Článek
Rok se s rokem sešel a české fotbalové vody po neúspěšném Euru opět rozvířila klubová scéna. Jestliže předchozí sezóna, ve které hrály základní skupiny evropských pohárů hned tři kluby, byla považována za úspěšnou, ta letošní ji ještě překonala. Nejenže do hlavní fáze postoupili poprvé v historii čtyři čeští zástupci, ale Sparta po neskutečných 19 letech pronikla do Ligy mistrů.
Sparta v Lize mistrů: Dva zázraky v jednom roce asi nenastanou
Když Sparta 9. prosince 2003 na Letné porazila Lazio Řím 1:0 a postoupila do osmifinále Ligy mistrů, její fanoušky by asi ani v nejhorší noční můře nenapadlo, že na další podobný úspěch budou čekat více než 20 let. Sparta se sice zúčastnila i dalších dvou ročníků, v těch však nevyhrála ani jednou a pracně vybojované evropské pozice z přelomu tisíciletí na dlouhé roky vyklidila.
Zlom nastal v minulé sezóně, kdy po vynikajících výkonech v předkolech Sparta smolně vypadla až s Kodaní a následně kvalitně reprezentovala v Evropské lize. Letos byla k nezastavení a pěti výhrami a jednou remízou ve třech předkolech nedala soupeřům šanci. S ohledem na fotbal, který Sparta předváděla, není její postup překvapení. Zázrak je to však z hlediska toho, jak dlouho na něj musela čekat.
Spartu čeká v Lize mistrů těžká práce. Už postup do základní fáze je však obrovský úspěch.
Nalijme si čistého vína, los je velmi náročný. V Lize mistrů ani nic jiného očekávat nelze. Sparta má však letos splněno, koeficient vylepšila v předkolech velmi výrazně a korunovala to postupem do hlavní fáze, který je oceněn bonusem. Sparta má u mě splněno, i kdyby už neuhrála ani bod. Věřím však, že alespoň jeden zápas vyhraje a nebude v LM jen do počtu.
Sparta odehraje první zápas doma proti Salcburku 18. září a program uzavře 29. ledna na hřišti Leverkusenu.
Slavia a Plzeň v Evropské lize: Paradoxně odlišná úroveň soupeřů
Předešlé sezóny v evropských pohárech, jejichž pravidelnými účastníky byly kromě Sparty právě Slavia a Plzeň, měly jedno společné: prakticky nikdy se nestalo, že by sezóna vyšla více než jednomu klubu. Tu hrála skupinu LM Plzeň, tu Slavia, občas to proložily obě pražská „S“ solidním tažením v Evropské lize.
Od loňska však šlapou všichni čeští zástupci a letos na to zdárně navazují. Slavia sice vypadla z Ligy mistrů se silným Lille, v Evropské lize však bude mít příležitost uhrát více bodů. Plzeň se podle očekávání nenechala zaskočit skotskými Hearts a bude Slavii dělat komparz. Los k ní byl ovšem krutý: pět soupeřů, s nimiž se utkají oba čeští zástupci, tedy Frankfurt, PAOK Soluň, Ludogorec Razgrad, Anderlecht a Bilbao, doplňují Manchester United, Real Sociedad a Dynamo Kyjev. To jsou soupeři na úrovni Ligy mistrů.
Slavia to má jednodušší: její jedinečná trojice soupeřů má složení Ajax Amsterdam, Fenerbahce a Malmö, které před pár dny ve čtvrtém předkole vyřadila bez větších potíží Sparta. Právě Slavia by tedy měla po Spartě převzít úlohu hlavního úspěšného týmu a nahrávat do koeficientu další body. Osobně vidím potenciál i v Plzni, která poslední tři roky hraje výborně defenzivně, ale někteří soupeři budou bezpochyby nad její síly.
Slavia se v Evropské lize vypraví do Bulharska, Španělska, Německa a Řecka.
Slavia zahájí program EL 25. září v bulharském Razgradu a poslední zápas odehraje 30. ledna doma proti Malmö.
Plzeň má pět stejných soupeřů jako Slavia. Přivítá však mimo jiné Manchester United.
Plzeň začíná ve čtvrtek 26. září ve Frankfurtu a končí 30. ledna v Bilbau.
Mladá Boleslav v Konferenční lize: Velká neznámá
Na úvod si zaslouží čestnou zmínku i Baník Ostrava, který se vrátil do evropských pohárů po dlouhých letech a navzdory opatrným prognózám některých odborníků (tu porážku 5:0 na Heerenveenu z 29. září 2005 mám ještě v živé paměti) neudělal ostudu. Bohužel se vydal sparťanskou cestou, když na domácím stadionu podlehl Kodani na penalty. Na rozdíl od Sparty však už neměl nižší úroveň, ve které by mohl pokračovat. Pro mě to bylo příjemné překvapení a malý, cenný, a především zcela nečekaný příspěvek do koeficientu.
Skvěle si ovšem vedl i poslední český zástupce v pohárech, totiž Mladá Boleslav. Na tu mám z let dávno minulých naopak vynikající vzpomínky, konkrétně vyřazení tehdy velmi silného Olympique Marseille po domácí výhře 4:2. Musíme doufat, že letošní úspěch Boleslavi přiláká do ochozů také větší množství fanoušků, aby soupeř neměl pocit, že si spletl adresu.
Ale žerty stranou. Když boleslavští těsně přehráli litevský TransINVEST, považoval jsem to za milý úspěch, ovšem skoro bez šance na další postup. Když ve třetím předkole otočili v bulharské Loveči odvetu s Be’er Ševou z 0:2 na 4:2, zpozorněl jsem. Najednou byla Mladá Boleslav zcela nečekaně jediný dvojzápas od skupiny. A soupeř nebyl nijak věhlasný. Šance na postup byla velká, což se také potvrdilo.
Soupeři Mladé Boleslavi budou pro tento menší český klub velkou výzvou. Čeká ji i náročné cestování na samé hranice Evropy i za ně.
Od Mladé Boleslavi upřímně nevím, co dále očekávat. V předkolech toho však nahrála tolik, že má stejně jako Sparta dávno splněno. Každý další bod bude navíc. Je také zajímavé, že se jí daří více venku než doma, což může být způsobeno malou návštěvností stadionu. Snad letošní úspěchy přitáhnou více diváků.
Program Mladé Boleslavi odstartuje 3. října v daleké Arménii s tajemným soupeřem zvaným Noah. Poslední zápas je na programu ještě před Vánoci, 19. prosince v norském Bodø, 100 km za polárním kruhem. Bude to pěkná jízda.
Fanoušci, užijte si to!
Ať už fandíte kterémukoli českému klubu nebo českému fotbalu obecně, vězte, že zažíváme naprosto jedinečnou a dost možná neopakovatelnou sezónu. Nikdy ve známé historii se nestalo, abychom měli v hlavní fázi evropských pohárů čtyři kluby (a vůbec nevadí, že jeden z nich hraje jen Konferenční ligu). Užijme si to a sledujme, jak dopadne jejich měření s evropskou špičkou, a to zejména na stadionech. Od září do ledna nás čeká luxusní porce 30 zápasů, kterou nejspíš nikdo z nás nečekal ani v nejdivočejších snech.
Když už jsme u těch stadionů, jedna věc mě v českém fotbale nepřestává trápit. Přicházejí roky, kdy se daří reprezentaci, teď přišlo období, kdy náš klubový fotbal patří k nejlepším v Evropě. Když ale přijede do českých luhů a hájů věhlasný soupeř, třeba Barcelona, Real Madrid nebo Bayern, na první pohled ho jedna věc musí zaujmout. Malá kapacita stadionu (vždyť žádný z českých nedosahuje ani 30 000) naznačuje, že zcela v souladu s očekáváním hvězd soupeře, se jedná o výlet někam do divočiny východní Evropy, kde lišky dávají dobrou noc. To je věc, na které bychom měli do budoucna zapracovat. Fotbal hrát zřejmě umíme. Teď ještě to ostatní.
Anketa
Článek byl sepsán s využitím následujících zdrojů:
