Článek
Když singapurský podnikatel Peter Lim kupoval v roce 2014 „Bianconegros“ (přezdívka pro valencijský fotbalový klub), fanoušci jásali. Aby ne! Jeho příchod by se dal definovat jako záblesk naděje v neustále se zhoršující klubové situaci. Kvůli obrovskému dluhu, který nebyl schopen splácet, byl však nucen začít řešit bobtnající trable a to, stejně jako kdysi, prodejem toho nejcennějšího - hvězdných hráčů.
Důležitou otázkou je, kde dluh vznikl. Důvodů je několik.
Počátek 21. století
S příchodem 21. století se vedení klubu rozhodlo, že začne radikálně bojovat s konkurencí v podobě Barcelony a Realu Madrid. Způsob, který zvolilo, byl nákup drahých hráčů. Rozhodnutí pravděpodobně i správné, problém však nastává v ekonomické udržitelnosti této filozofie. Příchody světových jmen zaručují stoprocentně pouze jednu věc, a to nadstandartní výplatní pásky.
Mezi příchozími byli například Stefano Fiore, který v roce 2004 přišel za sedmnáct miliónů euro nebo ve Španělsku opěvovaný Joaquín z Realu Betis, který měl v roce 2007 nastavenou cenovku na dvacet pět miliónů euro. Pořádný pytel peněz se roztrhl také v ročníku 2007/08, kdy byl klubový ukazatel výdajů za posily roven částce lehce přesahující dvaasedmdesát miliónů euro. Příjmy z prodeje hráčů tvořily pouhou devítinu této sumy.
Od přestupů se očekávalo hodně. Dosáhlo však mužstvo s nováčky výsledků, které by alespoň mezi fanoušky ospravedlnilo investované peníze?
Ligový titul se ve Valencii slavil naposledy v roce 2004, shodou okolností společně s pohárem UEFA (dnešní Evropská liga). Od té doby docházelo, až do příchodu nového majitele, ke každoročním výkyvům ligového umístění v rozmezí od třetího do desátého místa. Malou útěchou by se dalo nazvat pozvednutí titulu pro vítěze španělského poháru Copa Del Rey v sezóně 2007/08.
Výkony na mezinárodní půdě šly společně s ligovými rapidně dolů. Klub se sice dostával do požadované Ligy mistrů, zde to však mělo s úspěchem málo společného. Tým častokrát vypadl ihned v základní skupině a když se konečně probojoval za její brány, neskončil lépe než vyřazením ve čtvrtfinále. Nejlepšího umístění dosáhl v ročnících 2011/12 a 2013/14, kdy postoupil až do semifinále Evropské ligy. Letos chybí Los Che v evropské soutěži pátým rokem.
Půjčky na klubové operace
Neúspěch na ligové scéně se u týmu jako Valencia často rovná absenci v evropských soutěžích. Ty zaručují dodatečné příjmy, které měly z velké části hradit platy nově příchozích hráčů. Vzhledem k jejich nepřítomnosti se začalo vedení klubu uchylovat ke sjednávání bankovních půjček, které měly pomoci tyto výdaje na výplatních páskách utáhnout, s příslibem splacení vždy v následujícím roce odměnami z potenciálního úspěchu na mezinárodní pohárové scéně.
Vlivem opakovaného selhání v těchto soutěžích se postupně nastřádala nemalá částka, kterou byli Netopýři bankám dlužni.
Sedmnáct let rozestavěný stadión Nou Mestalla.
Stavba nového stadionu
V roce 2006 přišla Valencia s nápadem postavit nový stadión, nazvaný Nou Mestalla, kolem kterého se dále mělo vytvořit zázemí pro fanoušky. Hlavní motivací k této výstavbě byl převážně špatný stav dosud používaného Estadio Mestalla, který byl oficiálně otevřen v roce 1923. Vedení klubu si od nového stánku slibovalo také dlouhodobě vyšší příjmy utržené na vstupném či ve službách jako například VIP boxy, vnitřní kino či restaurace.
Ačkoliv vše probíhalo podle plánu, stavba se po dvou letech zastavila. Částka přesahující tři sta miliónů euro, za kterou měl být nový stadión původně vystavěn, se vlivem globální finanční krize rozrostla a klub přestal být schopen splácet své půjčky. Kostra nového svatostánku tak stojí ve Valencii posledních patnáct let nedotčena. V průběhu let bylo podáno několik aktualizovaných návrhů jak stavbu dokončit, avšak žádný se nesetkal s praktickou realizací.
Poté co bylo Španělsko zvoleno spolupořadatelem fotbalového mistrovství světa v roce 2030 byl státní fotbalové federaci zaslán dopis, podepsaný valencijským regionálním zastupitelstvem, městským starostou Valencie a klubovými zástupci. Ten informoval o plánovaném znovuzahájení stavby v první polovině tohoto roku s předpokládaným datem dokončení v tom následujícím.
Poslední novinka se týká letošního července, kdy bylo klubu městskou radou uděleno stavební povolení. Svítá se na lepší časy?
Převzetí klubu Peterem Limem
Vraťme se zpět do roku 2014, kdy došlo k poslední změně ve vlastnictví Valencia CF. Fanoušci požadovali po novém majiteli pouze jednu věc, a to vymazání dluhu a s tím spjatý nový začátek. V době jeho příchodu totiž přesahoval částku dvě stě miliónu euro. Lim do klubu několikrát investoval, primárně za cílem snížit tyto pohledávky a udržet finanční stabilitu minimálně pro další chod klubu. Ke krátkodobému snížení skutečně došlo, k úplnému vymazání nikoliv.
Jedním z hlavních důvodů vzniku postupně bublající nechutě k asijskému chlebodárci bylo jeho jednání s trenéry. Kontroverzním se stalo kupříkladu angažování Garyho Nevilla, bývalého fotbalisty a dnešního televizního experta, který měl v době příchodu minimální trenérské dovednosti. Následovalo několik dalších koučů, kteří byli po prvním roce častokrát z důvodu nepřesvědčivých výsledků odvoláni.
Manažer, jenž se zaryl do srdcí fanoušků nejvíce byl ostřílený Španěl Marcelino, který s týmem dokázal vyhrát Copa Del Rey. Pod jeho vedením se mužstvo ve dvou po sobě jdoucích ročnících umístilo v lize na čtvrtém místě, které do města vrátilo tolik vysněné evropské poháry. Po letním přestupovém období v létě 2019 byl po neshodách s vedením ohledně posil propuštěn.
„Nové posily nejsou důvodem k obavám. Důvodem k obavám je, že vám zbývají týdny života.“ nebo „Za dva, tři měsíce si dáme kafe a uvidíte.“ byly výroky Gennara Gattusa, který mužstvo před začátkem sezóny 2022/23 převzal. Ty jsou však to jediné, co po něm zůstalo. Po půl roce trénování byl po neuspokojivých výsledcích odvolán, stejně jako většina jeho předchůdců.
Přestupy a využití akademie
Velké množství peněz, dvakrát přesahující i sto miliónů euro, bylo mnohokrát použito do posílení kádru. Od sezóny 2014/15 se na pobřeží Středozemního moře začaly opět vracet velká jména. Po pěti letech se však kohoutky utáhly a po bujných přestupových obdobích zůstala rázem jen vzpomínka. Vše se vrátilo do starých kolejí a kromě nejlepších hráčů byli na odchodu i ti, kteří alespoň trochu vynikali nad ostatními. Z týmu se stal podprůměrný účastník ligy s občasnými náznaky ambicí, končícími vždy nezajímavým devátým místem.
„Jestliže je nebudeme kupovat, pojďme je alespoň vyrábět.“ S touto myšlenkou se chtě nechtě muselo začít pracovat. Pozornost byla tedy zaměřena na akademii, jejíž úctyhodné výsledky je dnes možné pozorovat. Na aktuální soupisce týmu je devět mladých odchovanců, z toho čtyři tvoří základní sestavu a zbytek pravidelně zasahuje do zápasů ze střídačky.
K největším úspěchům valencijské výchovy se řadí bezesporu jména jako David Silva, Isco či Juan Mata. Mezi tato jména můžeme s lehce přimhouřenýma očima zařadit i nedávno prodaného Yunuse Musaha, který do akademie přišel z Arsenalu v roce 2019, než byl následně o čtyři roky později prodán za dvacet miliónů euro do AC Milán.
Vzhledem k situaci klubu se dá přesun talentovaných mladíku z akademie do A-týmu očekávat na pravidelné bázi.
Fotka z protestu proti klubovému majiteli Valencie, Peteru Limovi.
Dopis bývalého viceprezidenta
Díky všem výše uvedeným problémům se nedá než divit, proč jsou fanoušci tohoto španělského giganta po celém světě znepokojeni jeho situací. Nazvání klubu svojí trofejí z úst singapurského vlastníka, mu co se týče podpory také nikterak nepomohlo. Právě naopak. Lidé začali veřejně protestovat, což neuniklo pozornosti světových medií. O Limově zájmu o tuto značku svědčí i fakt, že domácí zápas navštívil naposledy v roce 2019.
Světlem na konci tunelu by mohla být nabídka odkupu padesáti jedna procent klubových akcií, zaslána bývalým viceprezidentem Miguelem Zorio. Pokud by se odkup uskutečnil, vlastnictví by bylo rozděleno mezi permanentkáře a zbytek fanouškovské základny v časovém okně tří let. Součástí návrhu je také slib o nalezení investorů, jenž by podpořili klubové finance.
Očekávat se dá ovšem scénář, ve kterém Peter Lim počká na okamžik, kdy bude mít franšíza nejvyšší cenu, a až poté začne zvažovat možný odkup. Tedy pravděpodobně po dokončení nového stadiónu, snad již v roce 2025.
Zdroje
https://www.transfermarkt.com/fc-valencia/platzierungen/verein/1049
https://www.valenciacf.com/news-vcf
https://goalassist.co.uk/media/f/valencia-cf-a-club-in-crisis
https://www.theguardian.com/football/2023/feb/13/valencia-hurtle-towards-relegation-la-liga-another-protest-engulfs-the-mestalla
https://en.wikipedia.org/wiki/Valencia_CF
https://www.nytimes.com/athletic/football/team/valencia-cf/
https://www.nytimes.com/athletic/5140375/2024/01/02/valencia-new-mestalla-stadium-world-cup-2030/
https://www.sportsbusinessjournal.com/Articles/2024/01/02/laliga-valenica-stadium
https://www.coliseum-online.com/building-permit-granted-for-nou-mestalla/
