Zaplacený herec při debatě ve Vyškově. Bylo to nutné?

Ministr vnitra Vít Rakušan započal na začátku letošního roku sérii výjezdů do různých obcích, kde pořádal tzv. Besedy bez cenzury. Záměrně si vybíral města, která obecně nejsou příliš nakloněná současným vládním stranám a kde mohl i očekávat velkou kritiku a silné emoce. Besedy měly mít za cíl dát prostor těm „obyčejným“ lidem, aby konečně měli pocit, že mohou říct svůj názor někomu z těch „nahoře“ a mít tak pocit, že i jejich hlas je slyšet. Nebo se zeptat na něco, na co by rádi slyšeli jasnou a upřímnou odpověď, které se do té doby nedočkali.

Řada lidí, ale i politologů považovala a stále považuje Rakušanovy výjezdy za pouhý předvolební tah. Jiní se těší, jak mu to při besedě „osolí“ a jiní se zájmem tyto výjezdy pozorují a do určité míry možná cítí vůči Rakušanovi respekt. Protože ať už je to předvolební tah, nebo ne, začít jezdit do podobných obcí chce alespoň trochu odvahy.

O jeho výjezdech a některých až agresivních reakcích lidí jsem psal už před časem zde.

Nutno však podotknout, že Rakušan není jediný politik, který pořádá besedy s lidmi. Setkání pořádají i další politici napříč všemi stranami, ale Rakušan je zatím jediný, který tyto výjezdy tak úspěšně promuje, že o nich ví značná část společnosti. Což mu někteří političtí kolegové vyčítají a označují to za „reality show“. To asi svým způsobem i trochu je, ale na druhou stranu je dobře, že o svých aktivitách informuje. Dělat besedy, o nichž nebude nikdo moc vědět, to je prostě chyba, komunikace je nesmírně důležitá.

Besedy bývají bouřlivé, ale to se dalo očekávat, i když chování některých lidí je až za hranou. Velmi pozoruhodnou tak byla debata ve Vyškově, která se konala na začátku března. A čím byla tak zajímavá?

Akce se účastnil chlapík, který se představil jako Viktor Slepecký. Vizáží běžný člověk z lidu, který se ještě „ozdobil“ trumpovskou kšiltovkou s nápisem Make America Great Again. Pozorovatel by řekl, že by to mohl být opravdu představitel skupiny lidí, kteří nemají naši vládu zrovna v lásce, pravděpodobně i člověk pocházející z nuznějších poměrů a člověk, který má tendenci svalovat neúspěchy ve svém životě na ostatní, zejména na imigranty. Tedy podobně myšlenkově nastavený jako Donald Trump, jehož kšiltovku si vzal na besedu. Nikoho by tedy v prvních chvílích asi nenapadlo, že to tak není a jedná se o člověka zcela opačných názorů a postojů.

Když se dostal k řeči, přiznal, že to chtěl Rakušanovi pořádně „vytmavit“. Vyčíst mu, jak byla republika rozkradena (jako kdyby za to zrovna Rakušan mohl) a jak nás politici neustále chlácholí, a přitom to tu jde stále od desíti k pěti, možná už od pěti k nule. To by ještě stále nebylo nic zvláštního. Po tomto přiznání však otočil a s odůvodněním, že je velmi překvapený z toho, že tam Rakušan skutečně dorazil a opravdu upřímně reaguje na dotazy ostatních občanů, svůj postoj přehodnotil, a ještě navíc požádal Rakušana o podání ruky. Ten žádost přijal a s mužem si rukou potřásl, což pak zhodnotil na svém profilu na sociální síti, že je rád, že některé debaty končí i takto podáním ruky.

Celý příběh tak vypadal jako „prozření“ jednoho z nespokojenců, který uvítal Rakušanovu aktivitu a vlastně přišel na to, že v reálu je Rakušan asi dobrý chlap a myslí to s lidmi dobře a upřímně.

Nyní, na konci března, došlo k přiznání autora celé situace, Jana Špačka. Špaček je youtuber, komik a vlastně i profesionální fabulátor. Údajný kritik v kšiltovce Donalda Trumpa je najatý člověk, který svým vystoupením sehrál předem domluvenou scénu.

Nic proti podobným akcím. Někdy je dost zajímavé sledovat, jak snadné je přimět i velkou skupinu lidí k tomu, aby uvěřili něčemu, co ve skutečnosti není pravda. Může to sloužit i jako výstraha a varování pro lidi, že nemohou věřit všemu, co vidí a co slyší. Že je potřeba si utvářet vlastní názor, na základě vlastních zkušeností a pozorování, a především nevytvářet postoj na základě jedné zkušenosti, ale spíše dlouhodobým pozorováním, kdy se potvrdí, zda je něco konzistentního a tedy pravděpodobně skutečného, nebo ne.

V případě politických akcí, což Rakušanovy besedy bezesporu jsou, si však osobně myslím, že toto bylo velké šlápnutí vedle a kromě toho to považuji za neetické. Proč?

Současná společnost je velmi rozpolcená a mnoho lidí a rodin je v obtížné finanční situaci. Svět kolem nás se rychle mění, dochází k významným změnám ve společnosti, ve fungování státu a vztahu stát - občan. To všechno může řadu lidí uvádět do silné nejistoty, v řadě případů i frustrace. A v této situaci společnost potřebuje zejména následující (samozřejmě kromě osobních potřeb každého jedince):

Především to poslední vnímám jako jednu z nejdůležitějších věcí, protože to je něco, co tu bylo v posledních letech velmi důkladně pošlapáváno ze strany řady politiků včetně nejvyšší autority, bývalého prezidenta Zemana.

Důvěra v politiky je zásadní a momentálně se pohybuje těsně nad bodem mrazu. Lidé jsou nejistí, neví, čemu mohou věřit, mají pocit, že je politici jenom klamou, možná dokonce okrádají a ztrácejí tak důvěru a vlastně i chuť, jakkoliv participovat v oblasti politiky. Což samozřejmě přináší výhodu těm politikům, kteří to nemyslí zrovna upřímně a snaží se spíše obohatit na úkor ostatních. Při nezájmu veřejnosti mají totiž lepší možnosti. Kdyby byli pod drobnohledem, měli by to těžší.

Sám jsem Rakušanovy výjezdy kvitoval jako něco, co je sice určitě alespoň částečně vypočítavé a součástí předvolební strategie, ale i tak to byl zajímavý krok, který mohl trochu sblížit lidi z běžné populace s člověkem pohybujícím se ve vysoké politice.

Jeho odpovědi a reakce jsem nikdy nepovažoval za úplně „bez cenzury“, ale bylo fajn sledovat, že si troufnul alespoň na nějakou debatu.

Ovšem tato domluvená akce, která měla přimět „nevěřícího, aby uvěřil“, podle mě veškerý pozitivní přínos debat zcela anulovala. Co anulovala, vlastně to spíš otočila do záporu. I když byla akce přiznaná dobrovolně samotným autorem a k prozrazení nedošlo tím, že by na to někdo přišel náhodou a Rakušana s tím konfrontoval, výsledek je velmi tristní.

Pokud byli doteď lidé nedůvěřiví, jak se budou cítit nyní? Když najednou ani údajně upřímné debaty nejsou ve skutečnosti upřímné a minimálně tato situace byla předem domluvená a sehraná? Co když podobných akcí bylo víc? A ostatní nebudou přiznány? Nebo budou takové situace nahrané i v budoucnu? Čemu tedy vlastně budeme moci věřit? Když nás politik klame i v debatě, kterou sám označuje za debatu bez cenzury, kdy bude lidem upřímně odpovídat a očekává se, že bude reagovat na skutečné dotazy a připomínky těch „obyčejných“ lidí?

Scénka byla sehraná dobře a být to nějaký marketingový tah pro nějakou firmu, asi by se dalo říct, že se to povedlo - scénka získala pozornost, vyvolala obrovské množství reakcí a dostala se do povědomí lidí.

Ale když to byla scénka pro politika? Který má primárně budovat důvěru lidí, ať už voličů, nebo odpůrců? Za mě tím Rakušan naprosto ztratil veškerý kredit a pan Špaček, mladý a jistě plný nápadů, by se měl možná zamyslet nad tím, že ne každý nápad je vhodný pro kohokoliv.

Takže „děkuji“ autorovi nápadu a všem, kteří se na scénce podíleli, že nám zase vzali kousek té důvěry, která ještě zbývala.

Zdroje:

https://vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/ministr-vnitra-vit-rakusan-debata-bez-cenzury-morava-vyskov-domluvena-scena.html

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-rakusan-ve-vyskove-rec-byla-i-o-prostate-bohu-a-konspiracnich-teoriich-40462944

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-rakusan-nechce-byt-jediny-kdo-hraje-vepredu-248514

https://www.vitrakusan.cz/2024/01/debaty-bez-cenzury/