Článek
Paříž jako vždy městem zábavy
Nástup sportovců z jednotlivých zemí, který se letos v Paříži nekonal na olympijském stadionu, ale na lodích na Seině, byl prokládán řadou kulturních i méně kulturních vystoupení, jejichž cílem bylo přiblížit prostředí, společnost a historii Paříže a potažmo celé Francie sportovnímu divákovi. S ohledem na to, že nástup více než dvou stovek olympijských týmů byl rozdělen do čtyř částí, mezi něž pořadatelé zařadili převážně hudební vystoupení, a i během samotných nástupů se záběry na sportovce ve slavnostních oděvech (ten český si vysloužil značnou pozornost) střídaly s pohledy na umělce, narostl ceremoniál na úmorné čtyři hodiny.
Než se dostaneme k tomu, co českého diváka tíží nejvíce, pojďme si připomenout, co všechno bylo vlastně v pátek 26. července v Paříži k vidění. Bylo to sice zahájení olympijských her, jako obvykle však byly některé soutěže rozehrány už s předstihem. Příkladem budiž fotbalové turnaje mužů i žen, na nichž zápasy mužů Argentiny s Marokem a žen Kanady s Novým Zélandem vyvolaly nezměrné emoce, ještě než olympiáda vlastně vůbec začala. Je nesporné, že Paříž nenudí a nudit v dalších dvou týdnech ani nebude.
Úvodní ceremoniál nadchl i znechutil
Celková atmosféra ceremoniálu byla skutečně vynikající. Cesta olympijského ohně pařížskými ulicemi a metrem (stejně jako ve skutečnosti vyklizenými od nežádoucích živlů) a dál do tajuplných katakomb pod městem, stejně jako kulturní přesah do francouzského umění hudby, tance i literatury, měly nesporně vysokou úroveň. Vyzdvihl bych scénku z pařížské knihovny, která narážela na díla nejslavnějších francouzských spisovatelů 19. století, a také putování tajemného poutníka po střechách Paříže, v němž znalci počítačových her neomylně rozeznali hlavního protagonistu ze série Assassin’s Creed.
Není sporu, že i Francouzi jdou s dobou. Brzy totiž přijdou časy, kdy fyzické sporty budou méně sledované než ty virtuální, a klání ve videohrách bude divácky i finančně atraktivnější než třeba fotbal. Je to přirozený vývoj společnosti, jenž nám nemusí připadat zase tak nelogický, uvědomíme-li si, že třeba onen vzývaný fotbal, ve kterém se dnes točí nepředstavitelné miliardy, je s námi jen něco málo přes sto let. Časem bude muset i on, stejně jako všechny další sporty, pomyslnou olympijskou pochodeň dál, dalšímu chlebu a hrám, které budou nové generace více zajímat. Pokud máte ve svém okolí děti do 15 let, posuďte sami, zda více sledují sportovní vysílání nebo virtuální média.
Vedle LGBT problematiky, ke které nemilosrdně směřujeme, zaujala diváky i hudební vystoupení. Tady bych si dovolil zcela subjektivně konstatovat, že bezkonkurenčně nejlepší výkon podala vážně nemocná Céline Dion, zatímco ostatní zpěváci dost zklamali. Lady Gaga, o které jsem osobně od dob Bad Romance neslyšel a téměř jsem ji nepoznal, by se podle mě hodila na úplně jiný parket než zahájení LOH. Nevybavuji si jméno zpěvačky francouzské hymny, ale kdyby byla posazená ještě o oktávu výš, asi by to moje ušní bubínky už nedaly. A při písni Imagine se musel Lennon otáčet v hrobě tak, že jsem se divil, že se Seina neobrátila opačným směrem.
S tematikou LGBT to Francouzi prostě přehnali
Teď už ale k tomu, co divákům pije krev nejvíc: LGBT! České publikum to zasáhlo o to víc, že v podstatě celý poslední úsek, ve kterém byla představena poslední čtvrtina výprav (Česká republika je ve francouzštině République Tchéque), byl prokládán záběry na různé drag queens, osoby vyloženě propagující homosexuální prvky – méně znalým to prostě nepříjemně připomínalo Prague Pride – či muže v ženských šatech, evidentně ženské postavy s vousy a podobně. Když po devatenáctisekundovém záběru na českou olympijskou výpravu, plující na své vlastní lodi po Seině, následoval střih na jakéhosi muže se srdíčky na bradavkách, mnozí diváci televizi znechuceně vypínali.
Řeknu upřímně, že já se jim nedivím. Samozřejmě je potřeba si připustit, že žijeme ve 21. století, v němž jsou přípustné úplně jiné věci než v několika staletích předcházejících. A jiné, které dřív byly běžné, zase přípustnými být přestávají. Není tedy na místě projevovat ostentativní překvapení nad tím, že podobná tematika si nachází prostor i na nejsledovanějších akcích planety. Existují však tři důvody, proč je znechucení diváků zcela pochopitelné.
Především jde o prostor, který tyto výjevy dostávaly. Konkrétně v době, kdy projížděla na řece česká výprava, se ani nejednalo o nic zajímavého, vnímal jsem to jako jakousi módní přehlídku menšinových sexuálních orientací (což může být na módních přehlídkách běžné), ale přesto záběry na danou akci snad i převažovaly nad délkou záběrů na sportovce. Když to pak srovnáme s tím, kolik prostoru dostala témata jako francouzská revoluce, Johanka z Arku, Zinedine Zidane či Eiffelova věž, což jsou symboly Francie jako řemen, vychází nám z toho, že důraz na LGBT byl prostě přehnaný.
Druhá věc je pokrytectví, které středoevropskému divákovi, zejména pokud Paříž v posledních letech navštívil, nemohlo uniknout. Tvůrci zahajovacího ceremoniálu nám tu staví učiněné Potěmkinovy vesnice, ve kterých je Paříž prezentována jako bezpečné, čisté a tolerantní město, které je otevřené jiným rasám, národům, orientacím i názorům.
Počkat, řekl jsem názorům? Je řeč o olympiádě, na které muslimové odmítají nastoupit proti sportovcům z Izraele (a dokonce se proti účasti Izraele protestovalo), na které podle vyjádření ministerstva vnitra existuje vysoké riziko teroristických aktů prováděných občany samotné Francie a na které se od počátku přehnaně klade důraz na tematiku LGBT, jako by to byl ten největší problém na světě. Paříž je vyklizena, všude jsou zátarasy, kontroly, vojáci. Seina je tak špinavá, že v ní sportovci nemohou pořádně ani trénovat. Není válka, jen olympiáda.
Bez povšimnutí nelze přejít ani fakt, že Čechovi je určitá extravagance Francouzů, jež je zejména v Paříži do očí bijící (a nikdy to nebylo jinak), prostě cizí. My ji dokážeme přijmout do určité míry, ale pokud zachází tak daleko, jako tomu v poslední čtvrtině pařížského ceremoniálu bylo, tak pověstná číše trpělivosti zákonitě přeteče.
Je ovšem třeba připustit, že právě zmíněná vysoká míra extravagance, s níž se nevyhnutelně pojí menšinové sexuální orientace, různé převleky a překračování hranic toho, co bychom u nás zpravidla označili za „normální“, je prostě součást francouzské kultury. Není tedy problém to, že nám tahle část byla prezentována. V Paříži prostě potkáte různé věci, a ne všechny se vám budou líbit. Jen je smůla, když právě tahle část, která není tolika lidem po chuti, dostane největší prostor. Nemůžu se tak ubránit dojmu, že tomu, co má propagovat, dělá medvědí službu.
Anketa
Článek byl sepsán s využitím následujících zdrojů:
Alžírský judista odstoupil před zápasem s Izraelcem – https://www.sport.cz/clanek/olympiada-alzirsky-judista-odstoupil-pred-duelem-proti-izraelci-z-olympiady-5032830
Česká olympijská kolekce zaujala ve světě – https://www.sport.cz/clanek/olympiada-na-seine-si-vsimnete-cechu-pisi-ve-svete-za-olympijske-obleceni-uz-dostavaji-medaile-5032593 a https://medium.seznam.cz/clanek/tom-scorpion-ceska-olympijska-kolekce-je-chvalena-pravem-slovaci-naopak-propadli-76473
Křesťané kritizovali zesměšnění Poslední večeře v podání drag queens – https://www.sport.cz/clanek/olympiada-kontroverzni-sceny-drag-queens-a-urazeni-krestane-zahajeni-olympiady-budi-emoce-5032656
Kvůli nízké kvalitě vody v Seině nelze trénovat – https://www.sport.cz/clanek/olympiada-triatloniste-na-oh-prisli-kvuli-zhorsene-kvalite-vody-o-treninky-v-seine-5032721
Šílený konec fotbalového zápasu Argentiny s Marokem – https://www.sport.cz/clanek/olympiada-fotbaliste-argentiny-vstoupili-do-olympijskeho-turnaje-remizou-s-marokem-5032497
Špionáž na fotbalovém turnaji žen – https://www.sport.cz/clanek/olympiada-novy-zeland-pobouril-pri-treninku-fotbalistek-na-oh-dron-z-kanadskeho-tymu-5032456
