Článek
Irsko je evropský ekonomický zázrak. Dlouhodobě bylo nejrychleji bohatnoucí zemí a Irové se vyznačují nejvyšší životní úrovní v EU. Jejich HDP na osobu přesahuje i Němce, Francouze a Švédy. Ve zkratce, Irové se mají opravdu dobře a na evropské poměry mají velice vysoké platy i životní úroveň.
Průměrná mzda v Dublinu je 50 000 euro, tedy více než 1,2 milionu korun a technologický sektor výší mzdy vyplácené pracovníkům dominuje. Firmy jako Intel, Apple, Meta nebo Microsoft navíc přímo zaměstnávají přes 210 000 Irů, tedy přes 5 % dospělé populace. Daně, které americké firmy odvádí ročně, pak dají dohromady sumu 40 miliard EUR, tedy přes 1 bilion korun ročně - to odpovídá polovině českého státního rozpočtu. Z této odvedené částky vychází na každého Ira z 5 milionové populace příjem 8 000 euro ročně.
Dokonalý irský příběh ale narazil na Donalda Trumpa. Ten chce desítky miliard dolarů doma v USA a osud Irska jej vůbec nezajímá. Daňová politika Irů, kteří dlouhodobě těží ze své legislativy upravující zdanění intelektuálního vlastnictví, také naráží na tlak z EU, která chce v odvetných opatřeních proti Trumpovým clům zavést vyšší zdanění technologických firem. Irové současný systém daňového ráje pro duševní vlastnictví roky budovali a stali se na něm finančně i existenčně závislými. Odchod firem ze země si jednoduše nemohou dovolit, výpadek příjmu by byl pro ekonomiku země drastický a pokud by firmy přesunuly své centrály do USA společně s množstvím vysoce placených míst, efekt by byl přímo likvidační.
Irsko, jeho daňový systém a centrály amerických technologických gigantů v zemi se tak stávají geopolitickým kolbištěm, kde se protínají zájmy EU, USA, největších firem světa a Irů samotných, kteří by nejraději zachovali systém přesně takový, jaký je nyní.
Irové začínají, mírně řečeno, panikařit. Žádná z možností jak z dílny EU, tak amerického prezidenta Trumpa není pro zemi dobrá, volí jen mezi špatným a horším scénářem.
Odveta EU poškodí Irsko, Trump jakbysmet
Aby toho nebylo málo, Irové vyvezli do USA zboží v hodnotě 72 miliard eur (1,55 bilionu korun) a dovezli od amerických dodavatelů produkty za pouhých 22 miliard eur (550 miliard korun). Procentuálně tak mají nejvyšší deficit ze všech rozvinutých ekonomik EU a kromě výše uvedených daní mají s USA také velmi negativní obchodní bilanci. Jen součet irského exportního přebytku a korporátních daní amerických firem v Irsku dává dohromady 70 % negativní bilance EU s USA. Téma Trumpových cel v Irsku každý den plní titulní stránky nejčtenějších deníků.
Jako ,,nebezpečnou a vážnou hrozbu“ popsal irský premiér Michéal Martin hrozbu jak Trumpových cel, tak odvetných opatření EU. Podle jeho postoje by bylo nejlepší vyjednat s Trumpem dohodu a podvolit se jeho požadavkům. Je ale nutné říci, že premiér sám přiznal konzultace s technologickými giganty z USA, jejichž zástupci mu podle jeho slov volají denně.
Ani Trump ale není klidný. Síla Irska a zejména jeho farmaceutického sektoru může zahýbat s dostupností kriticky potřebných léčiv, k Irsku sdělil,
,,A najednou má Irsko naše farmaceutické firmy u nich doma, tento nádherný pětimilionový ostrov drží v hrsti celý americký farmaceutický průmysl,“
Také Evropské unii se ale nelíbí závislost irské ekonomiky na USA, blokuje totiž její možnost udeřit na Trumpa formou celních a daňových protiopatření, zejména zdaněním technologických gigantů. Již v roce 2016 kritizovali vysocí představitelé EU dodatečné zdaněn společnosti Apple ve výši 13 miliard eur. Tehdy se Irsko s firmou Apple dohodlo a prokázalo, že je de facto daňovým rájem uvnitř EU. Kritika mířila zejména na znevýhodnění ostatních členských zemí v rámci sjednoceného daňového systému, ve kterém Irsko vyčnívá jako očividný ráj pro korporátní duševní vlastnictví.
V roce 2024 kritika pokračovala. Německo, Francie, Belgie a další se vymezily proti irské politice vůči technologickým firmám. Někteří zašli tak daleko, že označili Irsko jako vyděrače, který svými nepřiměřenými zisky drží ostatní členské státy EU v šachu, protože regulací technologických gigantů poškozují jeho ekonomiku.
Roky kritiky ze strany EU ale Irové ignorovali a nyní by rádi viděli tu samou Evropskou unii chránit jejich zájmy. Bude to těžké - roky budovaná závislost nyní narazila na agresivní politiku prezidenta USA a již nyní uvalená 10 % cla výrazně poškozují irský vývoz.
EU je silná tak, jako její nejslabší člen
Příklad Irska tak ukazuje, že roky zneužívání výhod členství v EU a vytváření výjimek, ze kterých profitují domácí občané, může mít také odvrácenou stranu. Bez členství v EU by neměli technologičtí a farmaceutičtí giganti z USA důvod v Irsku danit, ale nyní nemohou Irové sami vyjednat celní výjimku - pravděpodobně by na takovou dohodu Donald Trump ani nepřistoupil.
Irský problém tak bude řešit ta samá EU, kterou Irové dlouhodobě využívali. Budou tlačit na minimální odvetná opatření a klidně i poníženou dohodu s Trumpem, protože si jednoduše výpadek daňových příjmů ani exportu do USA nemohou dovolit.
Stejně jako Slováci a Maďaři v případě ruských paliv, také Irové jsou závislí a nyní se jejich výhoda obrátila proti nim samotným. Lze tak zas a znovu pozorovat, že dlouholeté ignorování rizik má svá rizika a budování bohatství na zdánlivě výhodné jednostranné spolupráci vždy nakonec přijde velmi draho. Platilo to u levných energií z Ruska, daňových zvýhodnění firem v Irsku a pokaždé se země v ohrožení nakonec obrátí na ten samý blok, který dlouhá léta využívali.
