Hlavní obsah
Lidé a společnost

Příběh japonské hraběnky, která u Domažlic vychovala i otce myšlenky sjednocené Evropy

Foto: Wikimedia Commons, volné užití

Mitsuko Aoyama a její manžel Heinrich Coudenhove-Kalergi na snímku z roku 1882.

Byla dcerou tokijského obchodníka se starožitnostmi a vdala se za rakousko-uherského diplomata. Na konci 19. století se usadila na zámku na Domažlicku. Vychovala tu sedm dětí, mezi nimi muže, jemuž se říká otec myšlenky sjednocené Evropy.

Článek

Poběžovice leží asi dvanáct kilometrů severozápadně od Domažlic. Dříve se jmenovaly Ronšperk, německy Ronsperg. Na místním zámku, který dnes město pracně zachraňuje, žila na přelomu 19. a 20. století žena, jejíž příběh znají v Japonsku lépe než u nás. Jmenovala se Mitsu Aojama a v Evropě z ní byla hraběnka Mitsuko Coudenhove-Kalergi.

Setkání u starožitníka

Narodila se v létě 1874 v tokijské čtvrti Ušigome. Přesné datum prameny uvádějí různě: Národní knihovna Japonska udává 16. července, jiné zdroje 7. července. Její otec Kihači Aojama obchodoval v Tokiu se starožitnostmi a olejem.

Nedaleko jeho obchodu sídlilo rakousko-uherské vyslanectví a jeho diplomat, hrabě Heinrich Coudenhove, do obchodu často chodil. Heinrich se narodil v roce 1859, byl tedy o patnáct let starší. Podle dochovaného vyprávění se s Mitsu poznali, když mu na zledovatělé cestě uklouzl kůň a ona mu přispěchala na pomoc. Heinrich podle pramenů ovládal asi osmnáct jazyků a v rakouských diplomatických službách procestoval celý svět.

Vzali se v Tokiu. Rok sňatku se v pramenech liší. Národní knihovna Japonska uvádí 1892, česká disertace z Univerzity Karlovy rok 1895. Podle japonské knihovny šlo patrně o první oficiální mezinárodní sňatek zaznamenaný v Tokiu.

V Japonsku se manželům narodili dva synové. V roce 1893 Johann a o rok později Richard, který tam v dětství nesl jméno Eidžiró Aojama.

Z Tokia do Ronšperku

V roce 1896 se Mitsuko přestěhovala do Evropy. Rodina přišla na zámek v Ronšperku, když byl Richardovi rok. Do Japonska se už nikdy nevrátila.

Panství patřilo Coudenhoveům od roku 1864. Koupil ho Heinrichův otec František Karel, rovněž diplomat, který se oženil s Marií von Kalergi. Její rod odvozoval svůj původ od byzantské císařské dynastie. Kvůli jeho vážnosti požádali Heinrich a jeho bratr o spojení jmen a od roku 1903 užívali titul Coudenhove-Kalergi.

Foto: Lubor Ferenc, Wikimedia Commons, dle licence CC BY-SA 4.0

Zámek v Poběžovicích

V Ronšperku se Mitsuko narodily další děti, mezi nimi Elisabeth (1898), Olga (1900) a Karl (1903). Celkem jich měla sedm. Jedna z dcer, Ida, se později pod jménem Ida Friederike Görres stala katolickou spisovatelkou. Rodina často jezdila i na nedaleký zámek Horšovský Týn, který tehdy patřil Trauttmansdorffům.

Matka zakladatele sjednocené Evropy

Heinrich zemřel v roce 1906. Mitsuko zůstala jako poručnice sedmi dětí. Podle Národní knihovny Japonska se pak stala výraznou postavou vídeňské vysoké společnosti.

Její vzpomínky ale nevyprávějí jen o lesku salonů. Podle divadelního zpracování jejích pamětí v nich popisuje lásku k manželovi a žal z jeho předčasné smrti. Mluví také o složitém vztahu k vlastním dětem, rozporuplném vztahu k evropské společnosti po první světové válce a celoživotním stesku po rodné zemi.

Druhorozený Richard Coudenhove-Kalergi se proslavil už ve dvacátých letech. Založil první masové hnutí za sjednocenou Evropu. Díky němu se Mitsuko často přezdívá matka zakladatele sjednocené Evropy. V Japonsku se jí někdy říká dokonce matka Evropského hospodářského společenství.

Nejstarší syn Johann, zvaný Hans, zůstal v Ronšperku. Rodového majetku se ujal za první světové války. Na zámku prožil rozpad Rakousko-Uherska, sílící nacionalismus za první republiky i druhou světovou válku. Nakonec přišel o majetek a musel se vystěhovat do Německa. Památkáři ho popisují jako excentrického aristokrata, který se výrazně podepsal na podobě zámku.

V letech 1925 až 1933 diktovala Mitsuko v Mödlingu u Vídně své paměti dceři Olze. Vzniklo šest rukou psaných sešitů, které jsou dnes součástí rodinného archivu Coudenhove-Kalergi ve Státním oblastním archivu v Plzni. Česky vyšly v roce 2005 v domažlickém nakladatelství Český les pod názvem Paměti hraběnky Micu Coudenhove-Kalergi.

Mitsuko zemřela v Mödlingu v srpnu 1941. Většina pramenů uvádí 27. srpna, Národní knihovna Japonska 28. srpna.

Legenda a skutečnost

Často se tvrdí, že podle ní pojmenoval Jacques Guerlain svůj slavný parfém Mitsouko. Parfumérský dům ale jako inspiraci uvádí hrdinku románu La Bataille od Clauda Farrèra. Spojení s hraběnkou proto zůstává jen pověstí.

Skutečný příběh si ale vlastní ohlas našel. Japonská autorka Jasuko Omači podle pamětí napsala divadelní hru, v pražské inscenaci hrála Mitsuko Zora Jandová. Waki Jamato o ní nakreslila mangu Lady Mitsuko a v roce 2019 natočil Mark Ther krátký film Mitsu. Na zámku v Horšovském Týně jí je věnován samostatný prohlídkový okruh. Zajeďte se tam podívat.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz