Článek
Jean Marais, narozený v roce 1913, začal svou hereckou kariéru v roce, kdy se narodil Jean-Paul Belmondo. Oba herce dělilo od sebe dvacet let. Nicméně oba se stejnou vervou toužili stát se slavným a oblíbeným hrdinou. Poprvé se potkali osobně v roce 1957 na jevišti pařížského divadla Sarah Bernhardtové ve hře George Bernarda Shawa Caesar a Kleopatra, kde Jean Marais ztvárnil hlavní roli Caesara.
Teprve čtyřiadvacetiletý Jean-Paul Belmondo zde ztvárnil ve třetím a čtvrtém obraze římského vojáka. V dochovaném televizním záznamu této hry Jean Marais představuje Belmonda jako nadějného mladého herce. Není bez zajímavosti, že při tomto představení se právě Jean-Paul setkal se svým pozdějším učitelem a mentorem kaskadérských kousků, Claude Carliezem. Carliez zde měl za úkol napadnout Caesara kopím.
Claude si okamžitě všiml Belmondova uvolněného chování a jeho veselé povahy. Společně pak pracovali na více než tuctu filmů, což vzbudilo závist právě Jeana Maraise, jenž byl do té doby jediným hercem, na jehož filmech kaskadér spolupracoval. Marais se Carlieze zeptal, proč nepracuje výhradně pro něj. Kaskadér mu odpověděl, že se nemůže spokojit jen s jedním celovečerním filmem ročně.
Tato epizoda ale nenarušila nijak vzájemné uznávání obou herců, ať už v hereckém nebo kaskadérském oboru. Před kamerou se ovšem nesetkávali, o generaci starší Marais po úspěchu trilogie Fantomase točil filmy už jen zřídka, a jeho kariéra pomalu upadala - role dobrodruhů a milovníků mu po padesátce moc nesedla. Naopak Belmondo šel v šedesátých a sedmdesátých letech z role do role, a zvolnil tempo až v devadesátých letech.
A právě v polovině devadesátých let se oba herci po osmatřiceti letech opět setkali spolu před kamerou. Režisér Claude Lelouch, který s Belmondem natočil už dva filmy, ho obsadil do hlavní role Jeana Valjeana/Henri Fortina ve svém netradičním pojetí slavného románu Bídníci. A právě jako Jean Valjean se setká Belmondo na plátně s tehdy dvaaosmdesátiletým Maraisem, který zde v roli biskupa Myriela působil až mysticky. Zadíváte-li se pozorně na scénu, ve které monsignor Myriel usazuje ke stolu trestance Valjeana, a proti vůli řádové sestry mu dává zlaté poháry, které předtím Valjean ukradl, jedno vám neujde. Belmondo jako by přestal hrát, a začal s potěšením sledovat herecké mistrovství svého staršího kolegy. Jean Marais o rok později natočil svůj poslední film a v roce 1998 zemřel. Jean-Paul Belmondo stihl natočit ještě dalších šest filmů a do hereckého nebe se odebral roku 2021.
