Článek
A navíc děj své knihy autorka umístila přímo do domácnosti slavné autorky. V roli amatérského detektiva vystupuje její komorná a přítelkyně Phyllida Brightová. Drzost? Možná, ale autorce to pozoruhodně skvěle vyšlo.
Hospodyně Phyllida v knize Jedovatá stopa vyšetřuje již druhý případ. Zločin se tentokrát stane na Vražedném festivalu – prestižní literární soutěži pro amatérské autory detektivek a jejich fanoušky. Takže plný dům lidí, kteří vědí, jak správně někoho odstranit. A k tomu v příběhu přímo figurují nejslavnější detektivkáři té doby - například Chesterton nebo Sayersová (a pochopitelně i Christie).
Knihu si skutečně užívám. Je to psané lehkým stylem, který ale nespadá do banality a neuráží čtenáře hloupostí. Autorka má zjevně načteno a ví, co čtenáři detektivek chtějí. A v této knize to dostávají naplno a v parádě.
Nejen že, jak čtenář právem očekává, sledujeme rozplétání indicií a stop, ale také autorka popisuje fungování panského domu v čase mezi 1. a 2. světovou válkou. Tedy to, co možná znáte ze seriálu Panství Downton.
Závěrem: Klasické detektivky jsou v poslední době takové malé Popelky, protože trh napínavé literatury je válcovaný thrillery a krimithrillery (bavím se o překladové beletrii). Colleen Cambridge ukázala, že i dnes stojí za to klasické detektivky psát, vydávat a číst. Když se to umí. A ona to rozhodně umí.
A ještě jedna douška: Pohledem na Goodreads zjistíte, že Cambridge má v záloze ještě jednu detektivku z prostředí domácnosti Agathy Christie a navíc vloni zahájila novou sérii. Pevně věřím, že se s ní tedy budeme v českých překladech ještě setkávat. Moc bych si to přál.
Vyšla v nakladatelství Kalibr v překladu Pavla Pokorného.
