Článek
Představte si, že jste žákem základní umělecké školy a učíte se hrát na klavír. Jste šikovný a daří se vám. Vtom si vás poslechne Václav Hudeček, jeden z našich nejlepších houslistů, a projeví přání si s vámi zahrát. Veřejně, na koncertě. Potom nadejde okamžik pravdy. Nervozita se přetlačuje s radostí. Skladba se podaří. Potlesk – a zážitek na celý život. Přesně tohle se stalo Tadeáši Pejzlovi ze Základní umělecké školy Třebíč, který si s Václavem Hudečkem zahrál Berceuse Gabriela Faurého. Podobné štěstí měl o den později Tadeášův spolužák, kytarista Jakub Procházka, se kterým Hudeček přednesl Solvejžinu píseň ze známé Griegovy suity Peer Gynt.
Spolupráce se základní uměleckou školou je v programu festivalu novinkou. Dosud dostávali šikovní žáci prostor při abonentních koncertech Kruhu přátel hudby, kde však hrávají sami, případně za doprovodu učitelů. Zahrát si s Mistrem Hudečkem, to je jiná káva. Podobná vystoupení by se měla objevit i v dalších ročnících Svátků hudby. Snad nebude tahle příležitost znamenat pro žáky pouhou vzpomínku, ale dodá jim sebevědomí a pomůže jim vytrvat na muzikantské cestě. Třeba se pak jednou sami dočkají podobného věhlasu a uznání.
Václav Hudeček je tváří festivalu a pojítkem všech tří večerů, ale jinak patří program každý den někomu jinému. Zahajovací páteční koncert v divadelním sále v Pasáži obstarala skupina Hradišťan s Jiřím Pavlicou doplněná o vystoupení klavíristy Lukáše Klánského a Pavlicova syna Marka, který je – stejně jako otec – houslistou. Písničky Hradišťanu se tak prolínaly s klasickou hudbou. V závěru si zahráli všichni dohromady i s Václavem Hudečkem a mohli bychom tedy zopakovat okřídlenou pravdu, že dělení hudby na „vážnou“ a „lehkou“ je nesmysl – což ovšem příliš nesouznělo s duněním, které se po skončení koncertu ozývalo z Karlova náměstí. Tam souběžně se Svátky hudby probíhaly Pivní slavnosti.
Sobota ve foyer divadla Pasáž navázala na loni započatou tradici: vystoupení některého muzikantského rodu. Minulý rok se v Třebíči představila rodina Klánských, letos to byly hned tři příbuzensky spřízněné rody dohromady: Terezie Fialová (klavír), Kristina Nouzovská Fialová (viola), Petr Nouzovský (violoncello), Josef Bárta (violoncello) a Ayla Bártová (klavír). Úvodní Vivaldiho Koncert pro housle, violu, violoncello a klavír si s muzikantskými kolegy zahrál Václav Hudeček a potom už se na scéně střídali podle toho, jaké obsazení bylo ke které skladbě potřeba. Zazněla tak například Smetanova Vltava v úpravě pro čtyřruční klavír nebo viola a violoncello v Duu č. 1 Romana Haase. Finálou Labuť z Karnevalu zvířat, kterou Camille Saint-Saëns složil pro dva klavíry a violoncello, si zahrála kompletní pětice příbuzných v netradičně obohaceném obsazení.
Za závěrečným koncertem Svátků hudby muselo jít publikum (tradičně) do baziliky sv. Prokopa. V tomto nádherném prostředí vystoupil brněnský komorní orchestr Musici Boemi vedený (třebíčskému publiku dobře známým) houslistou Pavlem Wallingerem. Bachův Koncert E dur pro housle a smyčcový orchestr si společně s těmito muzikanty zahrál i Václav Hudeček. A protože k hudbě patří kromě nástrojů také zpěv, ve čtyřech skladbách uskupení doprovodilo sopranistku Karolínu Cingrošovou. Na závěr pak zazněla slavná Mozartova Malá noční hudba.
Během nedělního programu poděkoval starosta Pavel Pacal Václavu Hudečkovi za skvělou atmosféru a vlídnost, kterou do Třebíče Svátky hudby přivádějí, i za to, jací on a jeho žena Eva jsou. Když vidíme, s jakou noblesou usměvavý Mistr celý festival řídí, nezbývá než vřele souhlasit. Byly to nezapomenutelné chvíle nejen pro ony dva žáky základní umělecké školy. Třebíč má být zač vděčná. Svátky hudby s Václavem Hudečkem jsou skutečným svátkem.
