Článek
Minule jsem psal o tom, jak je na tom Ukrajina a že je třeba naší další pomoci. Jak vypadá západní a zvláště evropská pomoc Ukrajině nyní?
Především jsou potřeba peníze. Na to, jak bohatý Západ je, neodpovídá jeho pomoc Ukrajině naléhavosti situace na Ukrajině i na celkové geopolitické situaci vzhledem k ambicím Ruska.
Američané nedávno konečně schválili svůj balíček ve výši 60 miliard dolarů. Ale vlivem Trumpových příznivců v Republikánské straně (MAGA) se zdržel o mnoho měsíců, což vytvořilo na Ukrajině zbrojní a muniční krizi, kterou se stále nepodařilo zažehnat. Situace kolem tohoto balíčku jasně ukazuje, že pokud to Evropa s podporou Ukrajiny myslí vážně, což by měla, protože vítězství Ukrajiny nad Ruskem je naprosto zásadní věc, pro evropskou budoucnost, nemůže se spoléhat na USA. Ale bohužel se stále spoléhá. Americký balíček je největší, ale tak by to být nemělo. Ukrajina je v Evropě a má pomáhat především Evropa.
V posledních dnech sice některé státy schválily pomoc v řádech miliard (Španělsko, Belgie, Německo a další, nejvíce Švédsko – téměř sedm miliard €). NATO tento týden jednalo v Praze o tom, že by na Ukrajinu posílalo 40 miliard ročně. Evropská unie má připravený balíček (opět blokovaný Maďarskem) v hodnotě 7 miliard €. Předtím se ještě Evropa shodla na použití výnosů z ruských peněz zmrazených protiruskými sankcemi, což činí 3 miliardy €. A česká muniční iniciativa má odhadovanou hodnotu 1,6 miliard € (na které se skládají různé země).
Evropské státy dost nekoordinovaně vytvářejí další specializované koalice – například koalici pro ukrajinskou protivzdušnou obranu.
Estonci spočítali, že pro vítězství Ukrajiny je nutná částka 120 miliard € ročně. Možná by se podařilo součtem všech těchto iniciativ cílové částky dotáhnout, ale prostě to není ono. Zejména právě proto, že polovinu tvoří americké peníze a když USA nedej bože na podzim z tohoto vypadne, tak se pomoc Ukrajině sníží o polovinu.
Potřebujeme jasný a rozhodný evropský finanční krok, jakousi finanční atomovku vypálenou na Ruska, který bude natolik rozhodný a masivní, že nenechá Rusy na pochybách, že Evropě skutečně jde o Ukrajinské vítězství.
Taková systematická, strategické řešení pro Ukrajinu se rýsují dvě.
Možnost vzít si společnou evropskou půjčku, tak jako to Evropa udělala, když potřeboval investice do obnovy po pandemii covidu. V případě pandemické obnovy se jednalo o stovky miliard €. A investice do Ukrajiny je investice do naší budoucnosti. Navíc, jako bonus, jak známo společné půjčky upevňují evropskou integraci a unijní soudržnost (pokud si manželé vezmou hypotéku, asi neplánují rozvod).
Problém je v tom, že některé evropské země v čele s Německem prostě nevidí rády, když se půjčují peníze.
Alternativním, podobně revolučním krokem by mohlo být zabavení ruských peněz zmrazených sankcemi. Evropa se nyní odhodlala využít výnosy z těchto peněz, což jsou nižší jednotky miliard €. Pokud bychom však Rusku prostě vzali tyto peníze samotné, dostali bychom se opět ke stovkám miliard a peníze na zbrojení Ukrajiny by byly vyřešeny. Problém ovšem je, že některé země G7 s tím mají problém, protože takové mohutné zabavení peněz by totálně narušilo mezinárodní finanční pravidla a v podstatě by to byl konec globalizace tak, jak ji známe. (Jenže globalizace, kdy rozvíjíme společné trhy se zeměmi jako Rusko a Čína se ukázala ve světle ruské války na Ukrajině jako chybná. Mezinárodní obchod nevedl k „zcivilizování“ autoritářských režimů, ale naopak provázel demokratické státy s těmito režimy, které se nijak necítí motivovány chovat se slušně a tuto provázanost zneužívají pro své agresivní a válečné cíle).
Bohužel se v evropské volební kampani o těchto alternativách pro Ukrajinu vůbec nediskutuje, místo toho se pořád dokola řeší migrace a Green Deal.
Evropané by si měli uvědomit, co je momentálně nejnaléhavější problém Evropy a tím je ruská válka na Ukrajině. Ačkoliv strany a kandidáti o těchto působnostech pomoci Ukrajině nemluví, lze alespoň rozeznat, kdo o pomoci Ukrajině mluví a kdo ji odmítá nebo ji zneužívá k populismu.
Je tedy logické, že pokud budou Evropané volit strany, které vyzývají k pomoci Ukrajině, zvyšují pravděpodobnost, že definitivní řešení pro Ukrajinu může být po evropských volbách nalezeno.
Ideální by bylo, kdyby evropská veřejnost na toto začala vůči svým politikům tlačit, ale nic takového se bohužel nerýsuje. Populismus, ruská propaganda, ale také všední, zejména hospodářské starosti Evropanů, stejně jako jejich různí zeměpisná a mentální vzdálenost od Ruska tomu úspěšně brání. Doufejme, že zatím a doufejme, že nebude třeba nějaké další politické, či vojenské katastrofy, aby se Evropané pro Ukrajinu mobilizovali.
Zatím tedy nezbývá nic jiného, než jít k evropským volbám a volit silnou Evropu.
