2025.
Budoucí projekce nevěští nic dobrého - Trump dělá vše pro kolaps americké ekonomiky
Ředitel největší banky v USA J. P. Morgan, Jamie Dimon, hovořil o nevyhnutelné stagflaci - stavu, kdy ekonomika stagnuje a inflace roste. Důvodem tohoto stavu jsou podle renomovaného finančníka Trumpova chaotická opatření a ekonomická nejistota vycházející z celní války.
Dva největší řetězce s potravinami a spotřebním zbožím, Wallmart a Target, také oznámily zdražení v důsledku celní války a Donald Trump oběma firmám vyhrožoval, jak má ve zvyku.
Slabý ekonomický výkon, vysoká inflace a zdražení základních potřeb Američanů je ale problémem samotného Trumpa, který musí vyřešit američtí voliči. Americký dluh je ale problémem celého světa - ostatně 30 % evropského kapitálového trhu drží americké investiční fondy a podobná situace je i v Indii, Austrálii a Japonsku.
Pokud bude Donald Trump pokračovat ve své politice a americké HDP poklesne, inflace vzroste a dluhová obsluha dosáhne neudržitelných nákladů, lze očekávat další oslabení dolaru a omezení kapitálových investic do Evropy i dalších zemí. Výnosy státních dluhopisů USA budou generovat vyšší úrok, ale dolar bude příliš slabý - takový stav nenávratně povede k dalším odlivům kapitálu, které budou muset Spojené státy kompenzovat tiskem peněz a spirála pokračuje dál.
Ačkoli by rozumní ekonomové rozpočet přiškrtili a odpovídajícím způsobem snížili náklady a zvýšili daně se záměrem zachovat primárně ekonomický růst, Donald Trump udělal přesný opak.
Kvůli 26 miliardám dolarů za dva měsíce rozbil americké dodavatelské řetězce a znejistěl importéry zboží z USA. Aby na domácí půdě napravil svou reputaci, zasekl rozpočtovou sekeru ve výši 7 bilionů dolarů (!) v období deseti následujících let - jde o přímé důsledky daňových škrtů. Jen tyto chybějící příjmy vykompenzují jakékoli celní přirážky a dále navýší rozpočtové deficity USA. Z ekonomického pohledu je díky Trumpovým daňovým škrtům celá celní válka, která měla primárně sloužit ke zkrocení deficitů a podpoře exportu, úplně zbytečná.
Bohužel pro svět, Trumpova opatření mají následky i mimo USA a promítají se zejména do zmražených investic, odlivu kapitálu, snížení očekávání celosvětového hospodářského výkonu a pokud dojde k zásadnímu pádu dolaru, lze očekávat situaci podobnou té z roku 2008.
Architektem této krize bude Peter Navarro a Donald Trump, který se obklopil týmem zcela nekompetentních osobností a navzdory varování ekonomů z celého světa dále pokračuje ve své předem prohrané válce.
