Článek
Místní obyvatelé té stavbě po dostavbě té továrny začali říkat „skleník“. Vlastně to nebyla náhoda. Funkcionalistická hala se souvislými pásy oken, které obtékají i rohy stavby, jim prostě skleník připomínala. Ve své době byla ale budova nesmírně progresivní.
Možná i díky tomu přežila celá desetiletí, za tři roky tomu bude už sto let, kdy ji postavili. A po celou dobu se v ní udržuje řemeslo, pro které vznikla. A tím je pletení. Vítejte ve Schindlerově pletárně v Krásné Lípě.
Odvážná stavba
Ale po pořádku. Příběh továrny vlastně začal už v roce 1854, kdy místní obyvatel Stefan Schindler rozjel ve skromných podmínkách výrobu punčochového zboží. Firma rostla a záhy potřebovala víc místa. Jeho syn Adolf Schindler v rodinném podnikání úspěšně pokračoval a v roce 1886 výrobu rozšířil o mechanickou pletárnu. Podnik se tak z rodinné dílny proměnil ve skutečnou továrnu.
Pohled na Schindlerovu pletárnu po dostavbě, cca 40. léta
Zlomovým okamžikem byl rok 1929, kdy si Schindlerovi na návrh nové výrobní haly pozvali drážďanského architekta Hanse Richtera. Richter byl vlastně místním rodákem, pocházel z obce Království, která je dnes součástí Šluknova. V regionu už předtím realizoval řadu progresivních staveb. Například ve Varnsdorfu vznikla podle jeho návrhu skvělá Eltisova vila.
Krásnolipskou pletárnu navrhl jako ocelobetonovou stavbu, jejíž prosklené průčelí bylo na svou dobu odvážné. Díky velkým oknům byla čtyřpodlažní budova víceméně pořád zalitá světlem. V témže roce už firma disponovala 600 stroji, poháněnými parním strojem a elektromotorem o výkonu 350 koňských sil.
Mimochodem. Od Hanse Richtera si nechal textilní magnát Josef Franz Palme, který ve třicátých letech minulého století pletárnu spoluvlastnil, postavit obří vilu. Té pro změnu místní říkali Affenpavillon, česky Opičí pavilon, tedy Opičárna.
Zabráno ve prospěch státu
Žádná sláva ale netrvá věčně. Hospodářská krize přinutila firmu v roce 1937 vyhlásit úpadek. Novým majitelem se stal Schindlerův konkurent z Varnsdorfu, kterým byla firma Kunert und Söhne.
Další změna nastala po válce, kdy nový režim společnost bratří Kunertů zabavil. A znárodnění se týkalo i budovy v Krásné Lípě. Vznikl národní podnik Elite, pod který spadalo celkem dvanáct pletáren v severních a západních Čechách.
Pohled na zadní část pletárny po dostavbě
Jako státní podnik se Elite držela ještě několik let, pak přišla privatizace. Provoz v Krásné Lípě koupila společnost Novia. V roce 2018 koupil upadající firmu nový majitel, který ji vlastní dodnes. Martin Veselík z Litomyšle ale jezdil do Krásné Lípy už několik let předtím, nechal zde totiž plést výrobky pro svou společnost Woolife. Továrna ho tolik zaujala, že se ji rozhodl zachránit a dělá to dodnes.
V roce 2022 nechal změnit název firmy na Schindlerova pletárna. A jen o rok později odkoupil značku, stroje i materiál od varnsdorfské firmy Elite, která ukončila výrobu.
Chcete se podívat do pletárny?
Budova architekta Richtera se dodnes zachovala téměř v původním stavu, i když část oken byla v minulosti zevnitř zakryta panely a haly tak přišly o denní světlo, které bylo jejich hlavní devízou. Na jaře 2025 se dočkala i formálního uznání, byla prohlášena kulturní památkou České republiky.
Do pletárny se můžete zajít sami podívat
Dnes je Schindlerova pletárna posledním funkčním průmyslovým pletařským provozem v Česku, kde se řemeslo předává bez přerušení už více než sedm generací. Kromě punčochového zboží značky Elite tu vzniká i oblečení pod vlastní značkou Woolife, které nosí třeba zaměstnanci Švýcarské pošty nebo pražského letiště. Pletárna pořádá dny otevřených dveří i koncerty přímo v industriálním prostředí továrny a spolupracuje s Národním technickým muzeem i uměleckými školami jako UMPRUM nebo TUL Liberec.
Do pletárny se můžete jít podívat i sami. Během léta totiž organizuje komentované prohlídky.
A jedno mimochodem na konec. Manželé Veselíkovi obdrželi za svůj přístup loni ocenění Nejlepší podnikatelský příběh v rámci soutěže EY Podnikatel roku.
Text vznikl ve spolupráci s webem decin-tetschen.net
