Článek
Útulný sálek Centra tradiční lidové kultury, dějiště všech předchozích koncertů, zůstal tentokrát prázdný a tichý. Zato venku, pod vymetenou letní oblohou, bylo živo. U severní zdi dvora stálo jevišťátko zastřešené stanovou plachtou, vzadu stála fronta na pivo a limonádu a lavice pod pódiem se plnily publikem, které s radostným tušením očekávalo věci příští.
Záhy se dočkalo. Milan Noha uvedl na scénu nenápadného milého muže s kytarou a se zásobou vlastnoručně ušitých písniček. Vedle klasických trampských témat, jako jsou třeba obrázky z Ameriky (Náklaďák do L. A., Česačů bavlny bál) nebo příroda (Nebe plné koní), komentuje písněmi vlastní život a svět kolem sebe, takže trampská muzika se po celý večer (naprosto přirozeně) prolínala s folkem.
Tomáškovy písničky jsou jednoduché, snadno srozumitelné, ale rozhodně ne hloupé nebo podbízivé. Někdy rozverné, jindy satirické, často smutné. Ani v těch smutných však nechybí naděje. Kdyby snad začali posluchači přeci jen propadat trudomyslnosti, může zahrát Dentistu nebo Tetičku z Číny a hned bude zase veselo.
„Mám hrát dál, nebo už vám to stačí?“ zeptal se Kiďák, když už měl řadu písniček za sebou, ale přeci jen bylo ještě dost brzo na to, aby opustil pódium.
Ozvalo se jakési nesmělé mručení. Do toho však zazněla jasná pobídka: „Jen tak dál!“ A tak hrál a zpíval dál. Také publikum se osmělilo a k několika jednoduchým refrénům (Hádej, kdo tě má rád nebo Sem tam) přidalo – zprvu pobídnuto písničkářem, později už spontánně – svůj hlas.
Namátkou jmenujme ještě několik písniček: Všechno je tak, jak má být, Aranka, May-Day, Paseka snů (vzpomínka na Tomáškova dávného parťáka Wabiho Daňka), Zelená košile… U největšího Tomáškova hitu, dnes už zlidovělé písničky Toulavej, se posluchačský sbor neozval jen v refrénu, ale odzpíval s autorem i všechny tři sloky.
Když písničkář vytáhne z rukávu největší eso, obvykle to znamená konec koncertu. Může sice následovat pár přídavků, ale bývá to neklamné znamení, že se už brzo půjde domů. Kiďák to tak asi taky plánoval, ale na naléhání Milana Nohy ještě dlouho nesměl slézt z pódia. Jestli to všechno byly přídavky, pak byla přídavkem téměř polovina vystoupení.
Na závěr zazněla dobrá zpráva: Vojta Kiďák Tomáško přijal pozvání na předvánoční koncert. Ovšem pozor: na prosinec 2026! Měl by přijet společně s folkovým duem Ty a My, tedy s Vláďou a Evou Martincovými. Do té doby bude Šmeralův statek hostit řadu dalších muzikantů: Luboše Pospíšila s Ondřejem Fenclem, Blanku Šrůmovou s Janem Saharou Hedlem, bluesového kytaristu Elijaha Walda či Slávka Klecandru. (A to je zatím nabídka jen na letošní podzim.) Takže při čekání na prosinec 2026 se třebíčské publikum určitě nebude nudit.
