Článek
Na první pohled to vypadá jako dvě nesouvisející události. Ve skutečnosti ale můžou být součástí koordinovaného tlaku na Ukrajinu i Evropu, aby přijaly „realitu“, kterou se snaží Rusko i Trump vytvořit.
Ruská strategie: Vítězství bez vítězství
Zpráva o tom, že Moskva 24. února oznámí „vítězství“, zapadá do typické ruské propagandistické strategie. Nejde o oznámení vojenského průlomu – Rusko reálně neporazilo Ukrajinu ani nezlomilo NATO. Cílem je spíš vytvořit optiku nevyhnutelnosti: „Podívejte se, už jsme vyhráli, Evropa se stejně rozkládá, USA se stahují, vzdor Ukrajiny je nesmyslný.“ Tohle není zpráva pro Západ – tohle je signál pro ruskou domácí scénu.
Putin potřebuje udržet podporu války nejen mezi obyvatelstvem, ale i mezi oligarchy, kteří začínají vidět, že tahle válka nemá konec. „Vítězství“ má uklidnit ty, kdo by mohli začít pochybovat. Zároveň to má sloužit jako nástroj psychologické války proti Ukrajině a jejím spojencům. Čím víc se bude říkat, že „je konec“, tím těžší bude pro západní politiky ospravedlňovat další podporu Kyjevu.
Trumpova hra: Tlak na Evropu, oslabení NATO
Trumpovo ultimátum Evropě, aby přijala ruské podmínky, jinak se USA stáhnou, do toho dokonale zapadá. Trump se nikdy netajil tím, že chce Evropu dotlačit k tomu, aby se víc starala o vlastní bezpečnost a nespoléhala na Ameriku. Ale tahle strategie teď naráží na něco jiného – ruská válka v Evropě není abstraktní otázka vojenských výdajů, ale realita, která může změnit rozložení moci v celém světě.
Co se děje ve Washingtonu? Trump ví, že v Evropě roste únava z války. Ví, že Německo, Francie i další státy mají vlastní problémy – inflaci, vnitropolitické napětí, protesty proti Green Dealu. A ví, že pokud USA vycouvají, bude Evropa v situaci, kdy bude muset rozhodnout, jestli je schopná Ukrajinu udržet vlastními silami, nebo jestli se začne bát, že bez USA se už neubrání.
A tohle je přesně ten tlak, na který Rusko sází. Pokud Trumpova Amerika přestane dodávat Ukrajině zbraně, Evropa bude muset najít vlastní zdroje, nebo začne hledat „diplomatické řešení“, což je ve skutečnosti jen eufemismus pro ruské podmínky míru.
Ruský „mírový plán“ jako hotová věc?
Pokud Rusko vyhlásí vítězství a zároveň Trumpova administrativa tlačí na „dohodu“, pak se obě události mohou vzájemně posilovat. Rusko řekne, že je hotovo, Trump řekne, že USA se už angažovat nebudou, a v Evropě naroste tlak na to, aby se konflikt nějak „vyřešil“.
Tohle je něco, co už jsme viděli v historii. Válka se nevyhrává jen na bojišti, ale i v politických kuloárech. A pokud si Moskva myslí, že dokáže skrze americkou politiku a evropskou únavu protlačit „mírovou dohodu“ podle svých podmínek, pak se k tomu právě teď dostává nejblíž od začátku invaze.
Co to znamená pro Evropu?
Pokud se Trump reálně rozhodne odstřihnout Ukrajinu od americké podpory, bude muset Evropa přijmout zásadní rozhodnutí. Buď začne jednat jako skutečný geopolitický hráč a převezme roli hlavního garanta Ukrajiny, nebo se rozpadne pod vlastním tlakem.
Evropa už nemá moc času. Pokud si myslí, že může dál lavírovat mezi podporou Ukrajiny a udržením „klidu doma“, tak je to omyl. Trump a Putin se o dohodu postarají za ni. A pokud Evropa nechce být jen divákem, který na to bude koukat zpovzdálí, bude muset začít investovat do vlastní obrany a konečně přestat být jen závislým spojencem.
Válka se možná rozhoduje na ukrajinském bojišti, ale osud Evropy se teď rozhoduje v Berlíně, Paříži a Bruselu. A hlavně ve Washingtonu.
