Chronické žilní onemocnění je často podceňované i lékaři

Chronická žilní onemocnění (CVD z angl. Chronic Venous Disease) patří mezi nejčastější onemocnění zasahující značnou část celosvětové populace. Uvádí se, že v západních zemích je takto postiženo zhruba 40 % lidí, přičemž křečové žíly jsou nejčastějším projevem. Onemocnění je častější u žen (25-33 %) než u mužů (10-20 %). Bohužel jde však o podceňované onemocnění, zejména ze strany postižených, kteří vyhledají odbornou pomoc, až když je onemocnění v pokročilejším stadiu.

Pokročilé formy žilního onemocnění zvané chronická žilní insuficience (CVI) se objevují v 5-15 % případů a poslední stádium charakteristické přítomností bércového vředu se objevuje v 0,3-1 % případů a s přibývajícím věkem narůstá. Vzhledem k tomu, že společnost stárne a zároveň se dožívá vyššího věku, dá se předpokládat významný nárůst prevalence tohoto onemocnění.

Neohrožuje ani tak život, jako jeho kvalitu a uplatnění jedince

Přestože i žilní onemocnění může být fatální, mortalita je v jeho případě poměrně nízká. Na druhou stranu, nevýhodou je významné omezení v běžném životě a snížení jeho kvality. Počáteční stádia onemocnění mohou člověka mírně až středně zatěžovat během společenského nebo pracovního života. V případě zákroku pak následuje poměrně dlouhá rekonvalescence a tedy pracovní neschopnost, v horších případech končící invaliditou. Fyzická aktivita je omezena, což může vést ke ztrátě zaměstnání, horšímu uplatnění na trhu práce, ke snížení volnočasových aktivit a s tím související společenské izolaci. Nelze ani nezmínit finanční náročnost těchto onemocnění a zátěž, jakou může představovat nejen pro rodinný rozpočet, ale též pro financování zdravotnictví.

Když je gravitace proti nám

Žilní systém je komplikovaný a přitom fascinující zároveň. Dolní končetiny jsou protkány systémem žil, které mohou být buď povrchové, nebo hluboko uložené. Navzájem jsou propojené spojkami, tzv. perforátory. Aby krev správně cirkulovala a poradila si s gravitací, jsou v žilách chlopně, které brání návratu krve „proti proudu“ a také výkonné svalově-žilní pumpy, které dosahují maximálních výkonů při chůzi. Z toho vyplývá, že krev mnohem lépe cirkuluje, když chodíme, zatímco při dlouhodobějším stání dostává tento systém zabrat. Pokud se však některý z mechanismů porouchá, což může být způsobeno refluxem, mechanickou překážkou nebo kombinací obojího, začne postupně docházet k městnání krve a žilní hypertenzi. Hypertenze se pak postupně přenáší i do dalších oblastí a zasaženy bývají i lymfatické cévy, což následně vede ke kožním a podkožním změnám.

Chronická žilní insuficience, která zahrnuje pokročilejší poruchy, se pak projevuje otoky, kožními změnami nebo bércovými vředy žilního původu.

Včasné rozpoznání je zásadní pro zahájení léčby a zlepšuje prognózu

Běžná bolest dolních končetin po fyzické námaze je běžná, ale měli byste zpozornět, pokud začnete pociťovat následující příznaky:

Následující příznaky objeví nebo správně diagnostikuje spíše lékař než postižený, proto je důležitá jeho návštěva v případě, že máte pocit, že není něco v pořádku.

Na základě vhodného vyšetření může zjistit žilní reflux nebo objevit obstrukci (např. trombózu - krevní sraženinu). Mezi další příčiny žilní hypertenze patří i různé žilní anomálie jako vývojové vady, malformace, tumory atd., ale nejsou příliš časté.

Ohroženi jsou více také lidé, kteří nemají dostatečnou pohybovou aktivitu (nebo ji naopak mají extrémně vysokou, dlouho stojí nebo sedí a dochází tak k nedostatečné cirkulaci krve) a lidé obézní, u nichž jsou na dolní končetiny kladeny výrazně vyšší nároky.

Když krev neteče, kam má…

Žilní reflux je důležitý faktor při rozvoji CVD. Za jeho výskytem stojí nedomykavost žilních chlopní, která krvi umožňuje na základě gravitace vracet se zpět. Příčiny refluxu mohou být primární, kdy je přítomna vrozená vada, např. malformace chlopní. Nebo sekundární, ke kterým dochází v průběhu života. K těm se řadí krevní sraženiny, úrazy a jiná poškození.

Křečové žíly alias varixy - postrach zejména žen

Vznik varixů je podmíněn řadou různorodých faktorů - dědičnost, věk, pohlaví (ženy jsou ohroženy častěji), zaměstnání, životní styl, těhotenství… Paradoxem je, že rozvinuté a rozsáhlé varixy lidem často způsobují menší subjektivní potíže než drobné varixy, které jsou výrazně bolestivější.

Vyznačují se zvětšenými žilami tmavě modré až fialové barvy, přičemž žíly mají tendenci vystupovat nad povrch kůže. Objevují se nejčastěji v oblasti chodidla, kotníku a lýtka. S postupujícím věkem je riziko výskytu výrazně vyšší, což je způsobeno i nižší elasticitou cév. Uvádí se, že v kategorii lidí nad 60 let je křečovými žilami postižena až polovina populace.

Pokud je onemocnění podchycené včas, může postačovat konzervativní způsob léčby. Ten spočívá zejména v úpravě životního stylu a v nošení kompresních punčoch nebo elastických obinadel. Ty stahují končetiny a vytváří tak tlak, který do jisté míry nahrazuje elasticitu cév. Pokud jsou varixy již přítomné, punčocha je nevyřeší, ale může zklidnit stav, zamezit dalšímu zhoršování a člověk není omezen v běžných činnostech. Pokud se objeví akutní bolest či otok, lze je řešit volně dostupnými gely, mastmi nebo tabletami.

Pokud jsou varixy závažnější a konzervativní léčba není uspokojivá, přistupuje se k chirurgickým řešením. U malých žilek je obvykle dostačující sklerotizace, kdy se do žilky vpraví látka, která žilku naruší a tělo ji samo odbourá jako nefunkční část. Jedná se o poměrně šetrnou metodu, která člověka příliš nezatěžuje.

V horších případech se křečové žíly odstraňují laserem. Medicína v tomto směru poměrně pokročila a tak se není potřeba bát, že by člověk trpěl po zákroku bolestmi, měl pohybové problémy apod. Samozřejmě je však potřeba dodržovat klidový léčebný režim.

Výše zmíněné postupy se uplatňují zejména na problémy povrchového žilního systému.

Posttrombotický syndrom jako onemocnění hlubokého žilního systému

Posttrombotický syndrom (PTS) je nejzávažnější chronickou komplikací hluboké žilní trombózy. Na jeho vzniku se podílí především žilní hypertenze, objevuje se po prodělané žilní trombóze, a to i v případě, že se postiženou žílu podařilo zdárně rekanalizovat. Chlopně však už bývají trvale více či méně poškozené a riziko opětovného výskytu je tak vyšší. Čím dříve se však tromby podaří odstranit, tím menší poškození chlopní hrozí. Opět zde tedy platí, že je lepší nic nepodceňovat a v případě podezření na onemocnění žil co nejdříve navštívit odborníka. V některých případech může pomoci i farmakoterapie, protože bylo prokázáno, že některé léky zpomalují proces poškození chlopní způsobený leukocyty, které na chlopních migrují a aktivují se.

Prevence a včasná léčba jsou základem

Přestože nejsme schopni ovlivnit všechny faktory, které se mohou na onemocnění žilního systému podílet, můžeme se alespoň v rámci prevence snažit tyto problémy v co největší míře eliminovat, oddálit jejich vznik nebo snížit míru jejich projevů.

Základem je zdravý životní styl, udržování rozumné váhy, dostatek pohybu a v případě namáhavého zaměstnání si dopřávat ve volnu dostatečnou péči o dolní končetiny - nepřetěžovat je, mít je zvednuté apod.

Genetiku neovlivníme, ale pokud se u vašich příbuzných objevily problémy s žilním systémem, je riziko jejich výskytu i u vás o něco vyšší. Proto buďte ostražitější a všímejte si změn na dolních končetinách, nepříjemných pocitů, brnění, napětí… Jakmile zaznamenáte některé z těchto symptomů (a nebude to přirozená únava po náročnější aktivitě apod.), neváhejte a navštivte lékaře, který může provést další vyšetření. Pokud už onemocněním trpíte, měli byste chodit na pravidelné kontroly do angiologické ambulance.

Článek byl sepsán na základě osobních zkušeností v rodině autora a na základě informací z následujících zdrojů:

https://www.medicinapropraxi.cz/incpdfs/med-202001-0004_10_001.pdf

https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2010/09/04.pdf

https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2015/05/02.pdf

https://euc.cz/clanky-a-novinky/clanky/krecove-zily-priznaky-priciny-a-lecba/