Článek
Když si dávivec odulý postavíte na parapet, je velká pravděpodobnost, že si ho případná návštěva všimne dřív než jiných rostlin, které mají třeba výraznější květenství. Ne kvůli květům (i když umí kvést vytrvale), ani kvůli listům (ty jsou vlastně docela „obyčejně zelené“). Důvod je jinde – v tom jeho ztluštělém, baňatém stonku, který vypadá, jako by rostlina spolkla malou láhev a dosud ji nestrávila. V angličtině se mu právě proto říká „Buddha belly plant“ nebo „bottle plant“.
Jenže dávivec není jen estetická kuriozita pro sběratele sukulentů. Je to druh s jasným původem, konkrétními adaptacemi na sucho a taky s nepříjemnou vlastností, kterou je dobré mít na paměti hlavně v domácnostech s malými dětmi nebo zvířaty: je jedovatý, nejvíc jeho semena a mléčná šťáva (latex).
Dávivec vytváří tzv. kaudex, ztluštělou část stonku
Kdo to vlastně je: pryšcovitá rostlina s kaudexem
Dávivec odulý se odborně jmenuje Jatropha podagrica a patří do čeledi pryšcovitých (Euphorbiaceae).
To je čeleď, kde se jedovatost objevuje dost často – a dávivec do tohohle „příbuzenstva“ zapadá dokonale. Pryšce, krotony, skočec… v mnoha z nich najdete dráždivé nebo toxické látky a typickou mléčnou šťávu. U dávivce je to stejné.
Botanicky je dávivec označovaný jako caudiciformní rostlina: vytváří kaudex, tedy ztlustlou zásobní část stonku. U dávivce má kaudex vzhled šedozeleného až šedohnědého „břicha“, často hrbolatého, postupně dřevnatějícího. Rostlina může v dobrých podmínkách dorůst zhruba až kolem 1 metru (v květináči obvykle méně), ale hlavní paráda bývá právě v tom břichatém stonku, ne ve výšce.
Odkud pochází: sezónně suché tropy od Mexika po Nikaraguu
U pokojovek se původ často zjednoduší na „tropy“ – jenže nejsou tropy jako tropy. Dávivec je druh, který je vázaný především na sezónně suchý tropický biom. Podle Plants of the World Online (Kew) je jeho přirozený areál od jižního Mexika po Nikaraguu.
Tohle je pro pěstování klíčové. Dávivec není z typické „deštné džungle“; není to rostlina, která chce mít pořád vlhko a pořád stejně. V jeho domovině se střídají období, kdy prší, a období, kdy dlouho neprší – a rostlina na to reaguje úsporným režimem. Právě proto si vytvořila kaudex: aby přežila sucho bez toho, že by musela mít pořád listy a pořád tahat vodu z půdy.
Kew zároveň uvádí i tradiční využití – jako jed i jako léčivo (to je u pryšcovitých časté: v malých dávkách a správném použití „lék“, v jiných dávkách problém).
Vytváří krásné květenství připomínající mořské korály
Proč má „břicho“: kaudex jako baterie vody a živin
Když se řekne „sukulent“, většina lidí si představí dužnaté listy (tlustice, aloe). U dávivce je to jinak: hlavní zásobárna je stonek.
Kaudex má několik rolí:
- Zásoba vody – v období sucha rostlina přežívá z toho, co má uložené „v břiše“.
- Zásoba energie – když přijde lepší sezóna, dávivec rychle vyžene listy a květy, aniž by čekal, až se půda dlouhodobě „nastartuje“.
- Stabilita – ztlustlý, částečně dřevnatějící stonek pomáhá rostlině stát i v chudších půdách. Z toho plyne jedna zásadní věc: dávivec často vypadá zdravě i tehdy, když už je půda dávno suchá. Proto ho lidé přelijí. A přelití je u dávivce klasická cesta do průšvihu.
Listy: velké, „měkké“, ale sezonní
Listy dávivce bývají překvapivě velké. Vyrůstají na dlouhých řapících z vrcholu stonku a mají dlanitý tvar, často tři až pět laloků. Působí skoro „rebarborově“, ale to s rebarborou samozřejmě nemá botanicky nic společného.
Důležité je, že dávivec umí listy shazovat. V období klidu může stát v květináči jako holá „láhev“ a člověk má pocit, že je po něm. Často není. Jen jede úsporný režim – přesně ten, který si přinesl z domoviny se střídáním sucha a dešťů.
Květenství dávivce
Květy: korálové „svíčky“ skoro po celý rok
Když se dávivci daří, odmění se květy, které vypadají jako malé korálové korunky. Vytváří husté shluky drobných oranžově červených květů na štíhlých stopkách, obvykle nad listy. A co každého pěstitele potěší: kvetení může pokračovat dlouho, někdy „většinu roku“, pokud má dost světla a vhodné podmínky.
Pro pěstitele je to zároveň signál: dávivec není „rostlina na jedno léto“. Umí být dlouhodobě stabilní a při správné péči opakovaně nasazuje květenství.
Krásná rostlina, ale toxická
U Jatropha podagrica se uvádí, že všechny části rostliny jsou toxické, přičemž nejvíc se zdůrazňují semena. Jako hlavní toxické složky se v botanických a toxikologických přehledech zmiňují purgativní (projímavý) olej a toxalbumin curcin, popisovaný jako látka podobná ricinu ze skočce.
U rodu Jatropha se v souvislosti s toxicitou často řeší také forbolové estery (diterpenoidy), které jsou problematické u některých druhů a obecně jsou považované za jedny z hlavních toxických látek v semenech rodu Jatropha.
Co z toho plyne prakticky?
- Na dotek: pokud dávivec jen přesazujete a nemáte poraněnou kůži, obvykle to není drama. Přesto je rozumné po práci umýt ruce a nedřít si oči.
- Mléčná šťáva (latex): může být dráždivá, zvlášť pro citlivou kůži nebo sliznice.
- Požití: u rodu Jatropha je dobře zdokumentované, že náhodné požití semen dětmi může způsobit otravu.
V běžné domácnosti tedy nejde o to, že by dávivec „otravoval vzduch“. Jde o to, aby se k němu nedostal někdo, kdo si vezme semena do pusy, nebo aby domácí zvíře nerozkousalo části rostliny.
Dávivec
Jak dávivec pěstovat tak, aby vypadal dobře a neumřel „z lásky“
Dávivec je v jádru jednoduchý. Ale je to přesně ten typ rostliny, která se vám odmění, když jí dáte to, co chce – a potrestá vás, když jí budete dávat to, co chcete vy.
1) Světlo
Potřebuje hodně světla, ideálně i přímé slunce (parapet, zimní zahrada). Mnohé pěstitelské přehledy ho uvádějí jako rostlinu pro plné slunce až polostín, s tím, že pro kompaktní růst a kvetení je světlo zásadní.
Ve stínu se vytahuje, listy mohou řídnout a květy se objevují méně.
2) Zálivka
Zálivka je „umění nedělat nic“. V růstové sezóně zalijte až tehdy, když substrát zřetelně proschne. Dávivec snese sucho mnohem líp než mokro. A v zimě? Ještě méně.
Ohledně zálivky je nejzásadnější informace: přelití je nejčastější příčina úhynu.
3) Substrát a květináč
Chce propustný substrát. Ideální je směs pro sukulenty (minerální složka, písek, perlit) a květináč s drenáží. Pokud voda stojí u kořenů, zvyšujete riziko hniloby – a kaudex, který měl být zásobárnou, se může změnit v měkkou „kaši“.
Některé pěstitelské zdroje výslovně zmiňují potřebu dobře odvodněného substrátu a varují před přemokřením.
4) Klidové období (dormance)
Tohle je bod, který se často podceňuje. Dávivec potřebuje mít zimní klid: méně světla, nižší teploty, výrazně méně vody. Některé pěstební návody dokonce doporučují chladnější a sušší období jako podporu kvetení (typicky mírně chladnější pokoj a zálivka opravdu sporadická).
Dávivec
Přesazování, řez a „tvarování břicha“
Přesazování dělejte spíš střídmě – dávivec nemusí mít obří květináč. Čím větší nádoba a čím víc vlhké zeminy, tím víc riskujete přelití.
Pokud při přesazení poraníte stonek nebo kořen, může vytéct latex – to je normální. Nechte ránu zaschnout, pracujte čistě a opatrně.
Řez obvykle nepotřebuje. Někdy se ale dělá, pokud se rostlina nepěkně vytáhne nebo pokud chcete podpořit větvení (to už je ale „hra“ pro zkušenější, protože každý zásah je rána a rána je potenciální vstup pro infekci).
A k „břichu“: kaudex se časem zvětšuje přirozeně. Není to trik se zálivkou. Je to dlouhodobý proces. Nejhezčí dávivce bývají prostě starší rostliny, které měly roky dobré světlo a rozumnou zálivku.
Množení: semena a řízky (a proč semena znamenají zároveň krásu i riziko)
Dávivec se může množit semeny a u některých pěstitelů i řízky. Semena jsou lákavá – rostlina z nich často roste dobře, jenže právě semena jsou zároveň toxikologicky nejcitlivější část.
Pokud doma dávivec nasadí plody a semena, je rozumné je buď odstranit, nebo je skladovat tak, aby se k nim nikdo nedostal. Zvlášť pokud máte doma malé dítě.
Škůdci a potíže
Když dávivec chřadne, velmi často je to jedna z těchto věcí:
- přelití → měknutí kaudexu, zahnívání, zápach zeminy
- málo světla → vytahování, slabé řapíky, méně květů
- příliš teplo a mokro v zimě → rostlina se „nenaučí“ odpočívat a je náchylnější k problémům
Škůdci se mohou objevit jako u mnoha pokojovek (svilušky, červci), hlavně v suchém vzduchu a při oslabení rostliny. Zdravý dávivec ve světle a v propustné zemině bývá překvapivě odolný.
Na dávivci je sympatické, že se nesnaží být hezký podle našich měřítek. Je to rostlina, která vypadá tak, jak vypadá, protože se přizpůsobila prostředí, kde je voda vzácná. Kaudex není ozdoba. Je to „nádrž“. A květy nejsou bonus. Jsou součást strategie, jak se v sezonním tropu rozmnožit, jakmile se podmínky zlepší. A možná právě proto se na něj tak dobře dívá: připomíná, že i u pokojovky v květináči se dá číst kus evoluce.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://www.nparks.gov.sg/florafaunaweb/flora/2/1/2154
https://worldofsucculents.com/jatropha-podagrica-buddha-belly-bottleplant-shrub-gout-plant-guatemalan-rhubarb/
https://www.ukhouseplants.com/plants/jatropha-podagrica
https://living.iprima.cz/davivec-oduly-sukulent-s-nadhernymi-kvety-a-nejosklivejsim-jmenem-82600
https://botany.cz/cs/jatropha-podagrica/
https://www.ceskestavby.cz/rostliny/jatropha-jatrofa.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Jatropha_podagrica
