Článek
Rozhodnutí, které nevzniklo ze dne na den
Myšlenka odejít dřív mi v hlavě zrála dlouho. Pracovala jsem celý život, většinou v kanceláři, bez velkých výdělků, ale poctivě a bez přestávek. Poslední roky už jsem cítila, že jedu na rezervy. Nešlo jen o únavu, ale o pocit, že každé další ráno vstávám proti sobě. Když jsem o tom mluvila doma, manžel reagoval podrážděně. Tvrdil, že předčasný důchod je pro lidi, kteří opravdu nemohou, a ne pro někoho, kdo si chce ulehčit.
Narážky, které bolely víc než práce
Postupně se z toho stalo téma, kterému jsem se raději vyhýbala. Jakmile jsem ho otevřela, slyšela jsem, že jsem líná, že dnes už nikdo nechce pracovat a že skončíme s pár tisíci měsíčně. Podle něj bych si tím zbytečně zničila budoucí příjem. Já sama jsem měla obavy, protože jsem přesná čísla neznala. Nakonec jsem si řekla, že dokud je neuvidím černé na bílém, nikam se nepohnu.
Číslo, které jsem nečekala
Na úřad jsem šla s tím, že budu připravená na zklamání. Výsledek mě ale překvapil. Spočítali mi, že bych v předčasném důchodu dostávala 18 900 Kč měsíčně. Bylo mi jasně řečeno, že je to méně než řádný důchod, ale rozdíl nebyl tak dramatický, jak jsem si myslela. Upřímně jsem čekala částku kolem patnácti tisíc. Najednou jsem měla pocit úlevy. Nebylo to ideální, ale rozhodně to nebylo existenční ohrožení.
Změna tónu během jedné věty
Když jsem doma řekla konkrétní částku, atmosféra se změnila. Manžel už nemluvil o tom, že tam nemám chodit. Zarazilo ho, že je to víc, než oba čekali. Začal se vyptávat, jestli je to konečné číslo a jak moc je důchod krácený. V tu chvíli padla otázka, která mě ani nenapadla. Kolik by to vyšlo jemu.
Počítání, které rozhodlo
Sedli jsme si a podle stejných pravidel nechali spočítat i jeho variantu. Díky vyšším příjmům a delší praxi mu vyšlo zhruba 24 300 Kč měsíčně. Najednou se z debaty o mé lenosti stal praktický rozhovor o tom, kdy by se mu vyplatilo skončit. Zajímal se o každý detail, ptal se na termíny a podmínky. Všechno to šlo nečekaně rychle.
Během pár dnů bylo rozhodnuto. Manžel oznámil, že si žádost podá také. Už nemluvil o tom, že bych měla chodit dál do práce, ani o tom, že předčasný důchod je špatně. Omluva nepřišla, ale ani nebyla potřeba. Stačilo vidět, jak se jeho postoj změnil ve chvíli, kdy do hry vstoupila konkrétní čísla.
Realita, která mluví sama
Dnes máme oba schválený předčasný důchod. Není to ideální a oba víme, že v řádném důchodu by částky byly o něco vyšší. Přesto jsme nečekali, že to vyjde takhle. Kdykoli slyším, jak si manžel plánuje, co bude dělat s volným časem, napadne mě, že ještě nedávno by mě bez zaváhání poslal zpátky do práce. Stačilo jedno spočítání, aby se z lenosti stal rozumný plán.
