Článek
8.4.1984 zmizela 22letá Alice P., když odešla z bytu své matky a mířila na sraz se svým přítelem. I když měli sraz na místě vzdáleném pár minut pěší chůze, nesešli se. Ještě v noci byl za Aliciným přítelem druh její matky a i přes počáteční hádku se vydali Alici hledat. Protože se během noci Alice nenašla, ráno její matka na policii nahlásila pohřešování.
Policisté si do protokolu zapsali, že Alice je vdaná, má 2 malé děti, manžel je ve výkonu trestu a má přítele. Do Prahy přijela i s dětmi na velikonoční svátky a její matka naprosto vyloučila možnost sebevraždy.
Již během dopoledne a poledne proběhla pátrací akce a velice brzo se našly nejen části ženského oděvu, svazek klíčů, náušnice nebo boty a jízdenka s cigaretou, ale především Alicino tělo.
Mrtvola byla totálně nahá, v ústech měla textilii a hlínu, v nosních dírkách bylo suché listí.
Následná pitva prokázala, že příčinou smrti bylo ucpání dýchacích cest cizími předměty. A co hůř, nález zeminy v jícnu nasvědčoval tomu, že při zacpání úst ještě oběť žila… Většina dalších poranění prokazovala vitální reakci, takže byla způsobena ještě za života oběti. O to horší celá situace byla…
V pochvě oběti se našlo také množství spermatu krevní skupiny A. Navíc, Alicin přítel byl ženatý a jeho manželka se zrovna pohybovala po Praze. I když se tedy jednalo o sexuální vraždu, kriminalisté nemohli ignorovat manželčino proroctví, že buď ona nebo Alice zemře. A protože manželka věděla o milence Alici a ta byla nalezena mrtvá, bylo nutné vše řádně prošetřit. Nutno podotknout, že tuto verzi kriminalisté ale velice brzo vyřešili a Alicin přítel byl později z okruhu podezřelých definitivně vyloučen…
Po Praze se mezitím roznesla řada verzí a teorií a nejpravděpodobnějším pachatelem byl podle lidí Alicin manžel. Problém byl v tom, že tento manžel byl prokazatelně ve vězení, což veřejnost nevěděla. Ani další svědectví ale na podezřelého pachatele neukazovala, a tak jen utíkal čas a případ vraždy nebyl vyřešen.
Mezitím ale vyšetřovatel Jiří Markovič dostal hlášení o nedávném pokusu o znásilnění, kterého se dopustil teprve 16letý mladík. Aspoň to tak vypověděla napadená dívka. Té prý násilník řekl, že je mu 16 let, bydlí ve Lhotce na internátě a že si vlastně chtěl „jen sáhnout“. Potom jí začal rozepínat bundu, vyhrnoval sukni a snažil se jí políbit. Když ho ale upozornila, že by mu mohla způsobit velké problémy, pustil ji a požádal o peníze. Po chvíli klidně odešel. Dívka ale dokázala útočníka dobře popsat, a tak vznikl kvalitní identikit. Poté ještě dodala, že se celou dobu choval naprosto chladnokrevně, nebyl sprostý ani hrubý, žádal, aby to dívka nikomu neříkala… Ona sama neměla tušení, že on později útočil znovu a že tentokrát bohužel život bral. A ne jednou…
V noci z 3. na 4.5.1985 došlo v Hloubětíně k napadení 54leté Vlasty Š. Když se vracela z vinárny a před svým domem hledala klíče, zezadu ji napadl neznámý muž. Předloktí pravé ruky jí přiložil na krk, druhou ji začal silně přitahovat k sobě a škrtit ji tak. Žena upadla do bezvědomí a vzbudila se až na korbě nákladního auta. Poté znovu upadla do mdlob a pamatovala si až to, že z posledních sil zazvonila u nějakého domu a cizí muž jí odřízl škrtidlo z krku. Při pozdější prohlídce lékař konstatoval krevní výrony a oděrky v oblasti krku, brady a spojivkách. Patrná také byla silná strangulační rýha. Díky poranění hrtanu byla žena v bezprostředním ohrožení života. Žena tento pokus o vraždu přežila, ale s doživotními psychickými následky.
Jenže ve stejný den, tedy 4.5.1985, byla nalezena ještě mrtvola 30leté Věry F. Oběť měla kolem krku utažené ramínko od podprsenky, pod bradou uvázané na 2 uzly. Od prsou dolů byla žena kompletně nahá, veškeré oblečení bylo vysoko vykasáno a rozhaleno. U genitálu byla nalezena bílá tekutina, patrně sperma. Bylo zřejmé, že žena zemřela cizím zaviněním a že se jednalo o sexuální vraždu.
Obě napadené ženy bydlely blízko sebe, proto byli nasazeni psi, respektive legendární Kazan. Kriminalisté ale nyní stáli před zásadní otázkou, jestli se jedná o jednoho pachatele. Jisté to zatím nebylo, ale pravděpodobné velmi.
A co hůř, ještě před vraždou Alice P. Došlo v noci na 2.4.1985 k dalšímu incidentu. 21letá Ludmila Š. Byla ve vinárně v centru Prahy. Když dojela tramvají tam, kam nechtěla, potkala mladého kluka, kterého se zeptala na cestu do Libně. Mladík souhlasil a nabídl se, že ji doprovodí až domů. Během cesty vykládal, že jezdí do hornického učiliště nedaleko Kladna, ale podle Ludmily nepůsobil jako grázl. Později jí ale řekl, že má velké štěstí, že jej oslovila, protože jinak by šel tajně za ní, někde jí potom zezadu praštil do hlavy a udělal to, co by udělal každý jiný chlap. A ještě by jí vzal peněženku, protože nemá na vlak. Když mu Ludmila řekla, že nevěří, že by to udělal, útočníkův tón se diametrálně změnil. Protože v tu chvíli byli před Ludmiliným domem, chlapec jí zatarasil cestu se slovy, že ten doprovod nebude zadarmo. Po chvilce jí opřel o stěnu, začal osahávat, snažil se jí líbat, kousal do rtů a na krku se snažil o cucfleka. Byl silně vzrušený a Ludmila cítila jeho ztopořený penis. Po další slovní potyčce jí útočník nechal zdánlivě odejít. Jenže jakmile se k němu otočila zády, začal ji rdousit a Ludmila brzo ztratila vědomí.
Když po chvíli procitla, šli do domu a Straka hledal sklep. Jakmile se od Ludmily vzdálil asi na metr, opřela se dívka o zeď a zazvonila na jeden ze spodních bytů. V tu chvíli ale Straka utekl a s sebou vzal Ludmilinu kabelku s doklady a dalšími věcmi. Ludmila utekla do svého bytu a později během dne celou situaci nahlásila na policii. Později se ze strachu z Libně odstěhovala. Straka si mezitím usmyslel, že příště se už s žádnou ženskou bavit nebude a prostě ji hned zabije. Proto zemřela Alice P…
Již 16.5.1985 došlo k dalšímu zmizení mladé ženy. Obětí se stala 28letá Marta M. Brzy ráno odešla do zaměstnání, kdy cesta jí trvala méně než čtvrt hodiny. Když nedorazila do práce a nikdo o ní neměl žádné informace, matka nahlásila dceřino pohřešování.
Mezitím byla nalezena mrtvá žena, která ležela v suterénu domu na Puškinově náměstí. Mrtvola ležela na zádech, s rukama mírně od těla, s nohama pokrčenýma v kolenou a se stehny široce roztaženými. Veškeré oblečení bylo vyhrnuté nad prsa, tělo bylo tedy de facto obnažené. Ke škrcení pachatel použil ramínko od podprsenky, pásek od svetru a čalounickou nit.
Velice brzo došlo k identifikaci oběti. Tou byla pohřešovaná Marta M. A protože i zde zanechal pachatel vzorek spermatu, věděli kriminalisté, že se opět jedná o stejnou skupinu jako v předešlých případech. A že se s největší pravděpodobností jedná o stejného pachatele…
A protože kriminalisté zůstávali lehce v koncích, začali prověřovat podobná napadení za poslední dobu. V jednom případě dostali velmi dobré stopy. Jednalo se o napadení Ludmily Š. Ano, té napadené dívky z Libně…
Když s ní kriminalista Markovič mluvil, poprosil jí, aby si vzpomněla na co nejvíc věcí, které jí Straka řekl. A dívka vzpomínala… Jmenuje se Jirka, má v Praze matku, jezdí do hornického učiliště zhruba 11km od Kladna, jeho učiliště se nachází ve Stochově…
Netrvalo dlouho a vyšetřovatelé v čele s legendárním Jiřím Markovičem se vydali do Stochova.
Zde vyhledali učiliště, kde měli nového ředitele a podle popisu našli čerstvě teprve 16letého učně Jiřího Straku. Ten se ihned přiznal k napadení Ludmily š. Byl okamžitě zadržen a odvezen do Prahy. Jenže během cesty se Straka přiznal ještě k vraždě Alice P.
Při následném výslechu Straka Jiřímu Markovičovi vykládal o sobě, jak odjížděl z domova na internát – tedy jen domněle, protože vždy zůstával v Praze a vyhledával svoje budoucí oběti. Později přešel od napadení Ludmily Š. po vraždu Alice P. Když zahlédl v rokli svou oběť, chytil ji zezadu do kravaty a stáhl ji na trávník. Při následném zápasu jí dal do pusy listí s hlínou, vysvlékl ji a souložil s ní. Když do ní ejakuloval, Alice ještě žila. Potom jí zacpal listím i nos a do pusy dal další hlínu…
V noci se Straka začal přiznávat k pokusu vraždy Vlasty Š. A vraždy Věry F. Tu sledoval od tramvaje a zaútočil na ni u obytných domů. Napadl ji zezadu a odtáhl na méně frekventované místo. Zde ji potom několikrát udeřil podpatkem její boty do hlavy. Když ji svlékal, žena se probrala. V následném rozhovoru mu slíbila sex, pokud půjdou před dům, kde se nebude tolik bát. S tím Straka souhlasil, a tak se žena oblékla a šla před ním. I přes jeho varování se na něj několikrát ohlédla, stejně jako přes varování začala při první příležitosti křičet. Jenže v tu chvíli jí Straka zezadu chytil za krk a povalil na záda. Přiškrtil ji, držel pod krkem a druhou rukou vysvlékl sebe i ji. Když do ní ejakuloval, cítil, že pořád žije. A protože věděl, že jej žena viděla, klekl jí na krk, ztrhl ramínko od podprsenky a utáhl je kolem krku.
V neposlední řadě se Straka vyzpovídal i z vraždy Marty M. Napadl ji zezadu, kdy jí tzv. chytil do kravaty. Potom jí stáhl krk provazem a utáhl jej na 2 uzly. Protože žena ještě žila a chroptěla, stáhl ji pár schodů do sklepa a utáhl jí kolem krku pásek od svetru…
Když tento první výslech skončil, měl kriminalista Markovič před sebou mladistvého trojnásobného vraha. A nejen to. Celkový výčet Strakových činů byl 3krát vražda, 2krát pokus vraždy, 5krát znásilnění nebo pokus o něj, 3krát loupež a 6krát krádež.
Kromě výše zmíněných a popsaných napadení a vražd měl totiž Jiří Straka na svědomí i loupežná přepadení z 15.3., 25.3. a 1.5.1985 v Praze 6 a 4 a krádež peněženky z 11.4.1985 v Praze 4.
Po kompletním Strakově přiznání následovaly rekonstrukce a znalecké zkoumání. Pokud by Straka byl dospělý, zcela jistě by byl odsouzen k trestu smrti. Ale jako nezletilý? Maximální trest v tomto případě činil 10 let ve vězení… Nicméně se čekalo na znalecké posudky.
Straka byl později popsán jako nadprůměrně inteligentní s IQ hodnotou 125. Manuálně zručný, neodbýval práci, vynikal ovšem v tělocviku. Otec byl zedník, nikdy jej netrestal, matka pracovala jako skladová dělnice. Měl 2 sourozence – 19letá sestra dokončila střední pedagogickou školu a 13letý bratr chodil do ZŠ.
Podle znalců jevil Straka nadměrný zájem o různé sexuální aktivity a praktiky, a to již od zahájení školní docházky. Po podstoupení falopletysmografického vyšetření bylo zřejmé, že Straku vzrušovaly sexuálně agresivní a sadistické obrázky, stejně tak silně reagoval na obrázky pobodaných, krvácejících, zavražděných žen. Šlo tedy o psychopatického jedince s výraznými asociálními rysy a agresivními tendencemi. Vyskytovala se u něj i úchylka sexuální motivace a chování, abnormální sexuální agresivita se sklonem k sadismu a nekrosadismu. K tomu všemu navíc hypersexualita.
Nicméně tyto poruchy a deviace neměly na schopnost rozpoznat nebezpečnost svého jednání žádný vliv. Ale co schopnosti ovládací? Ty sníženy byly, i když se v jednotlivých případech jejich míra snížení lišila…
Následné soudní líčení se konalo v prosinci 1985 a Jiří Straka byl odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání 10 let v nápravně výchovném ústavu pro mladistvé. Po vykonání tohoto trestu byl Straka nucen absolvovat ochranné psychiatrické a sexuologické léčení ústavní formou. Tento rozsudek později potvrdil i odvolací soud.
Jiří Straka pak strávil celkem 9 let ve vězení a dalších 10 let v léčebně a roku 2004 byl propuštěn na svobodu. Ve vězení podstoupil kastraci, změnil si jméno a nastěhoval se ke své přítelkyni, kterou poznal v opavské psychiatrické léčebně.
Nicméně stín minulosti nesmaže a pro veřejnost bude vždy „spartakiádní vrah“…
Zdroj : Autorský text, Panoptikum sexuálních vražd
