Článek
5.6.1966 během odpoledního promítání filmu v kině Metro, kde pracoval, nalákal 11letého chlapce do promítací kabiny, kde ho donutil svléknout do trenýrek a začal jej osahávat od pasu nahoru. Po chvíli musel chlapec svléknout i trenky a Papež začal osahávat jeho přirození a přitom onanoval.
Při vynucené pauze, kdy Papež musel obsluhovat promítací přístroje, se chlapec díval na promítaný film. Potom Papež dostal hrůzný nápad použít nůžky – nejdřív chlapce ostříhal a u toho se ukájel.
Při další obsluze promítacích přístrojů se opět chlapec mohl dívat a během druhého odpoledního promítání začal znovu Papežův teror. Při opětovném osahávání na těle a pohlavním ústrojí znovu vyvrcholil…
Při přípravě večerního představení chtěl jít chlapec domů, ale Papež dostal strach, že doma všechno poví. Vzal tedy nůžky a začal chlapce bodat do levé strany hrudníku, zad, hlavy, rukou, krku… Celkem necelých 40 bodných ran. Chlapcův křik Papež tlumil zacpáním úst a srazil jej na zem, jenže chlapec se z posledních sil zvedal a snažil se utéct z kabiny.
Papež jej dohnal na schodech a odtáhl zpět, nicméně chlapec zázrakem ještě žil a i přes silné krvácení plakal. Papež tedy začal přemýšlet, jak chlapce „dorazit“ – několikrát jej tedy udeřil kovovou lepičkou na filmy, vzal provaz a omotal jej kolem chlapcova krku, utáhl a zavázal. A aby toho nebylo málo, žiletkou ještě několikrát chlapce rituálně pořezal na břiše. Protože nesnesl pohled do chlapcových mrtvých očí, zakryl mu hlavu hadrem…
Chvíli po činu je vyrušen 2 kolegy, kteří si přišli pro tašku. Papež tedy chlapce odtáhl do zadní části projekční místnosti, otevřel poklop do suterénního prostoru pod promítací kabinou, spustil tělo dolů, dole jej odsunul ke zdi, přikryl hadry, posypal pískem a zakryl 2 deskami. Byl přesvědčený, že tady chlapce nikdo nenajde a když kolegové odešli, dokončil úklid kabiny a odešel…
Jakmile chlapcova matka zjistila, že po promítání nepřišel domů, vydala se jej do kina hledat. Poté obvolala kamarády a když ani tam nebyl, ohlásila na VB jeho pohřešování.
Papež v dalších dnech chodil normálně do práce a opakovaně schovával chlapcovo oblečení. Jenže nedomyslel, že v horkých dnech se mrtvola začne rozkládat podstatně rychleji, a tak byl mrtvolný pach cítit již několik pár dní po vraždě.
Již tedy čtvrtý den po vraždě nachází Papežův kolega vzkaz, že Papež má nástup trestu a končí tak jako promítač. Tento muž se obrátil na vedení kina a společně se rozhodli přijít na původ nesnesitelného zápachu v promítací kabině a její zadní části. Nicméně tentokrát nic nenašli.
Pátý den po vraždě již volal tento promítač vedoucí kina, že v kabině je stále nesnesitelný zápach, že je to pach spíše mrtvolný než jakýkoli jiný a vedoucí kina tedy zavolala VB.
Po nálezu chlapcovy mrtvoly byl jako první podezřelý označen právě Jaroslav Papež. Ten byl nalezen v kůlně, která náležela k bytu jeho rodičů.
Při výslechu se ke všemu přiznal a poté toto přiznání zopakoval před prokurátorem a u hlavního líčení. Soud tak byl rychlý a rozsudek očekávaný – Jaroslav Papež byl uznán vinným z trestného činu pohlavního zneužívání a trestného činu vraždy a odsouzen k trestu smrti. Do pekla se zhoupl 8.6.1967.
