Článek
Severočeské Ústí nad Labem (německy Aussig) přitahovalo na začátku minulého století vzdělané lidi. Důvodem nebyla jen prosperující Schichtova továrna na mýdlo nebo ztužený tuk, ale hlavně komplex Spolku pro chemickou a hutní výrobu (německy Verein für chemische und metallurgische Production).
Byl to i případ v Praze narozeného židovského chemika Erwina Schenka. V roce 1916 dostal nabídku, aby ve druhé jmenované společnosti nastoupil do výzkumu barev. Do severočeské metropole se přestěhoval i se svou manželkou Raschou, lékařkou původem z Ruska. Seznámili se a vzali se ve Vídni.
O nich ale tento příběh není. Je o jejich dceři Lilli, která se v Ústí nad Labem narodila 22. března 1921. Dějinné události ji nakonec zavedly až do USA. Ale popořádku.
Útěk před Hitlerem
Rodina Erwina Schenka zůstala v Ústí nad Labem do roku 1929. Proč šikovný chemik ze Spolchemie odešel, není úplně jasné, každopádně nové místo našel v německé farmaceutické firmě Schering-Kahlbaum. Zapsal si zde zajímavé prvenství. V roce 1932 mezi prvními na světě syntetizoval ženský sexuální hormon estrogen.
Zároveň ale začal tušit, že jim jako Židům Německo čím dál víc nepřeje. Hrozilo, že všichni skončí nakonec v transportu. Jeho zaměstnavatel ho naštěstí vyslal v roce 1933 do New Yorku, kde měl pro společnost Schering-Kahlbaum založit výzkumnou laboratoř. Lilli tehdy bylo třináct let, anglicky skoro neuměla. Usadili se ve státě New Jersey.
O to víc přilnula k oběma rodičům, jen nebylo nějakou dobu jasné, zda se z ní stane chemička po otci nebo lékařka po matce. Vyhrála první možnost.
Po střední škole nejdřív nastoupila na Bryn Mawr College, kde získala bakalářský titul. Postgraduální studium začala na Harvardu, kde nakonec i doktorát dostala, byť se tak stalo až po válce. Právě na Harvardu se v roce 1942 seznámila s mladým chemikem Donem Hornigem, kterého si o rok později i vzala.
A umíte psát na stroji?
Právě Don Hornig byl jedním z vědců, kteří dostali možnost se zapojit do vládního projektu „Manhattan“. Jenže když chtěl vědět, o co jde, řekli mu, že je to tajné. Proto nejprve zapojení odmítl. Nakonec ho ale přesvědčili s pomocí jejich osobního přítele a jednoho z vedoucích vědců celého projektu Georga Kistiakowského. V květnu 1944 se tak manželé přestěhovali do do Los Alamos v Novém Mexiku.
Možnost zapojit se do projektu dostala i Lilli. Nicméně když dorazila na personální oddělení, zeptali se, jestli umí psát na stroji. Ani tehdy ještě nebylo běžné, že by ženy mohly pracovat jako vědci.
Nakonec získala pozici v oddělení, které se zabývalo výzkumem plutonia, pak kvůli rizikům dopadu na neplodnost přešla do oddělení výbušnin. Měla řešit, jak zvýšit účinek atomové bomby.
„Don navrhl a vyrobil „jednotku X“, která odpálila plutoniovou bombu, a já pracovala na návrhu vysoce explozivních tvarovaných náložích nebo na čočkách, které obklopovaly radioaktivní jádro,“ vzpomínala před deseti lety v rozhovoru pro MF DNES.
Nebyla členkou nejužšího vědeckého týmu, tam patřil její manžel, který byl blízkým spolupracovníkem Roberta Oppenheimera. Pár byl zároveň zařazen do přípravy plutoniové bomby „Fat Man“, která byla nakonec svržena na Nagasaki. První její test proběhl 16. července 1945 v Novém Mexiku.
Po něm Lilli poznala, o jak nebezpečnou zbraň se jedná, a proto patřila mezi signatáře petice, která žádala tehdejšího amerického prezidenta Harryho S. Trumana, aby bomba byla svržena pro výstrahu v neobydlené oblasti. Neúspěšně.
Další kariéra
K civilní akademické činnosti se oba manželé vrátili rok po konci války. Manžel Don se stal dokonce vědeckým poradcem Johna F. Kennedyho (dva týdny před atentátem) a na této pozici pokračoval následně i u prezidenta Lyndona B. Johnsona.
Lilli se musela kromě své práce věnovat i svým čtyřem dětem. V roce 1953 se stala vedoucí katedry chemie na Trinity College ve státě Connecticut. Zároveň byla aktivní v mírovém a feministickém hnutí a snažila se bojovat proti diskriminaci žen v akademické sféře.
Zemřela 17. listopadu 2017, bylo jí 96 let. Na domě v Ústí nad Labem, kde se narodila, ji připomíná velká fotografie.
Ve filmu Oppenheimer z roku 2023 hrála Lilli Hornig herečka Olivia Thirlby. Byla jedinou ženskou vědkyní, která ve filmu vystupovala. Film mimo jiné obsahuje scénu, kde je Lilli nabídnut test psaní na stroji.
Zdroje:
- Lilli Hornig (Wikipedia)
- She Helped Build the Atomic Bomb to Stop the Nazis, But Was Haunted by What It Did to Japan (Scientific American)
- Lilli Hornig Helped the U.S. Develop Nuclear Weapons (Wall Street Journal)
- Lilli Hornig, 96, Dies; A-Bomb Researcher Lobbied for Women in Science (The New York Times)
- The Story of the Real Lilli Hornig, the Only Female Scientist Named in the Film Oppenheimer (Los Womenofscience)
- Z Ústí jsme odejít museli, říká žena, která pracovala na atomové bombě (iDnes)
- Holčička na domě v Ústí připomíná rodačku, která pracovala na atomové bombě (iDnes)
- Five Fast Facts About Dr. Lilli Hornig (U.S. Department of Energy)
- Passages: Lilli Hornig (Brown University Archives)
