Článek
První poločas rozpadu
Východní blok v Evropě měl ještě v roce 1989 včetně celého Sovětského svazu 400 miliónů obyvatel žijících v totalitním režimu. Během jeho rozpadu, který započal, nevím přesně, snad již okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy 1968, vznikem Charty 77, polské Solidarity 1980 či nástupem Gorbačova 1985, a skončil během roku 1991, se nám všem v bývalých sovětských satelitech ulevilo, že jsme se konečně zase vrátili na trajektorii demokracie a vlastní samosprávy, a postupně jsme se začali integrovat do Evropské unie a NATO, kam nás přirozeně táhla naše svobodná vůle a kulturní, ekonomická a bezpečnostní gravitace. Když pomineme Rusko a Bělorusko, 250 z původních 400 milionů, tj. 62% populace, je dnes již více méně svým způsobem svobodných.
Druhý poločas rozpadu
Od nástupu Putina k moci v roce 2000 po dnes se ale něco změnilo. Přirozená decentralizace států Východního bloku a posilování jejich samostatností, které vnímáme většinově jako dané a nezvratné, začaly narážet jak na škodlivý růst vlivu finančních oligopolů napojených na Rusko, tak na ruský imperiální stesk a na jeho domnělou potřebu „sféry vlivu“.
Směrodatným se ukazuje historický vývoj na Ukrajině od Oranžové revoluce 2004, přes Revoluci důstojnosti 2013, po Ruskou okupaci země v roce 2014, která má dnes již na účtu okolo miliónu lidských obětí brutální války srovnatelné s II. světovou. Objektivně viděno, Rusko ani s pomocí Severní Koreje nemá šanci jednostranně vyvolaný konflikt vyhrát. Jeho ekonomická a technologická síla je o řád slabší než síla Ukrajiny zapřené do třmenů Západu. Krutá je nenávratná daň zničených lidských životů v tomto horečnatě opileckém boji Ruska za návrat své prakticky neopodstatněné „důležitosti“ okresního formátu.
Třetí poločas rozpadu
Co bude za rok a den po porážce Ruska na Ukrajině? Není těžké odhadnout, že Ukrajina bude s otevřenou náručí přijata do Evropské unie a NATO. Budou ji následovat Gruzie a Arménie s Moldávií i probuzené Bělorusko.
Co ale je ve hvězdách, jak se se zaslouženou porážkou na hlavu vyrovná totálně zbídačelé Rusko? Spojí se se Severní Koreou v jednu velkou a liduprázdnou říši Zla? Nebo ho porážka přivede k rozpadu na desítky nesourodých subjektů, kde ty s historickou vazbou na Ukrajinu se k ní, jako k vítězné mocnosti a matce zakladatelce, s radostí přidají?
Nevím, nemám zdání, ale popravdě, jako studentský revolucionář bych se toho už rád i konečně dožil. Vždyť je to nelidské, co se stále ještě na tom našem Východě, …, děje!
