Bitcoin: Kult bohatství ovládá malá hrstka vyvolených

V minulém článku o bitcoinu jsem si vypůjčil názory pěti laureátů Nobelovy ceny ekonomie, kteří hovoří o virtuální měně jako o ,,ničem“, protože není ve skutečnosti měnou, investicí ani platebním prostředkem. Hodnota virtuální měny roste pouze na základě víry, přesvědčení a usilovné práce bitcoinové komunity, která naplňuje všechny základní znaky sekty - šíří dogmatická přesvědčení, rekrutuje příznivce na konfrencích a vede stoupence k odevzdání majetku lídrům kultu. O hlavních proponentech virtuální měny nelze po rozboru jejich chování mluvit jinak, než jako o lídrech sekty, kteří slibují svým následovníkům revoluci a změnu základních fundamentů společnosti. Totožné vzorce chování, pozorované u náboženských sekt typu Davidiánů, Svědků Jehovových nebo scientologů, lze také spatřit u předních osobností spojených s vlastnictvím a propagací bitcoinu.

Nazvat proponenty bitcoinu sektou je jistě troufalé tvrzení, proto na úvod mého textu sdílím video nejhlasitějšího lídra bitcoinové komunity, Michaela Saylora, kterého na sítí X a dalších platformách sleduje 5 milionů lidí. Saylora vnímají fanoušci bitcoinu jako ,,génia“ a celebritu, sám Saylor přitom fanouškům bitcoinu radí, aby se zadlužili, prodali své majetky i firmy a nedělali nic jiného, než nakupovali další bitcoin.

Pro ty, kteří nerozumí anglicky, uvádím také český překlad,

,,Když Vám řeknu, jak to všechno skončí, víte, jediné správné využití času je pracovat na nakoupení co nejvíce bitcoinu. Vezměte všechny své peníze a kupte bitcoin, potom využijte všechen svůj čas a vymyslete, jak si napůjčovat co nejvíce peněz a za ně nakoupit více bitcoinu. Pak ještě využijte všechen svůj čas a vymyslete, co všechno byste mohli prodat, abyste nakoupili další bitcoin. A pokud bitcoin milujete, zastavte svůj dům a pokud máte firmu nebo rodinný byznys, který milujete a vaše rodina na něm pracuje i desítky let, zastavte i ten a nakupte nejúžasnější a nejtvrdší peníze na světe - bitcoin. Co chci říct je - využijte všechen svůj čas, všechny typy financování a nakupte bitcoin.“

V historii snad nebyl jediný vůdce sekty, který nevěděl, ,,jak to celé skončí“. Michael Saylor má samozřejmě z každého uskutečněného nákupu bitcoinu prospěch, je jedním z největších držitelů virtuální měny - sdělení by tak bylo možné přeložit na výzvu ,,nakupujte co nejvíce bitcoinu proto, aby mé virtuální mince rostly na hodnotě“.

Bitcoin stojí a padá na víře komunity, ze které se stala armáda přesvědčených fanatiků propagujících bitcoin na sociálních médiích, YouTube, konferencích i přednáškách. Dokonce i v České republice máme několik magazínů, které se tváří profesionálně, a například finanční zprávy z trhů prokládají titulky ,,Bitcoin může dosáhnout hodnoty 2,4 milionu dolarů“. YouTube kanál s názvem ,,Bitcoinovej kanál“ má v České republice 100 tisíc pravidelných odběratelů a tyto titulky komunikuje dále bez jakéhokoli krtického zamyšlení.

Nikdo se nepozastaví nad tím, že bitcoin za 2,4 milionu dolarů by znamenal, že hodnota virtuálních mincí překročí kombinované roční HDP Číny a USA. Vtipné ale je, že bitcoin skutečně může dosáhnout hodnoty 2,4 milionu dolarů za minci. Může stát i 10 milionů dolarů, 1 miliardu dolarů, 1 bilion dolarů - mince může stát přesně tolik, kolik za ní komunita věřících v bitcoin zaplatí.

K potvrzení teze o existenci sekty uvnitř bitcoinové komunity si opět vypůjčím názory laureátů Nobelovy ceny za ekonomii a také práci předního behaviorálního psychologa, odborníka na sekty, Stevena Hassana. Pokusím se vysvětlit, proč jde v případě bitcoinu jen o víru bez jakéhokoli fundamentálního podkladu v podobě ekonomického výkonu a proč proponenti bitcoinu vědomě lžou. Virtuální mince ve skutečnosti není měna, nikdo jí neplatí a nikdy nemůže být využita pro náhradu dnes známého platebního systému.

V polemice o bitcoinu a jeho hodnotě nebo využití se v textu opřu o tvrzení dvou laureátů Nobelovy ceny za ekonomii, Eugena F. Farmy a Olivera Harta. Oba patří k nejrespektovanějším ekonomům světa a zatímco Eugene Farma působil v roli ekonomického poradce tří prezidentů USA a učí na univerzitě v Chicagu, Oliver Hart je profesorem na Harvardově univerzitě, bostonském MIT a britské London School of Business.

Eugene F. Farma o bitcoinu prohlásil následující,

,,Je to digitální zlato jen, když má využití. Bitcoin žádné využití nemá, je to jen papír, vlastně to ani není papír, ani vzduch, není to nic. Problém se všemi kryptoměnami je ten, že jakmile jste omezili nabídku, hodnotu určuje výhradně jen poptávka. To přímo popírá základní funkci měny jako prostředku výměny.“

Oliver Hart se vyjádřil podobně,

,,Jsem skeptický ohledně bitcoinu, stejně jako další přední ekonomové. Vidím to stejně jako můj kolega Chris Sims (laureát Nobelovy ceny za ekonomii v roce 2011), který řekl, že bitcoin žádnou hodnotu nemá a je to pouhé spekulativní aktivum.“

Nejlepší mozky v oboru ekonomie stále dokola upozorňují, že bitcoin je ,,nic“ a jde o pouhou spekulativní mánii. Držitelům to ale nevadí, cena jejich bitcoinů roste a miliony lidí nakupují další virtuální mince. Pro vyváženost článku je ale nutné zmínit i argumenty zastánců bitcoinu, kteří se ohánějí v případě názorů ekonomů starým světem a nepochopení skutečného revolučního potenciálu kryptoměn.

Co tvrdí přední proponenti bitcoinu?

Jack Dorsey, zaklatel Twitteru a platební společnosti Block, sdělil,

,,Bitcoin nahradí finanční systém“

Michael Saylor, přední proponent bitcoinu a jeden z největších držitelů kryptoměny sdílel svůj pohled také,

,,Bitcoin propojí 8 miliard lidí dohromady. Propojí také stovky milionů firem a synchronizuje svět napříč politickými jurisdikcemi. Vrátí zpět racionalitu do finančního systému a vrátí také svobodu a práva celé lidské rase.“

Troufalá prohlášení, nemyslíte? Pojďme se podívat, jak by vypadal svět, kde je bitcoin jedinou měnou a platidlem, tedy na svět, který vykreslují přední lídři bitcoinové komunity.

Současný finanční systém motivuje k utrácení za služby, potraviny i majetek a podporuje investice do tvorby dalších hodnot. S vědomím, že peníze jsou pouze prostředkem směny, využíváme jejich hodnotu k nákupu jiných hodnot - tím stimulujeme ekonomiku a podporujeme spotřebu.

Co by se stalo, kdyby samotné uchovávání peněz vydělávalo díky absenci nabídky držitelům exponenciálně další peníze? Argumentace příznivců bitcoinu hovoří o změně paradigmatu finančního systému - prosté držení peněz bude vydělávat další peníze, protože ty budou stále méně a méně dostupné. Pokud v této úvaze nahradíme bitcoin korunami, vaše výplata bude mít větší hodnotu, pokud jí neutratíte a naopak budete konzumovat i tvořit co nejméně. Veškeré úsilí byste v tomto světě bitcoinu vkládali jen a pouze do dalšího bitcoinu, který by neustále převisem poptávky nad nabídkou rostl na hodnotě. V současnosti cirkuluje v oběhu zhruba 20 milionů bitcoinů z celkového počtu 21 milionů, které lze vytěžit. Světové bohatství - dle držitelů bitcoinu - je již dnes rozděleno z 95 % a nedává smysl bitcoin prodávat, pouze nakupovat další za jakoukoli cenu.

Jak se ale bude platit měnou, která neustále roste na hodnotě? Každý, kdo bitcoinem zaplatí, si jej v budoucím světě, kde je bitcoin dominantní měnou, bude muset opět pořídit za vyšší cenu, aby mohl zaplatit znovu. Jde tak o nekonečný koloběh prodělečných transakcí, kde vyhraje ten, kdo prodá nejméně a zároveň nejméně utratí. Každá transakce je čistě prodělečná a ekonomický model motivuje lidstvo k shromáždění co největšího množství měny a zavrhuje spotřebu.

Opravdový problém proponentů bitcoinu ale nastává až u budoucích generací. Lidé, kteří dnes finančním majetkem nedisponují a chodí do škol či školek, se ocitnou ve světě, kde je veškeré bohatství rozděleno a za svou práci budou exponenciální rovnicí růstu ceny bitcoinu dostávat násobně méně ,,hodnoty”, než získávali jejich předci.

Výsledkem této polemiky je, že svět dominance bitcoinu je svět chudoby, kde samotná měna není široce dostupná a teoreticky stále roste na hodnotě, tedy demotivuje spotřebitele a jakákoli uskutečněná transakce ať už za zboží nebo práci, je čistě prodělečná.

Dominance bitcoinu je tedy z principu vyloučená - došlo by k destrukci majetku a ekonomiky tak, jak jí známe. Co tedy zbývá?

Může být bitcoin měnou?

Měna je definována tím, že je státem vymáhána na jeho území a krytá ekonomickým výkonem národa. Češi platí daně v korunách, výrobci uvádí své cenovky v korunách a za svou práci občané získávají výplatu, opět v korunách. Stejná situace platí pro eura v Německu, libry ve Velké Británii nebo dolary v USA.

Je bitcoin měnou? Odpovědí je protiotázka - je hodnota jakéhokoli zboží vyjádřena v bitcoinech? Často čteme - bitcoiny se dá platit v Alze, za bitcoin můžu koupit rohlík a nebo lze shrnout tento typ argumentu do sdělení: Bitcoin přijímají obchodníci.

To ale není pravda, obchodníci nepřijímají bitcoin, ale jeho ekvivalent ve směnném kurzu na národní měnu. Například notebook nestojí 0,01 bitcoinu, ale 19 000 korun, na které se virtuální měna převádí. Pouze pokud by existoval obchodník, který cenu svého zboží určí v bitcoinech a za počítač si bude účtovat 0,1 bitcoinu v nezávislosti na jeho hodnotě, teprve poté lze mluvit o bitcoinu jako o měně. Proč by ale lidé platili více, když je bitcoin dražší a méně, když je levnější? I kvůli této iracionální logice nelze na světě objevit zboží, jehož cena by byla vyjádřena v bitcoinech.

Bitcoin tedy není měnou, čím dalším by mohl být? Platebním systémem?

Fanoušci virtuální měny hovoří o bitcoinu jako o budoucnosti platebních systémů - v jejich pojetí nejde pouze o měnu, ale také o celý platební systém - virtuální mince lze převádět, lze jimi platit a bitcoin má potenciál nahradit roli bank u mezinárodních převodů i drobných transakcí - jak již tvrdili Jack Dorsey a Michael Saylor v úvodu textu.

Jak je to ale doopravdy?

Blockchain bitcoinu - transakční systém - zpracuje denně 400 tisíc transakcí, z nichž je většina (až 98 %) spekulativní výměnou na burze, jde tedy o nákupy a prodeje nikoli za účelem plateb, ale burzovní spekulace. Drobné zboží nebo mezinárodní transakce z těchto 400 000 plateb tvoří pouhá dvě procenta - kolem 7 až 10 tisíc transakcí denně. Bitcoin umí transakci převést za 10 minut až 3 hodiny, záleží na vytížení sítě. Klíčovým ukazatelem efektivity platebního systému je, že na vyřízení 400 tisíc transakcí využije blockchain bitcoinu elektřinu dvou Českých republik. Dokážete si představit, jak by vypadala energetická náročnost bitcoinu jako dominantního světového platebního systému?

Zatímco bitcoin využije pro zpracování 10 % denních transakcí České republiky dvojnásobek její energie, platební systémy bank a transakčních operátorů zpracují dle dat z roku 2019 přes 1,8 miliardy transakcí denně. Dnes to bude násobně více. Bitcoin zvládne 7 transakcí za sekundu a dosáhnout většího počtu je matematicky nemožné. I proto zřejmě fanoušci bitcoinu vytvořili systém Lightning Network, což je platební systém mimo blockchain, který ale trpí zásadní vadou - projde pouhé 1 % transakcí v hodnotě nad 500 dolarů. I proto zřejmě dosahují celosvětové transakce uskutečněné přes Lightning Network počtu pouhých 200 tisíc denně. Blockchain je drahý a pomalý, Lightning Network nespolehlivá. Celkem 700 tisíc transakcí v sobě obsahuje veškeré burzovní spekulace, dle odhadů je pouhé 1 až 2 procenta určeno pro platby za zboží, tedy lze mluvit o 5 až 10 tisících platbách ,,v bitcoinu”za cokoli jiného, než burzovní směnu.

Jako platební systém je bitcoin drahý, pomalý a neefektivní. I proto jím dnes nikdo v porovnání s konvenčními bezkontaktními transakcemi neplatí a zatímco cena roste, počet transakcí klesá - nikdo se nad tím ale nepozastavuje.

Může být bitcoin alespoň investicí?

Investiční artikl ze své podstaty generuje výnos na základě ekonomického výkonu podkladového aktiva. V případě dluhopisu stát vydělá na splacení úroku, akcie zas držiteli nabízí podíl na výkonu firmy, investice do nemovitosti uloží peníze držitele v majetku, který vydělává nejen svou funkcí, ale také reaguje na poptávku zvýšením či snížením své ceny. Investiční artikl tak ze své podstaty musí obsahovat ekonomicky výkoné podkladové aktivum - podíl ve firmě, podíl na výkonu ekonomiky státu a nebo služby.

Bitcoin ale nemá podkladovou hodnotu, není závislý na ekonomickém výkonu a není nijak funkční pro uspokojování potřeb občanů. I takové investiční artikly ale svět zná - jde o umění nebo sběratelské předměty. Příklad známky Modrý Mauritius je v případě bitcoinu vhodným přirovnáním. Sběratelé známek věří v hodnotu nejvzácnější známky a jsou ochotní za sběratelský předmět zaplatit - jakmile by poptávka ustala, známka má hodnotu papíru, na kterém je vytištěna. Bitcoin fuguje stejně. Jde o virtuální sběratelský předmět, konkrétně shluk čísel definujících záznam na blockchainu, za který je někdo ochoten zaplatit obrovské peníze. Kód samotný negeneruje ekonomickou hodnotu, není nijak jinak využitelný, než jako prostředek spekulace. Stejné to je i s hokejovými kartičkami, dokud je budou držitelé nakupovat a existuje poptávka, kartičky si drží svou virtuální cenu - reálnou investiční hodnotu nemají, nejsou nijak využitelné.

Po pečlivé úvaze výše tak lze konstatovt, že bitcoin je sběratelský předmět, konkrétně vysoce ceněný kód, který nemá jiné využití než jako spekulativní aktivum a lze jej na základě sběratelské mánie směnit na burzách dle aktuálního kurzu, který mu přiřadili zájemci čistě na základě poptávky, nikoli ekonomického výkonu.

Jak definovat sektu, identifikovat nebezpečné chování následovníků kultu a určit, zda jde v případě bitcoinu o nadšení nebo již existují znaky existence ideologického kultu, to vše pomůže upřesnit Steven Hassan, přední odborník v oblasti behaviorální psychologie se 40 letou praxí výzkumu sekt. Mezi jeho přínosy oboru patří zejména popis systému BITE, jenž je hlavním a napříč sektami univerzálním prostředkem k získání stoupenců.

Steven Hassan například ve vztahu k sektářskému chování ve finančnictví prohlásil,

,,Komerční sekty působí na lidské touhy vydělat peníze. Typicky slibují bohatství, ale ve skutečnosti zotročí následovníky pro myšlenku kultu a přesvědčí je, aby odevzdali své peníze skupině. Žádný z těchto kultů nakonec nedoručí to, co lídři slibují a sny o bohatství se promění v psychologické otroctví myšlenky.”

Sektami užívané vzorce chování popsané Steven Hassanem v systému BITE spočívají v následujících principech,

Steven Hassan k principu BITE dodává i konkrétní metody užívané sektami napříč světem a to konkrétně:

O kryptoměnách má přední světový expert na sekty jasno, stejně jako výše uvedení laureáti Nobelovy ceny za ekonomii. Podle Stevena Hassana jde o podobné schéma jak multi-level-marketing, který kombinuje sektářské praktiky s pyramidovým schématem.

Nejlepší ekonomové světa popisují bitcoin jako spekulativní bublinu a vysvětlují, že hodnota virtuálního kódu neexistuje, respektive je určená výhradně spekulací. Přední expert na sekty pak přirovnává komunitu fanoušků kryptoměn k pyramidovému schématu.

Mají odborníci pravdu? Je možné u bitcoinu identifikovat ,,lídry” a ,,stoupence”? Překvapivě ano - o centralizované vlastnické struktuře bitcoinu, která znemožňuje malým tržním aktérům způsobit zásadní cenové pohyby, se také většinově mlčí. Přitom má jít podle slov samotných fanoušků kryptoměn o ,,decentralizované” aktivum, kterým bitcoin není ani náhodou - paradoxně je centralizován více, než jakákoli národní měna světa.

Držitelé bitcoinu jsou v dnešním světě minoritní skupinou, která dle odhadů tvoří maximálně 400 tisíc osob, které vlastní jednu a více virtuálních mincí. Statistiku ale křiví anonymní povaha bitcoinu, jehož držitelé často vlastní více než jednu virtuální peněženku a tak podle některých odhadů může být vlastníků jedné a více mincí ještě méně, řádově polovina.

Některé studie provedené respektovanými výzkumníky dokonce poukazují, že 0,03 % držitelů bitcoinu ovládá více než 65 % zásob. Pravděpodobnější je ale tvrzení, že 4 % držitelů ovládá kolem 85 % zásob, jak hovoří konzervativnější odhady.Toto rozvržení fakticky popírá samotný účel virtuální měny jako platebního systému, měny i investičního artiklu. Přední držitelé bitcoinu totiž kontrolují nabídku. Princip sekty popsaný Stevenem Hassanem pak spočívá v tvorbě poptávky - máte-li hokejovou kartičku a přejete si, aby měla co nejvyšší cenu, musíte sehnat maximální počet zájemců ochotných zaplatit cokoli za bezcenný kus papíru.

Namísto vysvětlování, jak přední osobnosti bitcoinové komunity manipulují se svými příznivci a ženou cenu bezcenného shluku čísel vzhůru, poslouží nejlépe videa samotných proponentů v akci,

Kanál na platformě Youtube s názvem ,,Odpovědi investorům” má přes 500 tisíc odběratelů. Pokud by bitcoin dosáhl kapitalizace 100 bilionů dolarů, virtuální mince by měly hodnotu větší, než roční výkon světové ekonomiky - tedy EU, Japonska, Číny, USA a dalších 193 zemí.

Další YouTube kanál ,,Jednoduše bitcoin” uvádí, že hodnota jedné mince dosáhne miliardy dolarů dříve, než si všichni myslí. V takovém případě by virtuální mince měly hodnotu větší, než všechny nemovitosti světa a samozřejmě by obsáhly hodnotu všech veřejně obchodovaných firem na světových burzách.

Přední osobnosti bitcoinu, jakými jsou Michael Saylor, Lark Davis, Robert Kyosaki, sledují miliony lidí a rozhovory s nimi další miliony skrze tisíce kanálů a profilů na sociálních sítích. Svou přesvědčivostí, troufalými výroky a neochvějnou vírou ve virtuální mince podněcují hlad po bohatství, který tisíce ne-li miliony dalších přesvědčí k nákupu, kterým se zvedne hodnota majetku hlavně proponentům, kteří již mají nakoupeno.

Čím více se víra a sektářské praktiky kolem bitcoinu rozšiřují, tím více prostředky komunita disponuje. Již dnes pořádají konference srovnatelné s vymýváním mozků sektáři nebo multi-level marketingovými lídry. Mají svá média a velice účinně propagují své přesvědčení skrze sociální sítě, Instagram, YouTube a další platformy.

Dá se s nastupující sektou, která přesvědčením každého nového příznivce více a více bohatne, něco udělat?

Ve středověku bylo nutné oddělit církev od státu, duchovní s rostoucí mocí a bohatstvím zasahovali až příliš do světského dění. Bitcoin a související parazitování na měnovém systému a rozšíření sektářských praktik lze řešit úplně stejně. Z pohledu vlád a centrálních bank ani nepůjde o jakoukoli regulaci, pouze komunitě vyjdou vstříc.

Bitcoin je přeci nejdokonalejší platební systém světa - tak jím plaťte bez možného převodu na nenáviděné národní měny. Bitcoin je přeci univerzální měnou - tak jím plaťte a vyjadřujte hodnotu produktů, zboží i služeb ve virtuálních mincích. Bitcoin je přeci nejúžasnější a nejvýkonnější investicí - tak do něj investujte bez možnosti směnit jej za nenáviděné národní měny.

Jakmile nebude možné v bitcoinu spekulovat a parazitovat na národních měnách světových ekonomik, zbyde jen virtuální mince. Bez směnného kurzu v národní měně a přístupu směnáren k finančním prostředkům v národních měnách bude bitcoin jen tím, čím ve skutečnosti je. Shlukem čísel, který se dá převádět, posílat a vlastnit.

Zmíněná 4 % držitelů 85 % virtuálních mincí tak tvoří nejúspěšnější a nejbohatší sektu historie. Miliony rekrutovaných následovníků věří v rychlé zbohatnutí a dále odevzdávají své majetky do rukou předních proponentů - často zároveň držitelů - bitcoinu.

Malí držitelé virtuálních mincí dnes nedisponují kupní silou k tomu, aby výrazně ovlivnili cenový vývoj. Největší vlastníci mincí mezitím úspěšně pomocí sektářských praktik vybudovali informační mašinérii, která živí stále rostoucí poptávku a generuje téměř exponenciální nárůst bohatství úzké skupiny lídrů. O komunitě bitcoinu tak lze hovořit jako o nejúspěšnější a zároveň nejbohatší sektě historie. Kult nezmizí do té doby, dokud bude možné parazitovat na monetárním systému a přímo virtuální mince vyměnit za skutečná platidla, pomocí kterých kult dále roste a kupuje si stále větší informační aparát a placenou inzerci - samozřejmě za dolary, koruny a jiné národní měny.