Hlavní obsah
Umění a zábava

Hudební toulky (12): Náš zákazník, náš pán

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Tomáš Fiala

Vydejte se na procházku světem muziky za známými melodiemi i překvapivými hudebními objevy. Svoji pozornost dnes zaměříme na písničky, kterými se jejich textaři nějak dotkli obchodů či nakupování.

Článek

Do světa obchodu nás uvedou Jiří Suchý a Jitka Molavcová písničkou, která zněla v roce 1993 v Koncertu na rozloučenou. Tím koncertem se semaforský soubor loučil s divadlem v pasáži Alfa na Václavském náměstí. Netušil, že navždy. Říká se však, že všechno zlé je pro něco dobré, a tenhle případ to potvrzuje. Dnešní dejvický Semafor sice není v centru Prahy, ale je to krásný a útulný sálek. Písnička Nic nenechej náhodě nepatří mezi nejznámější semaforské šlágry, což však rozhodně neznamená, že by byla o něco horší. Zkrátka jen vznikla v době, kdy už se o popularitu praly docela jiné hudební žánry.

Uprostřed zděšení z toho, jak zahraniční obchodní řetězce vydělávají na českém zákaznictvu, si připomeneme úplně jiný ekonomický systém. Vrátíme se až do roku 1965, kdy byla natočena krátká humorná rozhlasová opera Samoobsluha. Složil ji Jaromír Vomáčka a o satirický text se postaral Jaromír Čermák. Jaromír Vomáčka má na kontě řadu šlágrů ze šedesátých let. Dost si to potom zavařil písní Dobře míněná rada (aneb Běž domů, Ivane!) z roku 1968. Jaromír Čermák psal spíše humorné scénky než písničky. Smysl pro humor prokázal i zde. V Samoobsluze uslyšíme Milana Benedikta Karpíška, Inkognito kvartet a kdysi velmi oblíbené Settlery.

Dostáváme se k jedné z nejznámějších písniček, pokud jde o nakupování, respektive o prodej. Rychlopalba slov, kterou tu předvádí Michal Tučný, se stala legendární a její popularita příliš neochabla ani po několika desetiletích od jejího natočení. Nevím, jak tomu bylo dřív, ale dnes na nás takhle chrlí spíše reklamy v rádiu. V kamenném obchodě podobný výkon uslyšíme sotva.

Bez peněz do hospody nelez. To je známé úsloví a hojně se používá i mimo restaurační zařízení. Jak říká starý Lízal v Maryše: „Peníze só peníze, milé Vávro, a kdo si jich vážit umí, váží si peníze zas jeho.“ Jenže nejsou peníze jako peníze. A dřív to bylo ještě složitější. Podobně jako u Samoobsluhy, i tady se navrátíme do docela jiného ekonomického systému. Buďme rádi, že se takhle vracíme jen v písničkách.

Prodávat se dá leccos. Dávná brněnská bigbítová kapela The Speakers (později Junior) natočila písničku o prodavači peří. Pavel Cmíral takto otextoval úspěšnou milostnou písničku velšské skupiny Amen Corner. Zatímco Cmíral teprve doufá, Velšané byli podle původního textu o krok dál. Jenže nic neprodávali, takže do Hudebních toulek by se (protentokrát) neprodrali.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz