Článek
Jednu z nejslavnějších skladeb Jaroslava Ježka jistě není nutné příliš představovat. Složil ji v obdivu k závodním vozům značky Bugatti. Když si při poslechu představíte závodní okruh, možná ve zvuku klavíru skutečně uslyšíte projíždějící závodníky. Bugatti step existuje v mnoha nahrávkách a úpravách. Pianista Jakub Šafr o tomto hudebním úprku říkává: „To je skladba, na kterou si mnohý hudební virtuóz vůbec netroufne. Já naštěstí žádný virtuóz nejsem…“ Jeho podání si můžete jít vychutnat do divadla Semafor; Bugatti step obvykle zařazuje do programu semaforského jam session Co na světě mám rád. Zde se vám předvede kapela Melody Makers Ondřeje Havelky. Nahrávku najdete na vloni vydané desce Nebe na zemi.
Původně jsem vám tu chtěl slavnou Šoférskou nabídnout s českým textem Vladimíra Merhauta, tak, jak ji nazpíval Jiří Vašíček. Ostatně, nikdo vám nebrání, abyste si ji pustili také. Pro Hudební toulky jsem ovšem nakonec vybral daleko překvapivější verzi – maďarskou. Má to však drobný háček. Maďarsky neumím, takže mohu jen doufat, že i tato jazyková verze se drží francouzského originálu. (Mimochodem, ten si můžete pustit taky, ať si tu jízdu trochu prodloužíte.)
Nejen Bugatti step nás dnes zavedl na závodní okruh. S Jiřím Štědroněm vyrazíme do boje o vítězství. A nebude to legrace. „Ať bije déšť / Ať bije déšť/ Ty jet musíš dál!“ Tak mám strach, že to nemusí dopadnout dobře. Co nám to ten Štědroň zpívá? To, co mu napsal básník Pavel Vrba. Hudbu složil Václav Zahradník, jehož orchestr zpěváka ve studiu v roce 1970 doprovodil.
Zkusme to teď trochu veseleji. Slávka Janouška jsme si pouštěli už v prvním díle Hudebních toulek (Jiřího Štědroně ostatně taky), ale tentokrát jsem sáhl po Janouškově osvědčené klasice. Ono taky to auto, o kterém zpívá, patřilo mezi naši silniční klasiku. Dneska už patří k veteránům. Na rozdíl od Slávka Janouška, který jede stále na plný plyn!
Na začátku jsem vás varoval, že ne všechna kola, která se točí, vás mohou někam dovézt. Už jsme u toho. „Točí se, točí, kolo ve mlýně.“ Jak idylicky to zní! A co se z toho za chvilku vyklube! Pokud tuhle roztomilou písničku neznáte, nebudu vám kazit radost z překvapení. Petr Lutka nazpíval před lety podobných skopičin celou řádku. Většinou mu je psal Jiří Zych, což platí i v tomto případě. Ve vydavatelství Galén vyšel v roce 2017 na dvou CD výběr nahrávek z Lutkových vystoupení z Malostranské besedy. Je co poslouchat.
