Článek
(Požitek z článku nebude úplný bez poslechu pětice vybraných hudebních čísel. Kliknutím na název skladby si ji přehrajete na YouTube.)
Radost z jarního probouzení vyjádřená tříčtvrtečním taktem… Původní skladatelské ambice Jaroslava Ježka směřovaly k moderní klasické hudbě a v tomto oboru za sebou zanechal řadu pozoruhodných děl. Rychle je však zastínila jeho práce pro Osvobozené divadlo. Vedle melodií k písničkám Voskovce a Wericha skládal i scénickou muziku. Valčík Jarní vítr doprovázel baletní číslo ve hře Pěst na oko aneb Caesarovo finále, která měla premiéru v dubnu 1938 a byla poslední hrou, kterou Osvobozené divadlo stihlo uvést před odebráním divadelní koncese.
Ediční řada Historie psaná šelakem, kterou v digitální podobě vydává Supraphon, nabízí výlety do dávné hudební (a vůbec posluchačské) minulosti. Oprašuje nahrávky staré mnohdy více než sto let. Album, ze kterého si poslechneme titulní písničku, přineslo záznamy z let 1912 až 1948. Všechny se nějak týkají jara. Rozverná písnička Když jaro zaťuká pochází z operety skladatele Jaroslava Jankovce Brandejští dragouni, která se hrála ve třicátých letech ve vinohradské Malé operetě a posléze v Tylově divadle. Na písňových textech pro tuto hru se podílelo více lidí. Pod tímto jsou podepsaní Josef Neuberg a známý trampský písničkář Jarka Mottl. Po válce se měla písnička objevit ve filmu Jaromíra Pleskota Výlet pana Broučka do zlatých časů (s Jaroslavem Marvanem v hlavní roli), ale snímek nebyl dokončen.
Milostný text Eduarda Krečmara napsaný na táhlou italskou melodii Giuseppa Donaggia Io che non vivo senza te (anglicky ji jako You Don't Have to Say You Love Me zpívali Dusty Springfieldová nebo Elvis Presley) obsáhl všechna roční období. Jaro v něm symbolizuje počátek (a závěrečná zima hrozbu zmaru). Píseň nazpívala v roce 1967 v té době teprve osmnáctiletá Laďka Kozderková, budoucí hvězda Hudebního divadla Karlín. Zpěvačka obdařená mimořádným hlasem a bohužel stižená krutým osudem. V sedmatřiceti letech podlehla rakovině. „Proč to štěstí zmírá a proč láska zaniká? / Proč je v kráse míra, ale smutek zalyká?“
Píseň Jarní víra se objevila též v hudebním televizním seriálu Píseň pro Rudolfa III.
Počasí se neřídí kalendářem. „My čekali jaro / A zatím přišel mráz.“ Tak začíná zlověstná písnička Jindřicha Šťáhlavského a Tomáše Linky, kterou zpívají Fešáci. V devadesátých letech ji natočil též dětský pěvecký sbor Bambini di Praga na jedno z CD z cyklu Já písnička. Sto známých písniček (především z vod trampské a populární hudby) následně vyšlo v kompletu Já písnička od A do Z. Sbor dětských hlasů těm písním často dodává úplně jinou atmosféru, než jakou známe z originálních nahrávek. Je to působivé podání.
Jarním větrem jsme dnešní Hudební toulky začali, Jarním větrem je i skončíme… Než vznikla skupina Javory, ve které mají vedle kytary hlavní slovo cimbál a housle, hrávali sourozenci Ulrychovi bigbít. Zůstal jim v krvi, což pak po letech vedlo k nahrání alba Javory beat (2009) a o něco později i ke vzniku stejnojmenné skupiny. Ale už album Malé zrnko písku, které vyšlo v roce 1999, přineslo rockovější zvuk – navíc inspirovaný židovským klezmerem. Příkladem toho je taky Jarní vítr, písnička, jejíž slova i hudbu napsal Petr Ulrych. Úvodní baletní muzice Jaroslava Ježka je vzdálená na hony, ale to neznamená, že by byla horší. Radost z jara přinášejí obě skladby, každá po svém.
(Nové číslo Hudebních toulek vychází na Médiu pravidelně každý čtvrtek. Starší vydání naleznete v archivu autorových článků.)
