Článek
Transplantace orgánů patří k největším zázrakům moderní medicíny. To, co by ještě před sto lety znělo jako science fiction, tedy že jedno lidské srdce nebo játra mohou zachránit život úplně jinému člověku, je dnes běžnou součástí lékařské praxe. První úspěšné transplantace začaly ve 20. století, průlom nastal zejména v 60. a 70. letech. Od té doby díky nim přežily miliony lidí, kterým selhaly vlastní orgány. Jenže právě tam, kde je obrovská poptávka a zoufalství pacientů, vzniká i prostor pro temnější stránku celého systému. Nedostatek dárců, dlouhé čekací lhůty a vysoké částky, které jsou lidé ochotni zaplatit za „druhý život“, vytvořily prostředí, kde začal bujet černý trh. V některých zemích se z něj stala skutečná noční můra – nelegální odběry, únosy, a v nejhorších případech i vraždy kvůli orgánům. Čína je jedním z míst, kde se tyto obavy objevují nejčastěji. Čínská vláda vždy vše popírá a bohužel není příliš reálné skutečnost nezávisle ověřit.
Představte si to - vejdete do nemocnice, potřebujete transplantaci jater, ledviny nebo srdce a lékař vám s klidem oznámí, že nový orgán bude k dispozici během několika dnů. Ne týdnů. Ne měsíců. Jen pár dnů. Žádné zdlouhavé čekání na dárce, žádné nejistoty. Vše připravené, jako by to bylo běžné zboží na skladě.
Transplantace přinesly naději na život lidem, jejichž vlastní orgán přestal plnit svoji funkci. Ilustrační foto.
A pak si položte jednoduchou otázku: Odkud ty orgány berou?
Tahle otázka visí ve vzduchu už víc než dvacet let. A odpověď, která se stále častěji objevuje, je děsivější, než si kdokoli chtěl připusti.: Orgány možná pocházely - a možná stále pocházejí - od lidí, kteří o darování nikdy dobrovolně nerozhodli. Od vězňů. A nejen těch, kteří se provinili něčím závažným, třeba vraždou. Nýbrž od lidí, kteří třeba jen nesouhlasili s vládní politikou. Nebo jsou členem skupiny, kterou vláda pronásleduje. Jako třeba Falun Gong.
Falun Gong není žádná sekta, jak tvrdí čínský režim. Ani žádná bojovná opozice. Je to duchovní směr, který v 90. letech v Číně vznikl jako kombinace tradičních dechových cvičení (něco jako tai-či) a učení postaveného na třech hodnotách: pravdivost, soucit a snášenlivost.
Na konci 90. let mělo hnutí obrovský dosah - odhady mluvily o 70 až 100 milionech lidí, kteří Falun Gong praktikovali. V parcích, doma, v práci. Bez organizace, bez stranických struktur. A právě to zřejmě začalo vadit. Lidé se sdružovali, ale ne pod hlavičkou Komunistické strany. Cvičili, ale nenechali se kontrolovat.
V dubnu 1999 přišel zlom. Deset tisíc lidí se tichým způsobem shromáždilo před vládní budovou v Pekingu, aby protestovali proti šikaně ze strany státu. Bez transparentů, bez výkřiků. Jen tichý nesouhlas. A to čínskému režimu stačilo.
Zpanikařil. Do několika měsíců označil Falun Gong za „škodlivý kult“, rozpoutal masivní kampaň a začal zatýkat. Následovaly nucené práce, mučení, „převýchova“ a totální kriminalizace lidí, kteří si dovolili meditovat.
Zatýkání lidí praktikujících Falun Gong na Náměstí nebeského klidu v Pekingu
A pak tito lidé začali mizet.
To, co následovalo, už ale nebylo „jen“ o represi. Vězni se začali ztrácet. Mnozí z nich zmizeli bez stopy. A v té samé době začaly čínské nemocnice nabízet transplantace s podezřelou rychlostí.
Západní pacienti si všímali, že v Číně dostanou ledvinu nebo játra během pár dnů. Někteří přijížděli z USA, z Izraele, z Německa. A nestarali se o to, odkud orgán pochází - hlavně, že operace proběhne rychle a úspěšně.
Ale kde se v Číně najde tolik kompatibilních dárců, že můžete slibovat transplantaci na konkrétní datum?
V roce 2006 přišli s první ucelenou zprávou kanadský právník David Matas a bývalý politik David Kilgour. Sbírali data, výpovědi a podivné okolnosti. Po čase jim vyšlo, že se v Číně nejspíš systematicky odebírají orgány vězňům - hlavně těm, kteří patřili k Falun Gongu. Další skupinou lidí, kteří se s velkou pravděpodobností ocitají na seznamu dárců, jsou Ujguři.
Zpráva se opírala o desítky svědectví, data z nemocnic, údaje o počtech popravených a transplantovaných. Všechno do sebe začalo zapadat až děsivě přesně. Například: když klesl počet poprav, transplantace přesto rostly. A nikdo nevysvětlil, jak je možné, že se nemocnice předháněly v tom, kdo má kratší čekací lhůtu. Někde to bylo pět dní. Jinde týden. V západních zemích se přitom na vhodný orgán čeká i rok nebo více.
Bývalí vězni začali popisovat zvláštní věci. Pravidelné krevní testy, rentgeny, ultrazvuky - přestože šlo o politické vězně, kteří žádnou zdravotní péči běžně nedostávali a nepotřebovali. Zdravotní prohlídky ale nemířily na jejich zdraví - nýbrž na jejich orgány. Mnozí z nich po těchto testech zmizeli. Už je nikdo nikdy neviděl.
Jedna žena, bývalá zaměstnankyně nemocnice, dokonce popsala, jak její manžel - chirurg - odebíral srdce vězňům Falun Gongu zaživa. Těm prý podali anestetikum, otevřeli hrudník a vzali, co potřebovali. Tohle konkrétní svědectví nebylo nikdy zcela ověřeno, ale zapadá do mozaiky, kterou skládají i další zdroje.
Peking jakákoli obvinění označuje za lež. Podle oficiálních prohlášení se dnes už používají jen orgány dobrovolných dárců. Režim tvrdí, že od roku 2015 funguje etický systém dárcovství a že všechno je transparentní.
Původními dárci byli prý popravení vězni. Jenže když to nemůžete nijak ověřit, mohl to být kdokoliv. Ilustrační foto.
Jenže to je těžké ověřit, když nikoho nepustíte dovnitř.
Západní vyšetřovatelé opakovaně upozorňují, že čísla nedávají smysl, data se mění a nezávislá kontrola prakticky neexistuje. V roce 2019 zasedl v Londýně nezávislý mezinárodní tribunál, vedený známým britským právníkem s dlouholetou zkušeností z Haagu, sirem Geoffrey Nicem. A ten řekl to, co se dlouho jen šeptalo: Ano, v Číně docházelo - a pravděpodobně stále dochází - k nedobrovolným odběrům orgánů. A ano, oběťmi jsou mimo jiné i praktikující Falun Gongu.
Tihle lidé neměli být hrdinové. Nechtěli bojovat s režimem. Jen věřili, že život má mít nějaké hodnoty - a že soucit a klid nejsou zločin. Platili za to ale strašlivou cenu. A stále platí.
Dnes už jsou transplantace velký byznys. Lidé platí statisíce dolarů za nový orgán. A pokud vám někdo nabídne srdce na míru do týdne, je jasné, že někdo jiný musí nejprve zemřít včas. A pokud někdo jiný nestihne říct „nechci“ - třeba proto, že je připoutaný na lůžko, umlčený a vystrašený - pak se z daru života stává obchod se smrtí.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://temata.rozhlas.cz/clenum-hnuti-falun-gong-jsou-v-cine-nasilne-odebirany-organy-k-transplantacim-7996227
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/fa-lun-kung-ujgurove-cina-lidska-prava-genocida_1812101238_och
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/fa-lun-kung-jumej-liou-cina-lidska-prava_1812041738_och
https://www.echo24.cz/a/wKEuv/ledviny-jatra-ocni-rohovky-nelidsky-byznys-s-organy-v-cine
https://www.securitymagazin.cz/security/az-15-milionu-lidi-bylo-cinskym-rezimem-zabito-pro-telesne-organy-odhaluje-publikovana-zprava-1404051358.html
https://www.lpbh.org/komunismus-v-cine/vrazdeni-pro-organy/ilegalni-odber-organu-v-cine-uvod/
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/jako-mi-srdce-rozrezaval-nuz-annie-yang-zena-ktere-cinsky-lagr-vysal-barvu-z_1710120703_mls
