Hlavní obsah
Umění a zábava

Hudební toulky: Na ptačích křídlech

Foto: Tomáš Fiala

Vydejte se na procházku světem muziky za známými melodiemi i překvapivými hudebními objevy. Zaměříme se na ptáky. Nebudeme však poslouchat přímo ptačí zpěv, ale písničky, které o těchto tvorech vyprávějí.

Článek

(Požitek z článku nebude úplný bez poslechu pětice vybraných hudebních čísel. Kliknutím na název skladby si ji přehrajete na YouTube.)

Pokud znáte píseň Podivný hry lidí (v originále Games People Play) od Petra Spáleného anebo Záhon růží od Pavla Sedláčka (případně Klíč k ráji Yvetty Simonové či písničku Proč právě já od Milušky Voborníkové, což je pořád jedna a ta samá melodie – Rose Garden), pak už jste se setkali s tvorbou amerického písničkáře a kytaristy Joea Southa. Ten je rovněž autorem milostné písničky Birds of a Feather, tedy Ptáci z peří. „Měli bychom být spolu jako ptáci z peří,“ zpíval v ní.

Na albu P.F 1972 Evy Pilarové se objevila česká verze téhle melodie. Otextoval ji Pavel Vrba. Namísto láskyplného vyznání napsal Pilarové pravý opak: odmítá lásku, protože jí brání vzlétnout nahoru do ptačích rájů.

K převedení zbojnického příběhu Ivana Olbrachta do muziky přikročil Petr Ulrych dvakrát. Nejprve v sedmdesátých letech. Byla z toho deska Nikola Šuhaj Loupežník se třinácti písněmi. Další k nim připsal na přelomu století pro Městské divadlo Brno, které připravovalo muzikál Koločava. Stejnojmenné CD vyšlo v roce 2002 ve vydavatelství Venkow Records.

Skladba Sám letěl k horám pochází už ze sedmdesátých let, jen bychom ji na tom původním albu museli hledat pod názvem Píseň prastarých stromů. Následuje po tragickém vyvrcholení příběhu, který výstižně a stručně shrnuje název předchozí písně (Zabili ho), a nabízí divákům či posluchačům útěchu a naději.

Do ptačích Hudebních toulek se zdaleka nevejdou všechny ptačí písně (a nabízí se tedy možnost se k tomuto tématu někdy v budoucnu vrátit), ale z těch novějších by zde asi neměl chybět jeden z největších hitů Janka Ledeckého: Na ptáky jsme krátký. Ačkoliv – dá se tahle písnička ještě počítat mezi novější? Stejnojmenné album vyšlo už v roce 1992. Byla to Ledeckého první sólová deska.

Nestává se příliš často, aby Jiří Suchý zpíval jiné než vlastní texty. Když už, většinou se jedná o písničky Voskovce a Wericha. Velmi vzácně se chopí třeba textu Pavla Kopty. Ale je tu ještě jeden básník, jehož písně má Jiří Suchý rád: Josef Kainar. Několik jich natočil na desky. Dva kousky se objevily na albu Světové evergreeny s texty Josefa Kainara: Kučeravý listonošOdjakživa mě to vábí. To byly cizí melodie, ke kterým Kainar napsal český text. K jiným písním však složil také hudbu, což je případ Suchým nazpívaného Bombardovacího blues, Imperial blues anebo právě Mrtvého vrabce.

Z ptačí říše si připomeneme ještě slavíka. Dokonce zlatého. Rozloučíme se tklivým textem Jiřího Štaidla s neméně působivou melodií Karla Svobody. V repertoáru Karla Gotta bychom našli vícero písní s ptačí tématikou, třeba rozverné Ptačí nářečí nebo pohádkovou Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš? Konec ptačích árií je velmi smutný. Naznačuje něco definitivního, nevratného. Ale dnes ohlašuje pouze závěr Hudebních toulek, což není žádná tragédie, protože už za týden vyjdou další.

(Nové číslo Hudebních toulek vychází na Médiu pravidelně každý čtvrtek. Starší vydání naleznete v archivu autorových článků.)

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz