Článek
V pátek večer v Událostech a komentářích na ČT prohlásil emeritní přednosta 3. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Pavel Pafko, že medicína ztrácí prestiž, a proto ji studuje více žen.
„Chtěl bych upozornit na jednu věc, o které jsem nemluvili. Medicína ztratila určitou prestižnost ve společnosti. V šestém ročníku na 1. lékařské fakultě, která je největší, je jenom jedna třetina mužů a dvě třetiny žen. Když jsem se ptal v Hradci a Brně, tak neměli to spočítané, ale říkali, že je tam dvakrát víc holek než kluků. Už to není prestižní. Za nás, když jsme byli mladí, znamenalo dostat se na medicínu něco,“ řekl v pořadu Pafko.
Vzhůru do minulosti
Na sociálních sítích se vzedmula vlna nevole a nejeden aktivista lačně pokukoval po vidlích a pochodni ve skříni. Osobně do hlavy Pavla Pafka nevidím, takže nedokážu posoudit nakolik jeho výrok měl za úkol vzbuzovat neúctu a pravý opak k rovnoprávnosti pohlaví a nakolik se jednalo o nešťastně formulovanou myšlenku.
Ale každopádně mě zaujalo rozhořčení na sociálních sítích, kdy se lidé pozastavovali nad tím, zda je opravdu v dnešní době normální určovat prestiž oboru dle podílu studentek.
Proto jsem se zvídavě mrknul na to, jak to vypadalo v době, kdy byl pan Pavel Pafko mladý a kdy dostat se na medicínu něco znamenalo. Místo medicíny bych se ale zaměřil na vysoké školy jako celek, abych poukázal na to, jak absurdní je tato definice - více studentek = menší prestiž.
Období 1969-1989
Pavel Pafko studoval od roku 1957 a promoval v roce 1963. Tedy za dob komunismu.
Nejbližší data, která jsem k tomuto období našel, začínají v roce 1969. Jednalo se o dobu ovlivněnou komunistickou normalizací po vpádu okupačních armád. Doba, kdy předpokladem ke studiu na vysoké škole bylo členství rodičů v komunistické straně a posudek nejen třídního učitele, ale třeba i posudek příslušeného oblastního výboru, kde uchazeč bydlel. Součástí přijímacího řízení nebyl pouze písemný test zkoumající znalosti uchazeče, ale také pohovor, kde se zkoumalo zda má student správný postoj ke komunistické straně.
Je jasné, že díky politickým a sociálním tlakům má tato doba velmi slušnou šanci zařadit se na špici prestiže.
V letech 1969-1989 se počet studentů (zahrnuje studenty čs. státní příslušnosti, cizince a studium při zaměstnání) pohyboval do roku 1976 pod hranicí 100 tisíc. Od roku 1976 překročil tuto hranici s maximem v roce 1981 (121 tisíc vysokoškoláků). Bohužel v dostupných datech je rozdělení dle pohlaví až u kolonky, které zohledňuje pouze studenty čs. státní příslušnosti na denní formě studia.
Na první pohled se zdá, že studium na vysoké škole bylo prestižní záležitostí, protože počet studentů s přehledem převyšuje počet studentek v celém zkoumaném období. Přesto vše nebylo tak růžové, jak se může na první pohled zdát. Podíl studentek se totiž postupem času začínal zvyšovat.
Zatímco v roce 1969 byl podíl studentek na denním studiu pouze 38%, v roce 1989 jsme se přiblížili až k hranici 45%.
Období 1989-1999
Po sametové revoluci nastává desetiletka přerodu vysokých škol na našem území. Od obnovení akademické svobody, přes přetvoření státních vysokých škol na veřejné vysoké školy s vlastním majetkem a rozhodováním až po ratifikaci Sorbonské deklarace (Deklarace o harmonizaci výstavby Evropského systému vysokého školství).
V této době prudce narostl počet vysokoškolských studentů – ze 113 tisíc v roce 1989 na 199 tisíc v roce 1999. Navýšení o úctyhodných 76% určitě vzbuzovalo otázky o prestiži vysokých škol. Zejména když se v tomto období o 4% zvýšil i podíl studentek.
Období 2000-2022
Toto období ovlivnil zákon č.111/1998 Sb., který rozjel boom ve vývoji vysokého školství. Vznikají soukromé vysoké školy, neuniverzitní vysoké školy. Dále narůstá počet studentů. Pokud jsme měli obavy o prestiž v roce 1999, který atakoval hranici 200 tisíc studentů, co máme asi říct na rok 2006, který prolomil hranici 300 tisíc?
Ale smutným rokem se stává bezesporu rok 2004, kdy se podíl studentek přehoupl přes 50% a zahájil období temna českého vysokého školství.
Závěrem
Nejhorším obdobím českého vysokého školství je tudíž bezesporu období od roku 2004, kdy počet studentek zahájil drtivý nástup a svým narůstajícím podílem na celkovém počtu studentů snížil prestiž českých vysokých škol.
Za zmínku také stojí období 1990-1999, kdy nárůst studentů o 76% znamenal, že dostat se na vysokou školu už nebylo něco.
Proto za zlaté období můžeme považovat období za komunismu, kdy stát rozhodl, kdo bude moci studovat a tím udržoval vysokoškolské vzdělávání na vysoké úrovni. Tehdy ještě mělo prestiž…
Závěrem část 2
Buďme rádi, že v dnešní době a v dnešní zemi neurčujeme, kdo bude moci studovat podle toho jestli mu to (nebo rodičům) správně politicky myslí a že neurčujeme prestiž vysokých škol či oborů podle podílu žen na celkovém počtu studujících či podle celkového počtu studentů či absolventů.
Nehledě na to, že dle dat z Eurostatu se nijak nevymykáme průměru EU v podílu žen. V roce 2021 bylo dle zveřejněných dat v EU 54,2% vysokoškolských studentek (u nás 55,6%).
V čem ale bezesporu pokulháváme je naopak počet lidí s vysokoškolským vzděláním, kde se řadíme k zemím s nejnižším průměrem (23,9%) oproti průměru EU (31,4%).
Zdroje:
