Článek
Dne 4.6.1989 se v Polsku konaly první částečně svobodné volby, ve kterých protitotalitní opozice drtivě porazila vládnoucí komunistickou moc. Rozpad sovětského bloku započal.
O 34 let později, na výročí této události se ve Varšavě konala největší politická, protivládní demonstrace právě za těchto 34 let. I když někteří Poláci tvrdí, že to byla dokonce největší demonstrace od protikomunistických pokojů v Polsku v roce 1956.
Když jsem o této demonstraci referoval na sociálních sítích, mnoho lidí se mně ptalo, o co jde. Další zase vyjadřovali obavu, jestli to nejsou polští „chcimíři a dezoláti“. Bohužel, toto ukazuje, jak se Češi hluboce nezajímají o to, co se děje v soudních zemích a pokud ano, tak navíc věci vnímají zjednodušeně a schematicky.
Takže, pro všechny, kteří to ještě nevědí. Od roku 2015 vládne v Polsku strana Právo a spravedlnost (PiS) vedené Jaroslawem Kacznynskim, který je však jen řadovým poslancem polského sejmu. PiS je strana extrémistická a populistická, která během své vlády demontovala nezávislou justici a zlikvidovala nezávislost ústavního soudu. Z veřejnoprávní televize TVP vytvořila nenávistnou propagandistickou stranickou hlásnou troubu ve stylu ruských televizí. Brutálním způsobem omezila právo na potrat tak, že v Polsku již došlo k několika úmrtím těhotných žen. Masově šíří nenávistnou propagandu proti LGBTQ komunitě. Podporuje antiněmecký nacionalismus a euroskepticismus. Z letecké nehody ve Smolensku v roce 2010, při které zahynulo celé vedení Polska, včetně tehdejšího polského prezidenta Lecha Kaczynského, dvojčete Jaroslava, vytvořila ideologicko-propagandistický fetiš. A mohl bych ještě pokračovat.
A nyní, pár měsíců před volbami prosadila zákon, který umožňuje vytvořit komisi z poslanců, která má právo vyšetřovat „ruský vliv“ v zemi a lidem, kterým bude podlehnutí tomuto vlivu takto mimosoudně „prokázáno“, zakázat účast ve volbách na 10 let. Možná si řeknete, že je super, že Poláci tak tvrdě bojují s ruským vlivem, ale toto není boj s ruským vlivem. Toto je zneužití Ruska k likvidací opozice, stejně jako to PiS provádí v případě Smolenské katastrofy, akorát už ne v symbolické, ale v právní rovině. Není možné, aby poslanci rozhodovali o právu kandidovat ve volbách pro představitele opozice. Je snad jasně pochopitelné proč.
A právě tento zákon motivoval mnoho Poláků k účasti na nedělní demonstraci.
Češi si situaci v Polsku uvědomují jen málo, případně si ji nechtějí uvědomit. Je to jednak dáno naši tradiční přezíravosti k našim sousedům a k Polákům zvláště. Ale jsou tu i konkrétnější důvody. Česká vláda k situaci v Polsku mlčí. Nejsilnější vládní strana ODS je totiž členem evropské politické skupiny ECR společně s polským PiSem a se stranou italské premiérky Meloni. ODS by ráda vybudovala politickou a euro-skeptickou „osu Řím-Praha-Varšava“. Extrémismus a antidemokratičnost polské vládní strany ODS blahosklonně přehlíží.
V minulých letech česká veřejnost částečně vnímala signály, že v Polsku není všechno v pořádku, ale od zahájení velké invaze Ruska na Ukrajinu se na to téměř zapomnělo, protože Polsko se jako tradiční geopolitický a historický soupeř Ruska, jednoznačně postavilo na stranu Ukrajiny a stalo se jednou ze zemí, které prosazovaly a prosadily tvrdý postup EU vůči Rusku.
Bylo by však na čase, aby si i česká demokratická veřejnost vyděšená a šokovaná ruskou válkou na Ukrajině něco uvědomila. Je na čase, aby to bylo nahlas řečeno. Odpor vůči Rusku a Putinovi ještě není zárukou demokratičnosti a morálky. Ano, nemůžete se nazývat demokratem, Evropanem a vůbec slušným člověkem, pokud schvalujete nebo tolerujete ruské řádění na Ukrajině a ignorujete solidaritu s touto těžce zkoušenou zemí. Je to však pro demokratičnost, evropanství a slušnost podmínka nutná, nikoliv postačující.
Bohužel je toto zřejmě příliš složité téma pro českou demokratickou veřejnost, přiznat si, že někteří naší spojenci proti Rusku se chovají velmi podobně jako Putin. To však ale nic nemění na tom, že realita je právě taková.
Proč je pro nás Čechy situace v Polsku tak extrémně důležitá? Protože je důležitá pro celou EU. Polsko je pátou největší zemí EU. Buduje obrovskou armádu jako hráz proti Rusku. A pro budoucnost EU je zásadní, zda Polsko bude nepřítelem Ruska osamoceným a nacionalistickým, nebo takové bude součásti demokratické a spolupracující Evropy. Polsko samozřejmě je pevným členem NATO, ale budoucnost Evropy, která bude natolik silná, že bude schopna chránit sebe samu bez závislosti na USA, které se stále více než o Ukrajinu zajímají o Taiwan, je naprosto nepředstavitelná.
Stejně tak je nepředstavitelná jakákoliv další snaha o integraci EU bez Polska. Představte si, že PiS zůstane letos u moci. K tomu si přičtěte Maďarsko a možné Ficovo Slovensko. A i když Orbán a Fico mají k Rusku zcela opačný vztah než Polsko, negativní vztah k EU je spojuje. Představte si onu politickou osu Řím-Praha-Varšava, které nevadí likvidace právního státu a mimosoudní omezováni účasti ve volbách. Jak moc tato osa posílí všechny populisty a euroskeptiky. Jak moc oslabí EU a jak moc velkou radost udělá Kremlu, který by nakonec svou porážku na Ukrajině mohl vyměnit za úspěch s rozdrobením EU.
A teď si představte, že PiS prohraje a vyhraje proevropská opozice. Velké a silné Polsko se vrátí k budování společné Evropy, k evropské integraci. Představte si, co by se stalo, kdyby Polsko přijalo euro a udělalo by z Česka ostrov národní měny ze všech stran „obklíčený“ eurem. Jak by nám to prospělo.
Nedovedu si představit další integraci EU bez Polska.
Svobodymilovní Češi se vůbec nemusejí obávat, že by prohra PiSu znamenala změkčení pozice Polska vůči Rusku. V Polsku jsou totiž proti Rusku vláda i opozice. Mají na tom národní shodu. Od ultrapravicových nacionalistů až po extrémně levicové strany. Je opravdu těžké najít Poláka, který by fandil Rusku.
A k postavení Polska ještě jeden příklad. Tuskův ministr zahraničí byl Radek Sikorski. Absolutní legenda, kterou Češi znají a který vešel do dějin v roce 2014, když dojednal dohodu mezi ukrajinskými majdanisty a prezidentem Janukovičem.
Víte, jak se jmenuje současný polský ministr zahraničí?
Polské volby jsou letos tou nejdůležitější události v Evropě, hned po válce na Ukrajině.
Nezájem z Česka absolutně není na místě.
