Hlavní obsah
Názory a úvahy

Je to kampaň

Ačkoliv se samo nabízí, že co je na kraji, to je na kraji, stávají se kraje zase jednou středem – středem volebního dění. Kdo nechce zůstat lhostejný a chladný, snadno si v předvolebním reji najde něco, co ho rozpálí.

Článek

Stačí se rozhlédnout po ulicích a hned vidíme, že kdekdo touží stát se hejtmanem. Lidské touhy hýbou světem, o tom žádná. Někdy jím otřásají tak, že se sotva udržíme na nohou, ale to je vedlejší. Ostatně, přání stát se hejtmanem zas až tak zemětřesné není.

Kandidáti se neroztahují jen na plakátovacích plochách (ačkoliv tam jsou – v nadživotních velikostech – roztažení nejvíce). Otevřel jsem prázdninové číslo Třebíčského zpravodaje, městského časopisu, a hned se na mě jeden roztoužený zájemce usmívá. Ani se nemusí krčit mezi inzercí. Patří mezi třebíčské zastupitele a dostal proto prostor v rubrice, kde se tito mohou projevovat dle libosti.

Hned z nadpisu se dozvídám, že Třebíč může být jedničkou kraje. Čtu dál, abych se dozvěděl, jakým způsobem toho mé rodné město může dosíci. Pan Joura o tom má jasnou představu. Všiml si, že dosavadní hejtmani našeho kraje pocházeli z Jihlavska či Pelhřimovska a o Třebíč proto nejevili dostatečný zájem. Řešení? Zvolme si takové reprezentanty, kteří budou pro změnu nadržovat nám. (Kteří reprezentanti by to tak asi mohli být, to pan Joura skromně ponechává k domyšlení bystrým čtenářům.)

Ve své prostotě jsem přesvědčený, že hejtman by neměl nadržovat nikomu. Pokud se vám zdá sympatické, že pan Joura se ke svému záměru alespoň čestně přiznal (oproti těm, kteří by po volbách nadržovali bez varování), vězte, že co se zdá, je sen. Ve výsledku je to prašť jako uhoď. Krom toho, i kdyby mí spoluobčané na ta lákavá slova slyšeli, Třebíčsko stejně nemá voličskou převahu. A jestli se o plánech tohoto kandidáta dozví voliči na Pelhřimovsku…

Protekce na mě tedy nezabrala. Co nabízejí jiní, kteří mají zálusk na hejtmanské křeslo? Kde by se mohl patriot inspirovat, aby za čtyři roky dokázal oslovit obyvatele celé Vysočiny? Těžko přehlédnutelný je kupříkladu obrázek kandidáta a jeho stranického šéfa nadepsaný velkorysým záměrem: „Vrátíme vám, co vám vláda vzala.“ To je ovšem gól. Jen se obávám, že vletěl do vlastní branky.

Ponechme stranou, že jsem marně přemýšlel, co mi vláda vzala. (Mimochodem – která vláda by to měla být?) Připusťme dokonce, že by se něco takového našlo. Vláda mi to sebrala – a oni mi to teď vrátí z pozice krajského vedení. Jak? Hejtman vyrazí do Prahy a zabavené vyrve vládě ze spárů? Ono to vypadá, jako by pan Kukla ani nevěděl, kam kandiduje, čemuž se mi nechce věřit. Nebo tohle prohlášení nic neznamená a je to jenom kampaň?

Kampaň je to bezesporu. A nevyjde naprázdno. Pomohla mi vybrat si kandidáty, které volit nebudu. Jenom mě zaráží, že k tomu posloužily prostředky, které se snaží o pravý opak.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:
Adam Joura (politik)

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám