Článek
(Požitek z článku nebude úplný bez poslechu pětice vybraných hudebních čísel. Kliknutím na název skladby si ji přehrajete na YouTube.)
Tím, kdo vzal úsloví, že Vánoce jsou za dveřmi, doslova, byl skladatel Jiří Bulis. V tomto případě rovněž autor textu a taky interpret. Pokuste se v úvodu zapomenout na název písně i na téma těchto Hudebních toulek, abyste nepřišli o vtipné překvapení. Ačkoliv… Ne, zapomenout asi nepůjde. Ale zkuste si aspoň představit, že byste bývali zapomněli.
Pokud se vám bude zdát nahrávka technicky nedokonalá, máte pravdu. Bulis ovšem skládal pro jiné zpěváky a zpěvačky, případně herce a herečky (pro divadelní představení). To, že se dochovalo jeho podání, je štěstím a vzácnou památkou. A navíc: píseň Vánoce za dveřmi má mnohem důležitější kvality než tu technickou.
Jiří Suchý a Jiří Šlitr se v roce 1967 rozhodli konkurovat úspěšné skladbě Irvinga Berlina White Christmas a začali skládat vlastní vánoční písně. Světového věhlasu se jejich dílo nedočkalo, ale taková Purpura se alespoň v našich končinách ujala víc než uspokojivě. (Do loňských vánočních Hudebních toulek jsem zařadil její novou nahrávku s orchestrem Blue Star Václava Marka.)
Na desku Vánoční pohlednice se tehdy vešlo osm písniček. Suchý a Šlitr jich však napsali víc. Dvě vyšly společně na singlu teprve po Šlitrově smrti, v roce 1971: Rybí polévka a Jehličí. Oba texty jsou (v dobrém slova smyslu) šibalské. V případě Jehličí se ono šibalství skrývá v jedné neobvyklé vánoční tradici.
Volné sdružení Osamělí písničkáři, které (díky editorské práci Jana Buriana) letos vydalo už druhý díl antologie písňových textů (jmenuje se Nahlas), má za sebou kromě festivalů v pražském klubu Kaštan také již dvě společná CD. Nejprve vyšlo album Turniketem do ráje (2015) a poté, v reakci na tehdejší covidovou situaci nepřející velkému sdružování lidí, CD Šťastné a osamělé (2020). Kromě společných akcí samozřejmě jdou Osamělí písničkáři každý svou cestou; patří mezi ně například Petr Nikl, Michal Bystrov, Saša Niklíčková, Dagmar Voňková, Jiří Dědeček, Petr Váša anebo letošní vítězka ceny Anděl v kategorii Objev roku Kvietah.
Když jsem vybíral písničky pro dnešní článek, od začátku jsem věděl, že by mezi nimi měla být taky jedna z vánočního alba Osamělých písničkářů. Jenže která? Jan Jeřábek, který album sestavil, měl šťastnou ruku a mě čekalo nelehké rozhodování. Nakonec jsem zvolil Inženýra Vladimíra, kapelu, která je mezi Osamělými písničkáři zastoupena Vladimírem Mikulkou, a skladbu Vánoce ve třech. Možná vám v ní leccos bude povědomé.
Nyní opět skočíme o bezmála šedesát let nazpět. Ostatně, co v případě slavení Vánoc znamená šedesát let? (Nu, pár rozdílů by se našlo, ale to by zase byla jiná písnička). Jsme v roce 1966, v začátcích hudební kariéry sourozenců Hany a Petra Ulrychových. Tehdy zpívali se skupinou Vulkán a nahrávali v brněnském studiu Československého rozhlasu. Zde taky natočili písničku Vánoční. Hudbu i slova napsal Petr, ale bratr a sestra zpívají společně. Doslova – celou nahrávkou zní jejich dvojhlas.
Na začátku jsem vás varoval, abyste nečekali klasické koledy. Jedna tu přece jen je, akorát není naše. Není těžké to poznat: kalypso se v našich lidových písních obvykle neozývá. Anglická koleda The Virgin Mary Had a Baby Boy, který vypráví o narození Ježíše, zřejmě pochází z Indie.
Vy si ji ovšem – díky Dušanu Vančurovi a Spirituál kvintetu – můžete poslechnout česky. Kalypso nekalypso, myslím, že kdyby nám tahle melodie během Vánoc zněla v hlavě, vůbec by to nebylo špatné.
(Nové číslo Hudebních toulek vychází na Médiu pravidelně každý čtvrtek. Starší vydání naleznete v archivu autorových článků.)
