Článek
Atmosféru železnice v hudbě skvěle navozuje foukací harmonika, takže nebude překvapením, že ji uslyšíme hned v úvodu první dnešní písničky. Bob Frídl, brněnský zpěvák vládnoucí uhrančivě měkkým hlasem, často harmonikou přibarvoval svou hru na kytaru. Na nahrávce z roku 1974 Frídla doprovází také skupina Jana Sochora, který je pod písničkou rovněž podepsán jako spoluautor textu.
Snad nejvíce písniček o vlacích bychom našli v country muzice. Není divu, že se tak hezky skamarádila s našimi trampskými písněmi. Trampové a vlaky patří k sobě. Jednou ze známých melodií je Oranžový expres, který natočila skupina Greenhorns na své první album vydané v roce 1971. Melodie je z dovozu, a tak si tento šlágr můžeme připomenout v podání skvělého amerického hráče na foukací harmoniku (a nejen na ni!) Charlieho McCoye.
Půlnoční vlak je jednou z nejdramatičtějších písniček z repertoáru Pavlíny Filipovské. A k tomu ten takřka nonsensový text Zdeňka Borovce: „Milý mi odejel půlnočním vlakem / Tím, co tu nejezdí už drahně let.“ Jak to má daleko od prostého písničkového sdělení, že „včera neděle byla…“!
„Pořád někam pospíchám a pořád nemám čas,“ svěřuje se Jiří Štědroň. Anebo se spíš svěřuje textař Vladimír Poštulka Štědroňovým hlasem? Jak nahlížet na situaci, kdy zpěvák zpívá cizí text, by jistě stálo za hlubší úvahu, ale v tomhle světě kdekdo někam pospíchá a kdekdo nemá čas, takže to klidně můžeme věřit oběma. Mně vrtá hlavou jiná věc. „Mám rád vlaky, co někam jedou / Mám rád vlaky, co nikde nestaví.“ Kam jedou vlaky, které nikde nestaví? Vždyť pořád jen jedou a jedou. Není to náhodou právě ten spěch, kvůli kterému nám připadá, že máme málo času?
Z Ameriky si Voskovec s Werichem přivezli několik tamních lidových písniček, které česky otextovali. Jako lidová u nás bývá často uváděna i tato, což je však spíše úhybný manévr. Její autorství je totiž sporné a obvykle jmenovaní autoři možná skutečnými autory nejsou. Lépe bude, když si řekneme, že je to písnička zlidovělá. Casey Jones, o kterém se zpívá v původním textu, skutečně řídil vlak a skutečně ho to stálo život. Jeho příběh se díky písničce rozletěl do světa. Kdyby o tom neštěstí vyšel jen článek v novinách, sotva by se ten mašinfíra dočkal takové posmrtné slávy. Muzika má větší sílu. Českých verzí písně vzniklo několik. Tahle Werichova je zřejmě nejstarší. Všimněte si, jak navzdory popisované tragédii působí roztomile.
