Článek
Zvěsti o převratu v Číně se stále nepodařilo plnohodnotně vyvrátit. Měsíční absence prezidenta Si Ťin-pchinga na veřejnosti a vynechání summitu BRICS, který nevynechal od roku 2012 ani jednou, zavdávala dojmu, že dochází k zásadním přesunům moci uvnitř strany a armády Čínské lidové republiky.
Prezident Číny se ale 15. července poprvé po měsíci objevil na veřejnosti při příležitosti návštěvy premiéra Austrálie Anthonyho Albaneseho. Tato návštěva byla ale plánovaná více než půl roku, a pokud by Si Ťin-pching vynechal i toto setkání, spekulace by pouze posílily. V Číně se totiž něco děje a zdroje hovoří o přesunech moci v armádě i Komunistické straně Číny, čemuž napovídá i snížená přítomnost prezidenta ve státních médiích. V období od 7. června do 21. července vysílala čínská státní média jen jeden jeho záběr, a to předtočené video z inspekce provincii Šan-si ze 7. července.
Zatímco se prezident neobjevuje na veřejnosti, vynechal summit BRICS a absolvoval pouze jednu návštěvu zahraniční delegace, mizí v Číně generálové blízcí Si Ťin-pchingovi, a to zcela bezprecedentním tempem.
Prezidentovi mizející muži
Prvně je třeba si vysvětlit, jak funguje rozdělení moci v Číně a jak je armáda oddělená od politického vedení země. Prezident Číny je vrchním velitelem vojenských sil, ale zároveň existuje Centrální vojenská komise, kterou vedou tři zástupci armády v roli místopředsedů po boku dalších členů a těm přímo podléhají ozbrojené složky. Je to podobné jako v Česku, kde je vrchním velitelem prezident republiky, ale reálně armádě velí náčelník generálního štábu. V Číně akorát mají místo náčelníka tři místopředsedy komise a ti mají oddělené pole působnosti.
A zde přichází první podivnosti. Dva ze tří místopředsedů Centrální vojenské komise Číny zmizeli, jde o admirála Miao Hua a generála He Weidonga. První je odpovědný za politickou práci v armádě, lze si ho tedy představit jako nejvyššího politruka země. Druhý je zástupce šéfa Centrální vojenské komise, pod kterého spadá armádní modernizace a podle zdrojů z Indie také plánoval expanzi čínského vlivu v Jihočínském moři a zabýval se otázkami Tchaj-wanu.
Třetím a nejvlivnějším mužem v Centrální vojenské komisi Číny je Čang Jou-si, který jako jediný v období června a července vystupuje pravidelně v médiích a rozdává rozhovory. Jde o komunistického prominenta a předsedu komise, který je po prezidentovi oním náčelníkem generálního štábu a velí armádě. Právě Čang Jou-si je vnímán jako názorový oponent Si Ťin-pchinga. O provázanosti a rozdílných názorech obou mužů jsem nedávno napsal článek, nebudu se tak příliš zabývat podrobnostmi a raději popíšu nejnovější dění.
He Weidong i Miao Hua zmizeli. První byl odstraněn v květnu 2025, druhý v červnu a Čang Jou-si je nyní jediným místopředsedou Centrální vojenské komise v Číně. V mezidobí prezidentovy absence v červnu a červenci ale začali mizet a umírat další jeho věrní muži v armádě i Komunistické straně Číny.
Dne 27. června došlo k zatčení Li Hanjuna, třetího muže armády a velitele čínského námořnictva. Zástupce velitele čínských pozemních sil, Jou Haitao, byl zatčen již v prosinci 2024, krátce se ale do funkce vrátil a v červnu 2025 definitivně zmizel znovu a byl také propuštěn. Podle nepotvrzených zdrojů na síti X měl zmizet, respektive spáchat sebevraždu také generál He Hongjun, odpovědný za pozemní jednotky na severu Číny. Posledním potvrzeným zmizelým, či odstraněným mužem je generál Čao Ke-ši, velitel armádní logistiky.
Všichni tito muži byli do armády jmenováni Si Ťin-pchingem a podle zdrojů jde o politické nominanty blízké prezidentově frakci v Komunistické straně. Generál Čang Jou-si je naopak zástupcem názorové opozice uvnitř komunistické strany a jemu blízkým se nelíbí koncentrace Si Ťin-pchingovi moci, prodlužování jeho mandátu a posilování kultu osobnosti. Neshodují se také v otázce Tchaj-wanu a Ruska, kdy Čang Jou-si zastává tvrdé názory podporující invazi ostrova a jde o proponenta čínského izolacionismu. Zatímco prezident propaguje posílení role Číny v mezinárodních otázkách, jeho oponenti by raději vyřešili domácí problémy a územní spory s Tchaj-wanem či Indií předtím, než budou podporovat válku v Evropě a Ruskou federaci.
Myslet si, že nástup opozice Si Ťin-pchinga Čínu liberalizuje nebo změní názory předních zástupců strany a armády, by bylo bláhové a naivní.
Kdo nyní skutečně vládne Číně a jak je rozdělený vliv?
Členové politbyra a Ústředního výboru Komunistické strany Číny zůstávají loajální prezidentovi a jde o politické nominanty, od kterých nelze očekávat jakékoli tendence k rebélii. V armádě je to ale jinak - dva nejvýše postavení muži, Čang Jou-si a generál Liu Čen-li pravidelně vystupují v tištěných médiích i televizi a mnohokrát opakovali i psali, že armáda je věrná Komunistické straně, nikoli prezidentovi. Hlavní rozpor v centralizaci a decentralizaci moci v Číně je také jádrem sporu mezi odlišnými názory předních mužů země.
Oba výše uvedení muži se také měli otevřeně vzbouřit prezidentovým rozkazům, když Čang Jou-si osobně vedl armádní jednotky k zásahu a osvobození zatčeného generála Liu Juana, což je v Číně zcela bezprecedentní a fakt, že Čang Jou-si stále žije a zastává přední funkci v armádě dokládá jeho vliv a potenciální nedotknutelnost.
V současné době je tak vliv rozdělen mezi dvě mocné instituce - Čínskou lidovou armádu a Komunistickou stranu Číny. Po čistkách ve vedení zastávají vedoucí funkce dva přední generálové, kteří názorově s centralizací moci a kontroly nad armádou do ruky jediného muže nesouhlasí. Si Ťin-pching má ale díky politickým nominacím stále plně pod kontrolou - neexistují zdroje prokazující opak - politbyro a Komunistickou stranu Číny.
Zatčení prezidentových mužů v armádě a jeho měsíční absence z veřejného života i omezení pravidelných vystoupení a poselství v čínském tisku ale zavdává dojmu, že čistky ještě neskončily a je tak třeba pozorovat, kdo v Číně mizí a kdo se objevuje. Generál Čang Jou-si je i ve svých 75 letech stále neobyčejně vlivným mužem a další nedávná zmizení a sebevraždy v čínském armádním velení napovídají, že mocenské pohyby v nejpočetnější dvoumilionové armádě světa zdaleka nejsou u konce.
