Článek
(Požitek z článku nebude úplný bez poslechu pětice vybraných hudebních čísel. Kliknutím na název skladby si ji přehrajete na YouTube.)
Významný německý houslista Helmut Zacharias byl rovněž hudebním skladatelem. Nahrával však samozřejmě i melodie jiných autorů, což je právě případ dnešní úvodní skladby. Fascination složil Ital Fermo Dante Marchetti – a to v době, kdy Zacharias ještě ani nebyl na světě. V roce 1904!
Z původně klavírní skladby se brzy stala slavná písnička; natočil ji například i Nat King Cole. Ale tentokrát na sebe zkuste nechat působit pouze Marchettiho hudbu. Nahrávka Helmuta Zachariase a doprovodného orchestru pochází z počátku padesátých let. Ke svátečnímu rozjímání se hodí skvěle.
Slíbil jsem, že na nahrávkách vybraných pro novoroční Hudební toulky nezazní jediné slovo. To však neznamená, že zde nezazní zpěv. Pouze to bude zpěv beze slov. Postará se o něj vynikající sbor pojmenovaný podle svého slavného vedoucího Ray Conniff Singers.
Melodie, kterou vám Conniffovi zpěváci zabroukají, se jmenuje As Time Goes By. V podání Dooleye Wilsona zazněla ve filmu Casablanca (1942) a díky tomu se rozlétla do světa. Herman Hupfeld ji však složil již v roce 1931. Ve stejném roce se narodil Jiří Suchý – a ten tuhle melodii nedávno otextoval pro představení Devatenáct tváří jazzu: „To na paměti měj / že nejsi jedinej. / To víno dopij sám. / Kdo ví – možná tě ráda mám / ale spíš ne.“ Pokud chcete znát pokračování, vypravte se do Semaforu. A zatím se můžete potěšit bezeslovnou nahrávkou orchestru Raye Conniffa.
Při prvních tónech skladby Sweet Romance (uváděné také někdy pod názvem Love for Love) zpozorní především někteří posluchači Českého rozhlasu. A budou čekat, že po několika taktech se ozve důvěrně známý hlas… Touto melodií totiž výtvarník Jiří Anderle po dvacet let zahajoval svůj rozhlasový pořad plný vzpomínek. Podle znělky mu dal i název: Láska za lásku.
Tentokrát však do hudby žádná Anderleho vzpomínka nevstoupí. Kapela bude hrát nerušeně až do posledního tónu. Tuto skladbu napsal německý kapelník a skladatel Bert Kaempfert (mimo jiné autor populární písně Strangers in the Night), který ji rovněž se svým orchestrem natočil. V podstatě je to velmi jednoduchá melodie, ovšem zaranžovaná tak, že si ji člověk snadno zamiluje.
Kapelník Annunzio Paolo Mantovani – jak napovídá jeho jméno – pocházel z Itálie, ale svůj věhlasný orchestr vedl ve Velké Británii. Aranže, které nahrával, jsou charakteristické především zvukem smyčců. (Protiváhu smyčcům v nich často dělal akordeon.)
Mantovaniho nahrávek, které by přišly vhod k novoročnímu rozjímání, je mnoho. Vybral jsem z nich melodii z filmu Snídaně u Tiffanyho (1961). Moon River tehdy zpívala Audrey Hepburnová. U nás natočili českou verzi například Karel Gott nebo Judita Čeřovská. Tentokrát nebude zpívat nikdo. A vůbec to nebude vadit.
Předchozí sladkobolné melodie teď vystřídá jedna o poznání radostnější. Zároveň to bude návrat do naší vlasti. Byť se skladba jmenuje anglicky – Full Hand – složil ji Jaroslav Ježek.
Když Jiří Suchý založil ve svém divadle v roce 2017 kapelu Big Band Semafor, první představení, ve kterém se toto hudební těleso předvedlo, se jmenovalo Začalo to Vestpocketkou. Zněly v něm vedle několika převzatých skladeb především melodie Jaroslava Ježka – včetně této. A byl to takový úspěch, že orchestr přijal Full Hand jako svoji znělku.
Zde však skladbu uslyšíte v podání Nového orchestru Jaroslava Ježka vedeného Zoltánem Liškou.
(Nové číslo Hudebních toulek vychází na Médiu pravidelně každý čtvrtek. Starší vydání naleznete v archivu autorových článků.)
