Článek
Včera mi nejmenovaná městská část Prahy nabídla zcela nový a nevyžádaný zážitek, který dokazuje implementaci moderních technologií a umělé inteligence do české státní správy. Ačkoli jsem za svůj život již viděl několik pokut za parkování, tato se zcela vymyká - zaslal jí totiž robot a ještě se pod úřední dokument podepsal.
Jsem tak na seznamu hříšníků, kteří mají zaplatit 700 Kč do 30 dnů, odvolat se nemohu, a jako přestupce nedbalý zákonů České republiky nyní svítím v evidenci silničních pirátů. Dokument je sepsán klasickým úředním jazykem s tím notným rozdílem, kdy jako odesílatel i takzvaný řešitel přestupku vystupuje robot se jménem MCP3.
Pokud však státní správa obviní některého občana z nedbalosti zákonů, měla by pro to také mít nezpochybnitelné důkazy. Jak je tomu v tomto případě?
Fotografie dopravní značky, vůz zcela chybí
Součástí výzvy k uhrazení částky za „přestupek“ by měla být, kromě detailního vyjmenování všech zákonných úprav, vyhlášek a nařízení vlády, také fotografie, kde je nezpochybnitelně vůz hříšníka vyfocen při inkriminovaném nezákonném jednání. Dříve to tak alespoň vždy bylo, stáli jste na modré zóně, přišla Vám fotografie Vašeho vozu a nebylo se o čem bavit. Člověk mohl být naštvaný, když si ale sáhl do svědomí, vlastně měl orgán státní správy pravdu a ano, došlo k porušení pravidel.
Robot ale zaslal úplně jinou fotografii, která mne doslova šokovala, vůbec na ní totiž můj vůz není. Je vyfocená pouze dopravní značka, kde měl dle robota vůz být o minutu dříve. Fotografie má časový znak 22. 1. 2025, 11:17 dopoledne, zatímco přestupek se měl stát 22. 1. 2025, v 11:16 dopoledne.
Ostatně, podívejte se sami. Na fotografii by měl být starší vůz BMW zelené barvy, který ale v tu dobu, podle geolokační aplikace BMW, parkoval o tři bloky a 200 metrů vzdušnou čarou jinde.
Podotýkám, že městská část zná díky datům na žádosti k vydání parkovacího oprávnění mou SPZ i model, rok výroby a typ vozu. Při kontrole by tak zcela jistě vyšlo najevo, že bílý Hyundai není zelené BMW a SPZ také nemůže sedět.
Auto, které parkovalo o tři bloky vedle
Moderní technologie ale nezavádí pouze Praha. Společnost BMW i pro své starší vozy ve své aplikaci zřídila GPS lokalizaci a ukládá data za posledních 7 cest, tedy vidíte, kdy a kde jste zaparkovali a v jaký čas jste opět s vozem odjeli. Disponuji tak fotografií robota, na které dotčené auto vůbec není a geolokačním systémem, který zaměřil v inkriminovanou dobu auto o tři bloky vedle, kde stálo celé dva dny bez pohnutí.
Tak by přeci mělo stačit napsat robotovi, že se spletl a sdělit mu, že na místě mé auto vůbec není a prokazatelně bylo zcela jinde, nebo ne? Jaké kroky může občan podniknout, když se svým proviněním - které nesouvisející fotografií prokázal umělý žalobce - nesouhlasí?
Vybavená neomylným robotem a desítkami vyhlášek, nabízí městská část označeným hříšníkům přímo mafiánskou nabídku, která nejde odmítnout. V případě, že „bez keců“ nezaplatíte 700 Kč a budete brblat, můžete dostat správní pokutu až 20 000 Kč včetně doplacení dalších nákladů sporu. Ano, Vámi placená státní instituce Vám nabízí možnost nestranného soudu, kde částka naroste třicetinásobně a jiný opravný prostředek než správní žaloba neexistuje.
Ačkoli disponuji nezpochybnitelnými důkazy, že mé auto dle GPS na místě vůbec nebylo a fotografie jej nezachycuje, přemýšlím, že raději pokutu zaplatím. Vycházím z jednoduché úvahy - čas strávený rozporováním výroku městského robota a konfrontace mašinerie státní správy mne bude stát daleko více času, než uhradit 700 korun a hořce spolknout související nespravedlnost. Na druhé straně ale stojí morální a etický koncept spravedlnosti, bez které není možné ve společnosti dlouhodobě žít a cítit se bezpečně.
Ještě jsem se nerozhodl definitivně, najmout si právního zástupce za desítky tisíc a rozporovat přestupek za několik stovek zní šíleně, co když ale jako občan přijmu tyto praktiky a příště půjde o něco závažnějšího?
Nedávné příklady ze zahraničí jsou bohužel alarmující a dokládají, že městským robotem rozdávajícím pokuty za pár stovek korun nemusí „pokrok“ skončit.
V USA jsou studenti i nájemníci odmítání umělou inteligencí, právníkům vymýšlí falešné precedenty.
V České republice začíná strojová represe přestupkovým robotem, který nezná odvolání. Příklady z USA jsou ale daleko více alarmující a ukazují, jak se běžní občané mohou stát oběťmi zvůle strojů a generativních algoritmů, tedy takzvané umělé inteligence.
Deník The Guardian popsal v prosinci 2024 příběh americké ženy, kterou odmítl systém hodnotící nájemníky, ačkoli disponovala doporučením z minulého nájmu, kde bez problémů pobývala 17 let, narozdíl od hodnotitele, doporučení sepsal skutečný člověk - pronajímatel.
Také studenti narazili na umělého hodnotitele, který je obvinil z podvádění u zkoušek a využívání umělé inteligence pro sepsání jejich esejí. Profesor Robert Topinka z University of London popisuje, jak často nastávají u studentů situace, kdy jsou obviněni školním softwarem z podvádění, ačkoli dle jeho názoru jde o autentická díla. Komu má profesor věřit? Generativnímu algoritmu nebo lidské bytosti?
Je tak zcela jisté, že i software a robotičtí hodnotitelé dělají závažné chyby a stát musí brát související rizika zejména při propůjčení represivních pravomocí velmi vážně.
Podobných příkladů s těmi výše uvedenými je stále více a umělí pomocníci se stávají běžnou součástí našich životů. Rozhovory namlouvají roboti, korektury dělají roboti, pokuty rozdávají roboti a vzhledem k nedostatku lékařů a pracovníků v justici se také brzy můžeme dočkat robo-zapisovatelek, nebo robo-sestřiček.
Co když ale robot nemá pravdu, vychází z nesprávných údajů nebo udělá chybu? Společnost musí vždy ctít presumpci neviny a nesmí propůjčit svůj represivní aparát stroji, který nepochybuje, nesmlouvá a nekompromisně viníka odstraní ze společnosti.