Článek
Stříbro v Kanadě 2023, bronz ve Švédsku 2024, bronz (opět) v Kanadě 2025. Česká medailová sbírka z posledních tří mistrovství světa do 20 let je úctyhodná, lepší mají jen Američané se dvěma zlaty a jedním bronzem. Český tým udělal na nedávno skončeném turnaji nejen na zámořské experty obrovský dojem a mluví se o tom, že i v kruzích NHL začíná mít Česká republika opět skvělý zvuk.
Mezi všemi těmito dobrými zprávami však musíme trochu litovat toho, že alespoň v jednom případě nezískali čeští mladíci zlato. Jako někdo, kdo juniorské šampionáty nesleduje zdaleka tak pozorně jako květnové seniorské mistrovství, to sice beru tak, že důležitější než tituly je celkový dojem, nicméně vyhrát MS dvacítek je velice prestižní záležitost. V historii se to povedlo jen dvakrát, a to i když počítáme éru Československa.
Mají čeští mladíci na zlato?
Kdo sledoval poslední tři turnaje, nemůže podle mě odpovědět jinak než ano. Jistě, na každém turnaji se najde jeden tým, který prochází zápasy s větším přehledem, projevuje třeba větší disciplinovanost, vyspělost a nadhled v herních situacích. Troufám si však tvrdit, že maximálně jeden. A každý tým si občas zákonitě vybere slabší chvilku, a kvůli ní může být lehce ze hry o celkový triumf. Kde jsou dnes Švédové, kteří před pár lety drželi nejdelší šňůru neporazitelnosti v historii? Na letošním turnaji skončili až čtvrtí, stejně jako před dvěma lety.
Američané si tuhle slabší chvilku na posledních dvou turnajích nevybrali, případně si ji vybrali již ve skupině, takže to neohrozilo jejich jízdu za zlatem. Podotýkám, že to bylo historicky jejich teprve šesté a sedmé zlato, tedy nejedná se o tým, který by sbíral tituly jak na běžícím páse. V minulosti se obvykle díval na záda Kanaďanům, Švédům a dříve i Rusům a Čechům. Vůbec první titul získal až v roce 2004.
Dojmy jsou pěkná věc, ale co čísla?
Vynikající dojem ze hry českého týmu samozřejmě je důležitý. Pokud se bavíme o expertech z Evropy i o těch ze zámoří, kteří nás asi zajímají víc, protože nejspíš každý náš hráč chce hrát v NHL, tak ti jen na dojem nedají. Čeští hráči však měli vynikající i statistiky, hned dva z nich opanovali celkové pořadí střelců turnaje. Víc branek než sedmigólový Jakub Štancl a šestigólový Eduard Šalé nedal v Kanadě nikdo. Zvlášť u druhého jmenovaného je to výjimečný počin, protože stále teprve devatenáctiletý Šalé zazářil už na několikátém juniorském turnaji.
Američané Hutson, Leonard, Perreault a Hagens sice nasbírali víc bodů než Šalé, bylo to však především za asistence. Kanadské bodování hráčů je z mého pohledu smysluplné jen do určité míry; góly jsou přece jen důležitější. I podle tohoto žebříčku však mají Češi v nejlepší desítce turnaje hned tři hráče – vedle Štancla a Šalého se vešel i Vojtěch Hradec z Mladé Boleslavi. Dívají se tak na záda jen zmíněným čtyřem Američanů, Švédové jsou v nejlepší desítce dva a k tomu jeden Slovák. Kanaďan žádný.
Další argumenty pro nárok na zlato
Český tým na turnaji udivoval vynikající útočnou a místy až dominantní hrou. Pokud jde o celkové skóre, výrazně ho vylepšil rekordním zápisem proti outsiderovi turnaje, kdy nebohé Kazachy smetl 28. prosince naprosto nevídaným skóre 14:2. Druhá třetina tohoto zápasu, ve kterém se povedl i tzv. „hattrick hattricků“, tedy že tři čeští hráči vstřelili po třech brankách, skončila 8:0!
Když se tedy podíváme na celkové skóre a nasbírané body ve skupinách, což je jistě relevantní ukazatel, potěší nás, že Češi dali nejvíc gólů a měli i nejlepší skóre, 25:9. Švédové a Američané sice nasbírali bodů víc, ale měli o něco méně produktivní útok se 24 a 23 brankami; inkasovali shodně desetkrát. Kanaďané a Finové se sedmi a osmi inkasovanými góly sice měli nejpevnější obranu, ale vstřelili směšných 10 gólů. Označit český tým po skupinách za favorita na celkový triumf tak nebylo vůbec mimo mísu.
„Canada, go home“
Morální vítězství si český tým připsal nad Kanaďany, kteří jsou v posledních letech jeho soupeřem v klíčové fázi play off, a vzájemný zápas tak bezprostředně rozhoduje o celkovém výsledku obou týmů na turnaji. Zatímco před dvěma lety získala Kanada zlato a Češi se museli spokojit se stříbrem, loni i letos se Kanada po gólu v poslední minutě pakovala domů už ve čtvrtfinále.
Vyřadit historicky nejúspěšnější tým, navíc takovýmto způsobem, je příjemné samo o sobě. Pro zlomyslného českého fanouška však byla ještě více potěšujícím faktorem bouře, která se strhla na sociálních sítích a nakonec i na samotných závěrečných zápasech turnaje mezi kanadskými fanoušky kvůli údajně přihranému zákroku na Petra Sikoru ze čtvrtfinále, po kterém byl Cole Beaudoin vyloučen do konce utkání a český tým si užil dlouhou pětiminutovou přesilovku. Sluší se podotknout, že v ní skórovaly oba týmy, takže to vývoj zápasu nijak zásadně neovlivnilo.
Faulovaný hráč však pocítil zlobu domácího publika jak v prohraném semifinále s Američany, tak při nájezdech v zápase o bronz proti Švédům. Pískot a bučení už ho provázely v celém zbytku turnaje. Kanadským fanouškům pak pocuchali nervy i ostatní čeští hráči, když po vyhraném čtvrtfinále zpívali v šatně píseň Live is Life, která při zápasech hrála po kanadských gólech.
Reakce Kanaďanů byla pochopitelně přehnaná a trochu mi připomněla aféru se Skoty z jara 2021, kdy fotbalová Slavia ve vypjatém zápase na Glasgow Rangers čelila obvinění z rasismu, ze který byl následně Ondřej Kúdela bez důkazů potrestán. Sladká pomsta nevhodně se chovajícím fanouškům tehdy přišla až na Euru, kde namyšlené Skoty dvěma výstavními trefami skolil Patrik Schick. Tentokrát přišlo zadostiučinění rychleji a ve sportovním duchu. Zdá se, že hokejový svět je stále ještě v pořádku.
Zdá se, že nám v hokeji vlak přece jen neujel
Že Kanada nebude z trůnu hokejových dvacítek, z jejichž MS nasbírala už 20 zlatých medailí, nikdy sesazena, je nabíledni. Pokud budeme počítat medailovou bilanci Ruska a SSSR dohromady, i tak je to ztráta sedmi titulů, kterou se i v případě účasti Rusů na dalších turnajích nejspíš nepovede smazat ani za 50 let. Český tým však získal dvě zlata na přelomu tisíciletí (2000 a 2001) a když teď získal první medaile od roku 2005, navíc tři v řadě, už zbývá jen počkat, až přijde i ta zlatá.
Co je k tomu potřeba? Zlí jazykové tvrdí, že neúčast Ruska může jízdu za zlatem usnadnit, není to však zásadní faktor. Vždycky bude rozhodující být lepší než Kanada a USA, protože výchova talentů v zámoří je na diametrálně odlišné úrovni oproti zbytku světa. Skutečnost, že se nám Kanaďané dva roky po sobě dívají na záda, je nádherná. Tak si užívejme, že se srovnáváme s těmi nejlepšími, nejen s (ač také vynikajícími) Finy a Švédy. A přejme si, aby příští rok klopýtli i Američané.
Anketa
Článek byl sepsán s využitím následujících zdrojů: