Článek
Nejznámější Suchého skladbou je Pramínek vlasů. I ten však někdy posluchači mylně přisuzují Šlitrovi. Velice úspěšné bylo kdysi Blues pro tebe nazpívané Josefem Zímou. Ale co ty další stovky skladeb? Třiceti sedmi z nich se můžeme potěšit na dvojalbu nazvaném George Dry Composer (tedy Jiří Suchý skladatel). První disk v roce 2014 vydal Suchý sám ve vlastním vydavatelství a sám také rozhodl, které skladby na něj zařadí. Sestavy druhého CD se ujal Jan Kolář.
K mání tu jsou jak staré melodie, tak žhavé novinky. Najdeme zde dávné Blues na cestu poslední napsané v roce 1957 i Blues o prázdné lahvi z nové verze hudební komedie Poslední štace, která měla odloženou premiéru počátkem tohoto roku. Mimochodem, toto Blues o prázdné lahvi, jakkoliv je to vcelku nevýrazná skladba, je skvělou připomínkou toho, že se slovem blues v Semaforu odjakživa zacházeli velmi volně a nazývali tak i docela jiné hudební formy.
Rozehřejí nás rockandrollová polka Lípa zelená nebo kuplet Velbloud, rozněžní snaha o nápodobu atmosféry Pramínku vlasů ve skladbě Ten kterýho vídám ve snu, rozesměje Pověrčivý uzenář, překvapí Swingová koloratura a zasáhne zpěv Lucie Černíkové v písni Ráj není pro vás. Posledně zmíněná skladba pochází ze swingového muzikálu Hodiny jdou pozpátku, ve kterém se Suchý jakožto skladatel skutečně blýskl. Hru tu připomínají i skladby Norek a Zlatý slunce nad hlavou. Coby bonus uzavírá první disk jeden skladatelský počin Jitky Molavcové, drastická písnička Rozkvetlá zahrada.
Dvojalbum může být zklamáním pro semaforské příznivce, kteří shromažďují diskotéku soustavně a pečlivě. Naleznou tu totiž pouze sedm nových nahrávek. Všechny ostatní už vyšly někdy dřív. Na první disk Suchý řadil archivní snímky jen doplňkově, na druhém disku mají převahu. Je to promarněná šance natočit více věcí, které dosud zněly pouze z divadelních prken. Novinky doprovází divadelní orchestr, takže znějí skoro tak, jako je mohou znát diváci z představení. Ale například Kabaret Jitky Molavcové je tu chudší o housle.
Kromě něj a již zmíněného Blues o prázdné lahvi patří mezi nově natočené věci poněkud nejistě zazpívaná písnička Miluju kouzlo detektivek, vzpomínka na představení Pré nazvaná Proč je ten dům tak šedivej v podání Elišky Hurábové a Magdaleny Jedličkové, Krasohled ze hry Jako když tiskne, písnička Když se večer připozdívá (která by si zasloužila mnohem jemnější aranžmá) a Rámusy blues tentokrát nazpívané Jitkou Molavcovou. (Na prvním disku si můžeme poslechnout verzi s Karolinou Gudasovou.)
Skladbám z druhého CD také chybí doprovodný komentář autora. První disk komentovaný je, text byl přetištěn z původního vydání. Zřejmě to koresponduje s tím, proč tu není více novinek – přípravě druhého disku Suchý nevěnoval tolik času a péče, kolik si mohl dovolit před deseti lety. Je to škoda.
Nesmíme však zapomínat, že hlavním posláním alba není představit současnou Suchého tvorbu. Má být reprezentativní ukázkou jeho skladatelské činnosti napříč celou jeho kariérou. To se podařilo. Doufejme, že doposud nenatočené písničky dostanou příležitost někdy příště.
