Článek
Populisté a bojovníci za tzv. „suverenitu ČR“ si před evropskými volbami všimli toho, že existuje nějaká diskuze o reformách EU a rozhodli se do svého portfolia přibrat strašení další evropskou integrací. Zaklínají se suverenitou a brojí zejména proti zrušení práva veta v Evropské unii.
Je ale potřeba vědět několik věcí.
Oficiálně žádný stát právo veta nemá. Je to naopak. Jsou okruhy rozhodování, které vyžadují plný souhlas všech členských zemí EU. To znamená, že pokud jediná země s nějakým návrhem nesouhlasí, tak není přijat. Prakticky ho vetovala. Ale ne protože má právo veta, ale protože daná otázka vyžadovala souhlas všech.
V posledních letech se mezi členskými zeměmi EU objevila jedna země, která je neustále v opozici vůči zbylým členům EU, a to zejména v bezpečnostních a geopolitických otázkách. Tou zemí je Maďarsko. Vládnoucí maďarský režim Viktora Orbána neustále komplikuje shodu v Evropské radě a často se svůj souhlas snaží hanebným hokynářském způsobem za něco zobchodovat. Orbánův režim a jeho propaganda se neustále proti EU vymezují, útočí na EU a její představitele a šíří státem placenou propagandu proti nim.
Na druhou stranu vůbec nemá problém brát od EU dotace, které často končí v soukromých rukách Orbánovy rodiny a jejich přátel a nohsledů.
Maďarsko se tak stává koulí na noze Evropské unie.
Ale není to jen o Maďarsku. Česká vláda podporuje rozšíření EU o Ukrajinu a další východní země a balkánské země. Počet členů EU tak může v dohledné době překročit 30. Měli bychom se obávat ne „evropského superstátu“, jak nás straší populisté, ale „evropského pytle blech“, který se nebude schopen na ničem shodnout a bude díky tomu slabý a zranitelný.
Kdo někdy organizoval lidi na dobrovolné, přátelské bázi. Třeba nějaký výlet, sousedskou akci, školní událost, dobrovolnou akci nebo třeba nějakou skupinu dobrovolných aktivistů, tak ví, jak obtížně je domluvit se tak, aby byli všichni spokojení. Okolo pěti, maximálně deseti lidí - to je možné. Nad 10 lidí je už to prakticky nemožné. A to v té skupině nemusí být ani kverulant, který se rozhodl škodit. Pak se všechna energie vydává na domluvu, ne na cíl činnosti oné skupinky.
Pokud chcete něčeho dosáhnout musíte zavést nějaké restriktivní pravidla, například rozhodování pomoci hlasování, zvolení si vůdce atd.
Ale populističtí politici vás budou přesvědčovat, že Evropská unie takto může fungovat ve 26, 30 nebo třeba 35 členech. Ne, opravdu nemůže. A nelze se divit západním zemím, jako je Francie nebo Německo, že další rozšíření bez zrušení veta odmítají. Byl by to konec EU.
Možná si to naši populisti a euroskeptici uvědomují a právě tohle je důvod, proč na vetu trvají a „suverenita Česka“ je pro ně jen hezká berlička, jak to prodat veřejnosti a nahnat si hlasy do evropských voleb.
Jejich snažení je ale o to absurdnější v tom, že parlament o zrušení veta již „rozhodl“. Tedy nezrušil ho, ale vyslovil se pro jeho zrušení. To samozřejmě nemá prakticky účinek, protože tohle by musela schválit ještě Evropská rada, tady by na tom musela být plná shoda všech zemí EU.
Tím, že navolíte do Evropského parlamentu ty, kteří vám slibují, že budou bránit veto, nezměníte vůbec nic. To by opravdu euroskeptici museli v Evropském parlamentu převážit, získat více než 50%, aby europarlament vzal svou deklaraci žádající zrušení veta zpět. A to se opravdu nestane. Všechny, i ty nejvíce euroskeptické průzkumy říkají, že se v těchto volbách zvýší počet euroskeptiků, ale nadpoloviční většinu rozhodně mít nebudou.
V otázkách další evropské integrace a kroků, jako je zrušení veta, má Evropský parlament jasno a volby to nezmění, ať dopadnou jakkoliv. Pokud chceme popohnat evropskou integraci, posílit Evropu, zodolnit, více ji přiblížit občanovi a učinit ji akceschopnou díky krokům, jako je zrušení práva veta, musíme to řešit na národní úrovni, každý národ se svými zástupci, aby členské země podpořily zrušení veta i v Evropské radě.
Vypadá to jako úsilí na dlouhé lokte, ale nikdo neví, co se s tane v blízké budoucnosti a jestli náhodou nedojde k vývoji, kdy Evropané konečně pochopí, že to, co nejvíce potřebují, je silná Evropa.
Má tedy smysl, aby chodili eurooptimisti k volbám? Samozřejmě. Je to naše povinnost vůči Evropě. Pokud se nedostavíme k volbám v masivnímu počtu, dovolíme populistům a euroskeptikům, aby výrazně navýšili svůj počet v europarlamentu a komplikovali práci na sjednocování Evropy. Jakoby Evropa už neměla současných problému dost. Přece k tomu nechceme přidávat ještě Evropský parlament plný nacionalistů, fašistů, komunistů a proruských a pročínských kolaborantů. Nechceme jim dávat naději, že by mohli dosáhnout oné nadpoloviční většiny.
Čím méně populistů, tím daná instituce funguje lépe. Známe to přece dobře i z našeho parlamentu. Nechceme přece, aby to tak vypadalo i v tom evropském?
Jděme k volbám a volme silnou Evropu.
