Článek
Poběžovice leží asi dvanáct kilometrů severozápadně od Domažlic. Dříve se jmenovaly Ronšperk, německy Ronsperg. Na místním zámku, který dnes město pracně zachraňuje, žila na přelomu 19. a 20. století žena, jejíž příběh znají v Japonsku lépe než u nás. Jmenovala se Mitsu Aojama a v Evropě z ní byla hraběnka Mitsuko Coudenhove-Kalergi.
Setkání u starožitníka
Narodila se v létě 1874 v tokijské čtvrti Ušigome. Přesné datum prameny uvádějí různě: Národní knihovna Japonska udává 16. července, jiné zdroje 7. července. Její otec Kihači Aojama obchodoval v Tokiu se starožitnostmi a olejem.
Nedaleko jeho obchodu sídlilo rakousko-uherské vyslanectví a jeho diplomat, hrabě Heinrich Coudenhove, do obchodu často chodil. Heinrich se narodil v roce 1859, byl tedy o patnáct let starší. Podle dochovaného vyprávění se s Mitsu poznali, když mu na zledovatělé cestě uklouzl kůň a ona mu přispěchala na pomoc. Heinrich podle pramenů ovládal asi osmnáct jazyků a v rakouských diplomatických službách procestoval celý svět.
Vzali se v Tokiu. Rok sňatku se v pramenech liší. Národní knihovna Japonska uvádí 1892, česká disertace z Univerzity Karlovy rok 1895. Podle japonské knihovny šlo patrně o první oficiální mezinárodní sňatek zaznamenaný v Tokiu.
V Japonsku se manželům narodili dva synové. V roce 1893 Johann a o rok později Richard, který tam v dětství nesl jméno Eidžiró Aojama.
Z Tokia do Ronšperku
V roce 1896 se Mitsuko přestěhovala do Evropy. Rodina přišla na zámek v Ronšperku, když byl Richardovi rok. Do Japonska se už nikdy nevrátila.
Panství patřilo Coudenhoveům od roku 1864. Koupil ho Heinrichův otec František Karel, rovněž diplomat, který se oženil s Marií von Kalergi. Její rod odvozoval svůj původ od byzantské císařské dynastie. Kvůli jeho vážnosti požádali Heinrich a jeho bratr o spojení jmen a od roku 1903 užívali titul Coudenhove-Kalergi.

Zámek v Poběžovicích
V Ronšperku se Mitsuko narodily další děti, mezi nimi Elisabeth (1898), Olga (1900) a Karl (1903). Celkem jich měla sedm. Jedna z dcer, Ida, se později pod jménem Ida Friederike Görres stala katolickou spisovatelkou. Rodina často jezdila i na nedaleký zámek Horšovský Týn, který tehdy patřil Trauttmansdorffům.
Matka zakladatele sjednocené Evropy
Heinrich zemřel v roce 1906. Mitsuko zůstala jako poručnice sedmi dětí. Podle Národní knihovny Japonska se pak stala výraznou postavou vídeňské vysoké společnosti.
Její vzpomínky ale nevyprávějí jen o lesku salonů. Podle divadelního zpracování jejích pamětí v nich popisuje lásku k manželovi a žal z jeho předčasné smrti. Mluví také o složitém vztahu k vlastním dětem, rozporuplném vztahu k evropské společnosti po první světové válce a celoživotním stesku po rodné zemi.
Druhorozený Richard Coudenhove-Kalergi se proslavil už ve dvacátých letech. Založil první masové hnutí za sjednocenou Evropu. Díky němu se Mitsuko často přezdívá matka zakladatele sjednocené Evropy. V Japonsku se jí někdy říká dokonce matka Evropského hospodářského společenství.
Nejstarší syn Johann, zvaný Hans, zůstal v Ronšperku. Rodového majetku se ujal za první světové války. Na zámku prožil rozpad Rakousko-Uherska, sílící nacionalismus za první republiky i druhou světovou válku. Nakonec přišel o majetek a musel se vystěhovat do Německa. Památkáři ho popisují jako excentrického aristokrata, který se výrazně podepsal na podobě zámku.
V letech 1925 až 1933 diktovala Mitsuko v Mödlingu u Vídně své paměti dceři Olze. Vzniklo šest rukou psaných sešitů, které jsou dnes součástí rodinného archivu Coudenhove-Kalergi ve Státním oblastním archivu v Plzni. Česky vyšly v roce 2005 v domažlickém nakladatelství Český les pod názvem Paměti hraběnky Micu Coudenhove-Kalergi.
Mitsuko zemřela v Mödlingu v srpnu 1941. Většina pramenů uvádí 27. srpna, Národní knihovna Japonska 28. srpna.
Legenda a skutečnost
Často se tvrdí, že podle ní pojmenoval Jacques Guerlain svůj slavný parfém Mitsouko. Parfumérský dům ale jako inspiraci uvádí hrdinku románu La Bataille od Clauda Farrèra. Spojení s hraběnkou proto zůstává jen pověstí.
Skutečný příběh si ale vlastní ohlas našel. Japonská autorka Jasuko Omači podle pamětí napsala divadelní hru, v pražské inscenaci hrála Mitsuko Zora Jandová. Waki Jamato o ní nakreslila mangu Lady Mitsuko a v roce 2019 natočil Mark Ther krátký film Mitsu. Na zámku v Horšovském Týně jí je věnován samostatný prohlídkový okruh. Zajeďte se tam podívat.
Zdroje:
- Národní knihovna Japonska – portrét Mitsuko Coudenhove-Kalergi
- Wikipedia – Mitsuko Aoyama
- Wikipedia – Richard von Coudenhove-Kalergi
- Kudy z nudy – Po stopách rodu Coudenhove
- Novinky.cz – Z deníku hraběnky M
- Zprávy památkové péče 2014 – T. Štumbauer
- Disertace UK – Mitsuko Coudenhove-Kalergi a vznik Panevropy
- Guerlain – Mitsouko
- Seznam Zprávy – Poběžovice zahájily obnovu zámku







