Článek
Obnovený areál je místem, které zve k návštěvě po celý rok. Objekt najdete u Kralovic na Plzeňsku.
Na kole za barokem.
Nikdy tu není nával návštěvníků, prohlídky expozic závisí na vašem čase, kolik hodláte nádherně opravené památce věnovat.
Stavitelský genius
Areál vznikl podle návrhu stavitelského genia Jana Blažeje Santiniho-Aichela, v české transkripci Jana Blažeje. Jeho díla roztroušená po Čechách a Moravě obdivuje celý kulturní svět. Připojte se také. V přízemí probošství je Santini představen v malé výstavě Baroko a jeho svět, jsou tu představeny modely a nákresy jeho staveb.
Výstava Baroko a jeho svět.
Příliš reformátorský horlivec Josef II.
Komplex svítící okrem a bělobou do daleka měl namále. Hrozila mu demolice.V roce 1920 se na zpustlém kostele zřítila kopule, vypadalo to, že svatostánek bude na odpis. Devastaci zapříčinily reformy osvíceného „laskavého“ syna Marie Terezie, císaře Josefa II. Panovník měl plné zuby poručníkování své matky, která se snažila mu do všeho mluvit, a když se stal císařem, popadlo ho reformátorské šílenství, což nebylo vždy k užitku.
Stav kostela z roku 1911. Výstavka v kostele.
Šmahem zrušil církevní instituce, které se nezabývaly vzděláváním nebo vědou, a tím odsoudil řadu uměleckých děl k zániku. Majetek se rozprodal, nebo rovnou zničil, což platilo i pro Týnici. Po zrušení plaského kláštera, další stavby, která se rekonstruuje a rozhodně ji navštivte, sloužil zdejší poutní areál jako ubytovna vrchnostenského personálu. Kostel byl zrušen. Hlavní zkázu zažil za dalších majitelů, Metternichů.
Opatova správná volba
Původní kostel zasvěcený svatým Petru a Pavlovi se připomíná už roku 1250. Plaský klášter sem v 16. století vyslal poustevníka, který měl svatostánek udržovat a zároveň hlídat před zloději. Za třicetileté války byl stejně jako Plasy a Kralovice zpustošen.
Dnešní podobu dostal za opata plaského kláštera Eugena Tyttla, který zadal projekt Santinimu. Základní kámen položili roku 1711, stavba probíhala pomalu, v roce 1723 byly hotové základy kostela části ambitů, areál byl dokončen a vysvěcen 17. 7. 1777, kdy sem bylo přeneseno i zázračné sousoší.
Obnovená kopule.
Stavba se opožďovala, kostel měly obklopovat ambity, stavitelé dokončili jen trojramenný západní, ze východního čněl od kostela jen náznak stavby.
Chrám postavili na půdorysu řeckého kříže s okosenými rohy. Stavbu obkružuje kuželková balustráda, kopuli chrámového prostoru zakončuje lucerna, jejímiž okny nahlížejí na dlažbu sluneční paprsky.
V kostele je výstava obrazů mistra českého baroka Petra Brandla, konají se tu také koncerty.
Týnický kostel i Plasy byly zrušeny v roce 1785, odnesl to zdejší kostel, který nikdo neudržoval. V roce 1920 se zřítila kopule a klenby kostelní. Provizorní zastřešení a postupné obnovování ambitů začal provádět Spolek pro záchranu Týnice.
Perfektní dostavba
Téměř jako zázrak se jeví nedávno dokončená přístavba východního ambitu. Až se do něho půjdete projít, jen čerstvá výmalba vás přesvědčí, že si prohlížíte novostavbu.
Dostavěný ambit.
Na freskách jsou zobrazeny tváře lidí, kteří se o projekt zasloužili. Velký podíl na realizaci má ředitelka krajského Muzea a galerie severního Plzeňska, které v objektu sídlí. Ambit je zrcadlový k východní části, nyní je stavba, v níž je zakomponováno osm kaplí, ukončena podle Santiniho návrhu.
Dostavěný ambit.
Opravy, začaly již v 90. letech minulého století rekonstrukcí proboštství, chrámové věže a kopule. Kopuli obnovili až v roce 2000. V letech 2011 až 2012 obnovili kapli Obětování Páně. Od července roku 2022 u kostela otevřeli i malé arboretum.
Opravdu výstavní muzeum
Týnický objekt slouží Muzeu a galerii severního Plzeňska. Hlavní loď je prázdná, jen s řadou židlí. Ale stačí se zahledět na iluzivní malbu zhotovenou jezuitou Kramolínem za hlavním oltářem a budete lapat po dechu. Je to opravdu malba, ne skutečnost, je to, jako byste byli součástí hologramu.
V hospodě, část národopisné expozice.
V muzeu je stálá expozice historie Mariánské Týnice. Pokud půjdete s dětmi, jistě je upoutají místnosti zařízené jako krámy, škola s vyučujícím, hospoda s parádním hostinským, vše evokující počátek. století, řemeslnické dílny. Na chodbě se figurálně představují zvyky z Plzeňska, každý si tu najde své hezké.
Ješte si něco přečíst po dobrém obědě.
Všechny expozice jsou perfektně zpracovány, prohlídka stojí za strávený čas. Fotit si můžete, co chcete, nikde nejsou žádné zákazy a omezení.
Za reakci textu díky řediteli muzea Pavlu Koderovi.
Zdroje:
www.marianskatynice.cz/pro-navstevniky/oteviraci-doba-opening-hours/
www.marianskatynice.cz
