Článek
(Požitek z článku nebude úplný bez poslechu pětice vybraných hudebních čísel. Kliknutím na název skladby si ji přehrajete na YouTube.)
Folková skupina KLÍČ se od počátku (hraje od roku 1982) inspiruje především renesanční hudbou a středověkými náměty. Narazit v takových písničkách na rytíře není vůbec těžké, což je i případ jedné z nejznámějších: Pohár a kalich. Jak název napovídá, zavede nás do období husitských válek. K navození správné nálady přispívá i vložení citátu z husitského chorálu (z jejich bojové hymny) Ktož jsú boží bojovníci. Pomineme-li tento středověký úryvek, autorem hudby je umělecký vedoucí KLÍČe Jaroslav Marian a slova písně napsal Petr Ferkl. Za povšimnutí stojí nápadité aranžmá, které je pro tuto skupinu zcela charakteristické a má zásadní podíl na oblíbenosti kapely u publika.
Na sklonku šedesátých let dvacátého století se pěvecké uskupení Golden Kids těšilo velké popularitě. Marta Kubišová, Helena Vondráčková a Václav Neckář předtím společně účinkovali v divadle Rokoko, takže když pak se takzvaně udělali pro sebe, měli o solidní základ repertoáru postaráno. Použili také písně, se kterými dřív vystupovali sólově.
To platí pro skladbu Angela Michajlova a Eduarda Krečmara Šlechtici. Neckář ji už v roce 1967 natočil s Duem Irena a Olga (tedy s Irenou Rezkovou a Olgou Blechovou). Pozdější nahrávka s Kubišovou a Vondráčkovou je však známější. Závěrečná pasáž Krečmarova textu („Nechoď už do bitvy / Zmizely doby tvý / V dál…“) má v dnešních souvislostech poněkud hořkou pachuť.
Uskupení Golden Kids fungovalo (pokud nebudeme počítat krátký návrat k úspěšné značce v devadesátých letech) jen něco málo přes rok – vzniklo na podzim 1968 a zkraje roku 1970 přišel pro Martu Kubišovou zákaz vystupování, který znamenal konec celého projektu.
Jedním z nejznámějších rytířů v literatuře je Don Quijote de la Mancha z knihy Miguela de Cervantese y Saavedry. Boj s větrnými mlýny, zbrojnoš Sancho Panza, kůň Rozinanta – to jsou obrazy, které máme v povědomí už od školních let díky hodinám literatury. Román z počátku 17. století inspiroval Petra Ulrycha k napsání písničky Ideál. S původní verzí narazil: úvodní recitativ byl prý pro tehdejší dobu nepřijatelný. („Byl přece první, kdo poznal, že větrné mlýny nejsou vlastně větrné mlýny, ale zlí a ukrutní obři. (…) Jeho prach už dávno roznesl vítr nebo vzala voda. Větrné mlýny si mezitím podrobily zemi a jejich soukolí začala pomalu – ale přesně – vymezovat, co je a co není člověk.“)
Úsměvnější je vzpomínka, kterou Ulrych zaznamenal v knize Půlstoletí (CPress, 2015). Do divadla přišel balík s dopisem tohoto znění: „Milí Hanko a Petře! Moc Vám děkujeme za krásnou propagaci našich výrobků. Pracovníci Průmyslu trvanlivého pečiva.“ Balík byl plný sušenek, které se jmenovaly Ideál…
Další slavnou literární postavou s kordem v ruce je d'Artagnan z Dumasovy románové trilogie Tři mušketýři. Toho přizval do písničky Jiří Suchý. Ale namísto ódy na hrdinné skutky napsal text, který si z hrdiny spíš utahuje. Píseň s Jiřím Šlitrem vložili do prvního semaforského představení Člověk z půdy, které mělo premiéru v roce 1959. Zpíval ji Malý lord, postava, kterou hrál sám Suchý v alternaci s Rostislavem Černým. (Ten ji také ztvární v dochovaném televizním záznamu.) Vedle úspěšnějších písní (Dítě školou povinné nebo Včera neděle byla) Mušketýr poněkud zapadl. Na desky se dostal teprve v roce 1977 (album Písničky a povídání ze Semaforu, Panton).
V závěru těchto rytířských Hudebních toulek se vrátíme k motivu husitského chorálu Ktož jsú boží bojovníci. Zatímco Jaroslav Marian z něj pouze kousek odcitoval, Bedřich Smetana na něm postavil celou symfonickou báseň. Tábor je součástí cyklu Má vlast. Hraje se jako předposlední, tedy pátý. Společně s Blaníkem ho Smetana složil o několik let později než předchozí čtyři skladby.
Úspěch Mé vlasti byl ohromný, ale ne všude měli velký orchestr, který by se mohl ujmout interpretace. Proto Smetana osobně přepsal všechny skladby do úpravy pro čtyřruční klavír. Protože orchestrální podoba je známější, pro Hudební toulky jsem vybral právě onu komorní variantu. Manželé Renata a Igor Ardaševovi natočili celou klavírní Mou vlast na CD, které vyšlo v roce 2003. Takhle tedy zní v jejich podání Tábor…
(Nové číslo Hudebních toulek vychází na Médiu pravidelně každý čtvrtek. Starší vydání naleznete v archivu autorových článků.)
