Článek
„Na základě vlastního posouzení materiálů, které mi byly poskytnuty, proto s přiměřenou mírou medicínské jistoty uzavírám, že příčinou smrti Moniky a Kláry Kramných nebylo usmrcení elektrickým proudem,“ prohlásil.
Ke svému závěru došel na základě hodnocení fotografií těl obětí z hotelového pokoje v Hurghadě. Podle něj nebyly na tělech obětí žádné znaky po zásahu elektrickým proudem. Údajné stopy, které měly být následně identifikovány v Česku, mohly podle jeho slov vzniknout až během převozu.
Pofidérní „znalecký ústav“
A nešlo zdaleka o jediné zjištění popírající tvrzení obžaloby. Od té doby se objevily další nové skutečnosti. Než se dostanu k poslednímu vývoji, zvláštní pozornost si zaslouží člověk, který sehrál v této kauze klíčovou roli.
Přesto zůstává po celou dobu spíše stranou pozornosti. Je jím docent František Vorel. Právě on totiž vypracoval kritizovaný revizní znalecký posudek, který měl klíčový význam pro odsuzující verdikt. Stalo se tak navzdory skutečnosti, že vykazoval řadu nedostatků a byl zpochybněn několika dalšími znalci.
Závažné nedostatky vykazovala samotná metodika posudků. Zvláště diagnóza tzv. „výbledu“ na místech, které měly být zasaženy elektrickým proudem, je v naprostém rozporu s forenzní medicínou.
Ta totiž vyžaduje podrobnou histologickou analýzu. Zcela přitom chybí histopatologické nálezy potvrzující zásah elektrickým proudem jako příčinu smrti.
Absurdní, že? Vítejte v Kocourkově
Navíc znalecký ústav Nemocnice České Budějovice, a.s., kde pan docent Vorel působil, ani správně neměl vypracovávat žádné posudky. Ústav totiž nikdy nebyl řádně ustavený dle zákona o znalcích.
Podle dostupných informací zahájil tento „znalecký ústav“ činnost v roce 2009. Posudky ale vytvářel jen na méně závažné trestné činy. Prvním velkým případem byla právě kauza Petra Kramného, s níž také ústav svoji činnost skončil.
I přes tyto zjevné nedostatky byly opakované žádosti o nezávislý přezkum soudem zamítnuty. Posudky kritizující práci docenta Vorla byly přiděleny k posouzení zpět právě jemu. Ano, čtete správně, přezkum dělal ten samý člověk, u něhož bylo podezření, že chyboval. Absurdní, že? Vítejte v Kocourkově.
Takový krok je v naprostém rozporu se zásadami spravedlivého procesu. I tak ale může fungovat česká justice. Může mít za takových okolností někdo důvěru, že naše justice bude konat opravdu spravedlivě a nestranně?
Další vážné pochybnosti
Průběh procesu s Petrem Kramným dlouhodobě kritizuje spolek Šalamoun věnující se obraně nespravedlivě stíhaných. Ten si také nechal zpracovat expertní vyjádření ke klíčovému posudku ke kauze Kramný.
Jeho účelem bylo zodpovědět klíčovou otázku, zda byl posudek, na jehož základě byl obžalovaný poslaný za mříže, postavený na správných a ověřitelných podkladech.
Autor, soudní znalec Jiří Závora, zde došel k závěru, že „ve svém závěru RZP (revizní znalecký posudek) neobsahuje samostatnou část, která by výslovně shrnovala podmínky platnosti závěrů nebo okolnosti snižující jejich přesnost, a to i přesto, že vady v postupu revizních znalců jsou takového rozsahu, že na revizní znalecký posudek nelze nahlížet jako na důkazně spolehlivou odbornou zprávu.“
Uvádí hned několik nedostatků – např. v závěru, že nelze připustit jinou příčinu smrti než akutní či náhlé selhání srdce při úrazu elektrickým proudem. Ten podle Jiřího Závory „nemá oporu v datech ani výsledcích a není epistemicky doložen.“
Dalším problém představuje absence podkladů a s tím spojený „nedostatečně průhledný epistemický postup práce s těmito podklady a daty.“ Nejzávažnější problém spatřuje autor odborného vyjádření „v hrubé disproporci mezi silou závěrových modalit (nelze reálně uvažovat, lze jednoznačně vyloučit, nelze reálně připustit) a mírou, v níž RZP krokově dokládá odstranění nejistoty, vypořádání protisměrných výsledkových linií a vyloučení alternativ.“
Jinými slovy, navzdory silným tvrzením připouštějícím pouze jednu možnost se RZP dostatečně nevypořádal s argumenty ve prospěch jiných vysvětlení.
RZP nedokazuje podle Jiřího Závory „dostatečně transparentní cestu, jak se z konkrétních dat, z nichž některá jsou popsána jako nespecifická, sekundární, nebo neúplná, stává exkluzivní závěr prakticky bez reálné alternativy.“
Spor v celém případu se vede především o to, jakým způsobem Kramného dcera a manželka zemřely, zda se tak stalo po zásahu elektrickým proudem, nebo otravou. Vypadá to, jako by se někdo snažil za každou cenu smést ze stolu veškeré důkazy svědčící ve prospěch druhé možnosti.
„Lze říci, že celá tato úvaha zcela opomíjí celou řadu informací svědčících o zvracení, jako by se tyto informace revizním znalcům jednoduše nehodily,“ dočteme se také v textu.
Ignorovaná zjištění egyptského patologa
A nejde zdaleka o poslední vyjádření výrazně narušující věrohodnost tvrzení obžaloby. Verzi o vraždě elektrickým proudem zpochybnil také egyptský patolog Dr. Nagi, který zkoumal těla zemřelých jako první.
Viděl žaludky obětí a na základě pitvy dospěl k závěru, že na tělech nebyly žádné stopy po zásahu elektřinou. Přesto však nebyl nikdy vyslechnut českými orgány. Ukázalo se také, že existují kvalitní fotografie Moniky a Kláry Kramných pořízené v Egyptě před pitvou, opatřené údaji o čase jejich pořízení.
Mezi nimi je i fotografie krku Moniky Kramné pořízená dne 31. července 2013 ve 13:56 hodin. Tato fotografie podle dosavadních zjištění zachycuje jednu důležitou věc: Na krku Moniky Kramné před egyptskou pitvou není patrná žádná proudová stopa.
Pokud se stopa před pitvou na krku Moniky Kramné nenacházela, nešlo by o žádnou drobnost. Naopak by bylo uvedeno v pochybnost všechno, na čem je postavena obžaloba a odsuzující rozsudek.
Kde jsou důkazy?
Vše nasvědčuje tomu, že Petr Kramný byl odsouzen na základě naprosto vylhaných důkazů. V kauze Kramný zůstává zásadní otázka: Pokud mělo dojít k usmrcení elektrickým proudem, proč se na tělech Kláry a Moniky nenašly žádné odpovídající stopy?
Ne na fotografiích z místa, ne na záznamech z pitvy, ne ve vzorcích nekroptického materiálu. A neříkám to jen já. Přede mnou na to upozorňovaly desítky odborníků, kteří se s případem seznámili.
Spravedlnost musí stát na důkazech, ne na domněnkách. Zohlední tuto skutečnost i české soudy? Říkám to neustále a zopakuji to i nyní: Kauza Kramný je největším selháním české polistopadové justice!
Přeji hezký den a veselou mysl!
