Článek
Rybáře z nejjižnějšího ostrova Malediv jsme oslovili s jednoduchým úkolem: dostaňte nás do Britského indickooceánského teritoria. Reakce, která na tento náš požadavek následovala, sledovala zajímavou psychologickou křivku. Napřed bylo odmítání, pak agrese, následovalo postupné smíření a slábnoucí argumenty, a nakonec nám prostě vyhověli. Tedy za slušný úplatek, jehož výši zde raději uvádět nebudu. Stejně jako jejich jména. Maledivy jsou muslimská země a trestní právo je tam hodně drsné. Až tam příště pojedete, vzpomeňte si na to.
Proč se tam nesmí?
Britské indickooceánské teritorium nebo, jak se někdy v češtině uvádí, Britské indickooceánské území je odlehlá skupina několika souostroví pod přímou správou Velké Británie. Britové dali v 60. a 70. letech svým africkým koloniím samostatnost. Netýkalo se to však této oblasti, která se nachází zhruba uprostřed indického oceánu, daleko od břehů Madagaskaru, Somálska, Indie i indonéské Sumatry na východě.
Vlajka Britského indickooceánského teritoria.
BIOT, jak se v angličtině ostrovům zkráceně říká, bývalo součástí Seychel a Mauricia, svobodu však nikdy nezískalo. Původní obyvatelstvo bylo násilně vysídleno a v místě vznikla po dohodě s Američany důležitá vojenská základna. Ostrov Diego García dnes slouží jako letecká a námořní základna s dlouhou přistávací drahou pro bombardéry, jako je americký Boeing B-52. Američané ji díky výhodné poloze využívali pro své operace v Iráku a Afghánistánu.
Především proto je tedy tahle oblast ostře sledována britskou armádou včetně satelitů a dronů. Proklouznout tam nepozorovaně je takřka nemožné. To ovšem platí pro jižně položený ostrov Diego García, ostatní ostrovy zdaleka tak bedlivě sledované nejsou. Alespoň jsme v to doufali.
Znak Britského indickooceánského teritoria je poctou místní želví populaci.
Proč jsme tam chtěli?
Nejspíš to tak nemají všichni lidé, ale my chceme prostě navštěvovat místa, kam se jen tak někdo nedostane. Na přelomu tisíciletí jsme byli v egyptských hrobkách v Údolí králů, ještě než se z toho stala masová turistika, a dnes nám už na planetě moc neprobádaných území nezbývá. Z avizovaného útoku na Area 51 v pátek 20. září 2019 nakonec nic nebylo, tak jsme se to rozhodli risknout zde.
Věděli jsme, že kromě vojenské základny je v oblasti celá řada cenných přírodních památek, nedotčených mořských i pozemských ekosystémů a spousta vzácných zvířat. S ohledem na absenci trvalého osídlení tu mají klid. Cítili jsme se trochu špatně, že máme v úmyslu ten klid narušit, ale touha prozkoumat neprozkoumané bylo prostě silnější.
Věděli jsme ještě druhou věc, totiž že rybáři z jižních ostrovů Malediv hranici na svých cestách rádi narušují. Že znají trasy britských dronů a družic a dokážou plout tak, aby zůstali nepozorováni. Zdejší vody, 500 kilometrů jižně od Malediv, jsou totiž rybolovem skoro nedotčené. Pro rybáře je to úplný ráj, za který jim stojí i riziko deportace, uvěznění nebo zastřelení.
Přírodní ráj na Zemi
Těch 500 kilometrů nakonec zabralo čtyři dlouhé dny, z nichž dva jsem měl mořskou nemoc. Podlaha kajuty se se mnou houpala ze strany na stranu, i tak jsem však zaznamenal, že plujeme po pozoruhodné sinusoidě. Rybáři věděli, co dělají: bylo potřeba se skrýt před nenechavými britskými zraky.
Některé výpravy je dobré podnikat pod rouškou tmy.
Pátého dne ráno jsme se přiblížili na dohled severním ostrovům oblasti a rybáři nám půjčili lodní dalekohledy. Zatímco rozhazovali sítě v místních bohatých vodách, my jsme se kochali pohledy, které se Evropanovi jen tak nenaskytnou. Pokud tedy nepracuje v britské armádě a není sem přidělen.
Na břehu jsme viděli množství karet, obrovských vodních želv, které na zdejších bezpečných plážích kladou vejce. V průzračné vodě se hemžily stovky ryb všemožných barev, mezi nimiž se občas mihla ploutev žraloka nebo velký rejnok. Můj společník do mě šťouchl loktem a ukazoval na velké skalisko hluboko pod hladinou, zpoza kterého zrovna vyplula obrovská barakuda.
Korálové útesy jsou rájem všemožných živočichů. Tamní rybky hrají všemi barvami.
Všude kolem byly korálové útesy. Jestliže jste se někdy potápěli v Egyptě nebo v Austrálii, věřte, že to není nic proti zdejším útesům. Jsou navíc úplně nedotčené. Tak to je, když někam nesmí člověk. Korály hrály všemi barvami: byly modré, zelené, červené, černé, fialové, růžové, žluté, oranžové i bílé. A mezi nimi se schovávaly rybky všech těchto barev.
Na ostrově hnízdily tisíce ptáků. Byli to hlavně rybáci a fregatky, kteří tu tvořili obrovské kolonie. Nehrozí jim tu žádné nebezpečí, protože savci tu žádní nežijí. Na ostatních ostrovech se prý najdou nějací gekoni a scinkové. Ty jsme neviděli, zato jsme na druhé straně zálivu, kam rybáři odpoledne odpluli, narazili na obrovské kokosové kraby. Tihle krasavci jsou největší suchozemští krabi na světě s rozpětím nohou i víc než jeden metr. Dožívají se až 60 let.
Výzkumné středisko světového významu
Cítím trochu úlevu, když rybáři kolem desáté večer vyloví poslední sítě, naloží sudy na palubě rybami, kraby a vším ostatním a pod rouškou tmy se vydají po tajemné sinusoidě pryč ze zakázaného území. Kdyby nás tady chytili, nepomohlo by nám nic. Jsme na chráněném území, navíc pod vojenským dohledem. Existují teorie, že právě tady byli během tzv. války proti terorismu zadržování vězni CIA. Tady lidská práva úplně neplatí.
BIOT je domovem i obřích krabů. Někteří z nich jsou schopni vylézt na palmu a uštípnout si kokosový ořech.
Ostrov Diego García, daleko od míst, která jsme navštívili, ale přesto součást tohoto území, obývají pouze vojáci a personál zajišťující provoz základny. Je to také důležitý bod pro sledování satelitů a vesmírných objektů. Zdejší velké anténní komplexy slouží k dálkovému průzkumu Země (pomocí družic) a ke komunikaci s ponorkami.
Pro americké námořnictvo je to významné zásobovací a logistické centrum. Probíhá zde také šifrovaná vojenská komunikace. Zdejší rozsáhlé sklady paliva a výzbroje jsou klíčové pro americké operace v oblasti Indického oceánu.
Přesto jsou však některé části ostrova ekologicky chráněné a stejně jako část, kterou jsme viděli, tvoří jedinečné, prakticky nedotčené ekosystémy. Najdeme tam spoustu druhů ptáků a mořských želv, jimž se v oblastech mimo přímou vojenskou aktivitu nebývale daří.
Politický spor
Sluší se podotknout, že britský nárok na tuto oblast, která má pro ně a jejich spojenectví s USA neskutečný význam, stojí na poněkud hliněných nohou. Původní obyvatelé ostrovů byli totiž kolem roku 1970 vysídleni na Seychely a Mauricius. Od té doby požaduje Mauricius navrácení území a návrat původních obyvatel do jejich domoviny.
V roce 2019 rozhodl Mezinárodní soudní dvůr ve prospěch Mauricia s tím, že odtržení těchto ostrovů bylo nezákonné. OSN následně přijala rezoluci, v níž vyzvala Velkou Británii, aby území Mauriciu vrátila. Tento verdikt však britská vláda dlouhodobě ignoruje a suverenitu nad strategickou oblastí si ponechává.
Smysl života
Je dobrý nápad dělat takové výpravy na místa, kde nemáte co dělat? Jistěže ne. Někoho ale prostě riziko přitahuje. A upřímně řečeno, je to neskutečný pocit, vidět místa, která jsou tak neuvěřitelně nedotčená lidskou činností, jako je Britské indickooceánské teritorium. Je to jako byste se vrátili tisíce let do minulosti, do doby, kdy lidé ještě neobsadili veškerá myslitelná místa na Zemi a kdy tu byl větší klid.
Za tmy tam, za tmy domů. Maledivští rybáři se ve vodách Indického oceánu vyznají.
Lidé jsou totiž největší problém. Když už jsme u toho uplácení rybářů a lezení někam, kde nemáte co dělat – vzpomínáte na Američana jménem John Allen Chau? Ten v roce 2018 navštívil ostrov Severní Sentinel v Bengálském zálivu obývaný kmenem, který dodnes žije na úrovni doby kamenné. Hned ho zabili. My jsme vstoupili do zakázané oblasti bez lidí, a nestalo se nám nic.
Což samozřejmě neznamená, že to byl dobrý nápad. Pokud jde o oblasti, na které se vztahují vojenské zákony, raději se vždy držte stranou. Ani my tam už znova nepůjdeme. A ještě jednou díky na Maledivy. Ti rybáři totiž riskují dvakrát: porušují britské i maledivské zákony. Snad se jim na té tajné sinusoidě pluje stále dobře a nepozorovaně. Maledivy jsou mimochodem jedním ze šesti států, které v roce 2019 hlasovaly proti rezoluci OSN o navrácení ostrovů Afričanům: blízkost americké vojenské základny dává téhle malé zemi velký pocit bezpečí.
Anketa
Článek byl sepsán s využitím následujících zdrojů:
